Africký mor prasat (AMP) se stal skutečnou a trvalou hrozbou pro chov prasat v Evropské unii ale i pro populaci divokých prasat. Dnes se mnoho chovatelů ptá, zda vůbec někdo očekával před několika lety takový vývoj, zda existovala prognóza rizika šíření AMP po Evropském kontinentu. Takovou neoficiální prognózu prezentovali kolegové v Anglii v listopadu roku 2011 jako součást programu výroční konference asociace veterinárních lékařů Velké Británie, které jsem se účastnil.
Bylo to překvapivé sdělení, ale nikoliv ze strany autorů, kteří se zabývají profesionálně experimenty s původci nebezpečných nákaz zvířat a modelováním jejich průběhu ve Velké Británii a ve světě. Z dřívějška je známý jejich model předpovídající šíření slintavky a kulhavky v chovech prasat a přežvýkavců ve Velké Británii ve směru převládajících větrů. Své sdělení o AMP v roce 2011 koncipovali jednak jako popis průběhu AMP u prasat domácích v experimentu a ve druhé části jako předpověď možného vývoje epidemie v EU. Podstatná byla jejich zkušenost s virem AMP získaná ve vlastních pokusech, ve kterých infikovali domácí prasata izoláty viru AMP původem z Ruska. Byli překvapeni tím, že po experimentální infekci probíhá onemocnění výlučně akutně se 100% úmrtností, bez ohledu na věk prasat. Zdůrazňovali velmi těžký průběh onemocnění s příznaky vysoké horečky a výskytem mnohačetných krvácenin na povrchu těla. Již tehdy vylučovali mírný průběh onemocnění, které by mohlo infikované prase přežít. Za zcela zásadní problém do budoucna považovali absenci komerčně dostupné vakcíny v EU. Upozornili, že vývoj účinné vakcíny a následná komerční výroba si vyžádají přibližně deset let intenzivní výzkumné činnosti (tzn. do r. 2021).*
Více se dočtete v článku Prof. MVDr. Jiřího Smoly, CSc.(FVL VFU Brno), který vyjde v říjnovém čísle časopisu Náš chov
