Samojízdné sklízecí řezačky představují klíčový prvek technologických linek pro sklizeň objemných krmiv i dalších plodin. Jejich využití zahrnuje především sklizeň silážní kukuřice a sběr zavadlé hmoty uložené v řádcích. S rozvojem bioplynových stanic navíc narůstá význam sklizně obilovin a jejich směsek na hmotu. Specifické uplatnění nacházejí řezačky při sklizni kukuřice zaměřené pouze na listeny a palice, kdy ostatní hmota zůstává na pozemku pro následné zapravení.
V některých oblastech se setkáváme s kombinací sklízecích řezaček s vyčesávacími adaptéry, které sklízejí především zrno obilovin, zatímco zbylá hmota zůstává na povrchu pozemku. V našich podmínkách se dodávají řezačky vybavené různými plošnými kukuřičnými adaptéry, sběrači různé konstrukce a záběru, přičemž oblíbené jsou zejména adaptéry pro přímou sklizeň. Specifickou kategorii představuje agregace s kukuřičnými řádkovými odlamovacími adaptéry. Při sklizni se kladou vysoké nároky nejen na samotný proces sklizně, ale také na kvalitu řezanky a efektivní rozdrcení zrna různých plodin.
Čtyři druhy adaptérů pro kukuřici
Nezastupitelnou roli hrají řezačky při sklizni kukuřice, ať už jde o sklizeň celých rostlin nebo jejich částí. Pro sklizeň kukuřice na siláž se používají tři základní druhy plošných adaptérů. Nejrozšířenější jsou rotorové (bubnové) adaptéry, následované modely s vkládacími dopravníky (kolektory). Třetí skupinu tvoří rotorové modely vybavené vertikálními rotory pro rozdrcení strniště a posklizňových zbytků.
Rotorové adaptéry se nabízejí v různých konfiguracích z hlediska pracovního záběru i provedení pracovních orgánů. Důraz se klade na efektivní přechod z pracovní do transportní pozice při zachování legislativně stanovené přepravní šířky. Adaptéry vyšších tříd disponují čelním opěrným transportním kolem, případně může být řezačka vybavena pomocným předním podvozkem.
S rostoucím výkonem řezaček se zvětšují i pracovní záběry adaptérů. Zatímco v nedávné minulosti dominovaly třímetrové adaptéry pro čtyři řádky kukuřice s roztečí 0,75 m, dnes činí minimální záběr 4,5 m (6 řádků). Velmi oblíbené jsou modely se záběrem 6 a 7,5 m (8 a 10 řádků), přičemž pro nejvýkonnější stroje se vyrábějí i devítimetrové adaptéry umožňující sklizeň 12 řádků jedním přejezdem.
Pracovní orgány tvoří bubny se svislou osou rotace o průměru 0,75 m nebo 1,5 m, přičemž trendem jsou adaptéry se sudým počtem bubnů. Adaptéry s menšími bubny vynikají nižší hmotností a kompaktností, zatímco modely s většími rotory se uplatňují především při sklizni vysoké kukuřice s vysokými výnosy. Konstrukce může zahrnovat i přídavné vkládací rotory.
Spodní část bubnů tvoří pilový kotouč pro oddělování rostlinného materiálu, doplněný segmenty pro roztřepení strniště a usnadnění rozkladných procesů v půdě. Standardem je dnes aktivní kopírování povrchu pozemku. Válcová část bubnu je vybavena vkládacími segmenty zajišťujícími rovnoměrnou dopravu hmoty do středu adaptéru a následně do vkládacího ústrojí. Součástí výbavy jsou přední naváděcí čidla propojená s hydraulickým řízením zadních kol.
Sklizeň silážních plodin
Na úvod je třeba zmínit, že bubnové adaptéry slouží při sklizni obilovin a dalších plodin na hmotu, což umožňuje jejich konstrukce. Touto vlastností se rovněž pyšní některé výrobní řady dopravníkových adaptérů. Provedení tvořená již zmíněnými kolektory se liší záběrem, změnou transportní pozice na pracovní a naopak, a rovněž způsobem sklizně. Trendem je využití nožových neboli tzv. srpových kotoučů společně s vkládacími dopravníky. Toto spojení umožňuje sklizeň kukuřice a dalších plodin na hmotu, včetně roztřepení strniště.
Ing. Filip Javorek
Foto archiv autora
Kontakt: filip.javorek@outlook.cz
Celý článek najdete v Našem chovu 3/2025.
