V současné době je skupinové ustájení prasnic poměrně běžné. Další otázkou ale je, zda záleží na tom, který typ skupinových systémů ustájení je používán. U prasnic vykazuje obohacený skupinový systém ustájení rozdíl, pro selata se zdá být rozdíl méně výrazný. Je to již více než čtyři roky, kdy se stalo skupinové ustájení pro prasnice v EU povinné. Od té doby výzkum pokračoval ve zjišťování, zda mohou být prasnice ustájeny volně i v době kojení.
Vzhledem k tomu, že mnohé farmy využívají formu skupinového ustájení prasnic v době březosti, je k dispozici rostoucí počet vědeckých poznatků o hlavních problémech týkajících se právě volného ustájení. Možnost sledovat každodenní situaci pomocí elektroniky má pozitivní vedlejší účinek v tom, že je k dispozici velké množství dat o tom, jaká je spotřeba krmiva i vody a jak se prasnice chovají.
Ustájení a welfare
Důvodem změny individuálního ustájení na skupinové byl welfare. Zkušenosti v průběhu let vedly k představě, že prasnice jsou obecně lépe připraveny na porod, protože jsou v lepší fyzické kondici a jsou obvykle klidnější. Je zřejmé, že v rámci skupinového ustájení existuje také řada různých možností. Francouzský institut pro zemědělský výzkum (INRA) zjišťoval, zda existuje vliv na prasnice (a jejich potomstvo) v případě, že jsou chovány v základním systému skupinového ustájení nebo v obohaceném systému (na slámě).
Ustájení prasnic a stres
V prezentaci Elodie Merlotové na Mezinárodním kongresu o veterinární vědě o prasatech (IPVS International Pig Veterinary Science) v irském Dublinu v červnu 2016 byl vysvětlen vliv obohaceného ustájení prasnice na úroveň stresu. Ve své prezentaci dospěla k závěru, že obohacené skupinové ustájení během březosti bylo skutečně prospěšné pro welfare ve srovnání s běžným skupinovým ustájením.
Výzkumný tým dospěl k tomuto závěru tím, že se zpočátku soustředil na obecnější otázku, a to, zda zlepšení pohody během březosti by mělo přínos ve smyslu přežití novorozených selat. Na experimentální farmě zjistili větší neonatální úmrtnost selat od prasnic, které byly po inseminaci ustájení v konvenčním skupinovém systému ve srovnání s těmi, která se narodila matkám z obohaceného skupinového ustájení. Nejprve se zjišťovalo, zda existují rozdíly ve zdraví a blahobytu matek, stejně jako v pasivní imunitě selat získanou přes kolostrum. Tým vědců sledoval prasnice ustájené ve skupině na lamelových podlahách (18–20 zvířat) s plochou průměrně 2,4 m2 na jednu prasnici a v obohaceném kotci s 3,4 m2 na prasnici a hlubokou vrstvou slámy. Do skupiny byly zařazeny po 28 dnech březosti a přesunuty do běžných porodních kotců 105. den březosti. Výzkumný tým pečlivě sledoval 19 prasnic v obohaceném prostředí a 18 prasnic v konvenčním prostředí. U zvířat bylo hodnoceno např. kulhání a byly odebrány vzorky krve, slin a mléka. Bylo např. zjištěno, že koncentrace kortizolu, což je fyziologický indikátor stresu, byly mnohem nižší ve slinách prasnic, které se chovaly v obohacených zařízeních, a to ve dnech 35. a 105. dnu březosti.
Navíc při převodu do porodních klecí, kotců, byla prevalence kulhání u konvenčně chovaných prasnic výrazně vyšší než u těch z obohacených stájí (18 % vs. 2 %). Počet granulocytů (bílých krvinek) a oxidační stres byly také vyšší u konvenčně chovaných prasnic. V obohaceném systému kortizol, frekvence kulhání, počet granulocytů a znaky oxidativního stresu ukázaly, že zdraví a pohoda prasnic jsou větší.
Pokud jde o počáteční cíl prezentace, neměly rozdíly během březosti vliv na přenos buněčné a humorální imunity na selata přes kolostrum, ale mohly mít vliv na přenos buněčných imunitních složek do mléka. Mnoho z těchto závěrů je uvedeno v publikovaném článku v srpnu 2016.
Systémy ustájení a střevní mikroflóra
Vědci INRA chtěli zjistit, zda typ volného ustájení může mít vliv na mikrobiologii střev prasnice, a jak to nepřímo může ovlivnit její potomky. V publikaci ve spolupráci s českým VÚVeL a francouzskou firmou pro výživu zvířat CCPA byla v lednu 2017 publikována studie v PLOS One. V této studii tým charakterizoval fekální mikroflóru prasnic chovaných během březosti v konvenčních kotcích s roštovými podlahami a v obohacených kotcích s hlubokou slámovou podestýlkou pomocí sekvence rRNA genů. Kromě toho byla po porodu sledována mikroflóra jednodenních a čtyřdenních selat. Mikroflóra prasnic z obohaceného systému obsahovala významně více Prevotella, Parabacteroides, CF231, Phascolarctobacterium, Fibrobacter, Anaerovibrio a YRC22. Typy bakterií, které se v obohaceném systému výrazně snížily, byly Lactobacillus, Bulleidia, Lachnospira, Dorea, Ruminococcus a Oscillospira. Navíc poměr Firmicutes k Bacteroidetes byl 0,96 u prasnic z obohacených kotců obohacených a zvýšil se na 1,66 v mikrobiologii prasnic z konvenčního systému. Vědci dospěli k závěru, že výrobní systém ovlivnil složení mikrobů nejspíše kvůli požití slámy. Výsledky lze vidět, zde rozdíl u prasnic, ale ne u novorozených selat. Mikrobiální flóra jednodenních a čtyřdenních selat se lišila od mikrobiologie prasnic. Navíc vliv ustájení matek během gestace byl okrajový. Streptokoky byly méně časté a Escherichia byla více zastoupena v mikrobiální flóře jednodenních prasat od prasnic umístěných v obohaceném systému. U těchto selat byla Veillonella a Pasteurella ve věku čtyř dnů méně častá. Vědci dospěli k závěru, že prasnice nepředstavují nejdůležitější zdroj kolonizace jejich traktu v prvních dnech života.*
Pig Progress, 20. srpna 2017
