O webinář Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, v. v. i., který poskytl informaci o aktuální nákazové situaci slintavky a kulhavky (SLAK) na Slovensku a v Maďarsku, byl mezi chovateli velký zájem. To se samozřejmě neobešlo bez diskuze. Odpovědi na nejčastější dotazy se můžete dočíst na dalších řádcích.
Proč je nutné vybíjet i chovy zdravých zvířat. Nebylo by lepší zdravá zvířata ponechat, aby se vytvořila imunita? Není to jen zbytečná hysterie a omezení genetické variability zvířat, což jen zvyšuje jejich vnímavost pro příští epidemie i u jiných nemocí?
Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění, které se šíří i vzduchem. Na základě vyhlášení mimořádných veterinárních opatření k tlumení nákazy a snížení rizika jejího rozšíření do okolních chovů se musí utratit všechna zvířata z oblasti vzdálené tři kilometry od ohniska nákazy. Vychází se ze zkušeností se slintavkou ve Velké Británii, kde asi 90 % nových případů objevili ve vzdálenosti do dvou kilometrů od předchozího ohniska.
Kdy dojde k vytvoření imunity u vakcinovaných zvířat?
Plná imunitní odpověď nastupuje asi dva týdny po vakcinaci. Problém je, že virus SLAK se vyskytuje v různých typech a subtypech, a tak vakcína nemusí být dostatečně účinná. Je nutné použít vakcínu obsahující antigenní kmen, který se vyskytuje u terénním subtypu.
Proč je nutné zvířata vybíjet, když podle dostupných zdrojů je mortalita do pěti procent a k „samovyléčení" dochází během 14 dnů?
Snaha je zastavit šíření SLAK z chovů dříve, než dojde ke spontánnímu vylučování viru, které u zvířete trvá asi deset dnů. Vzhledem k vysoké infekčnosti onemocnění se ve stádě infikuje jedno zvíře od druhého a doba, po kterou zvířata vylučují velká množství virů, je poměrně dlouhá. Tím se nebezpečí rozšíření infekce mimo farmu významně zvyšuje. U dospělých zvířat dochází, kromě období akutní infekce s těžkými klinickými příznaky, k dlouhodobému poklesu produkce mléka, který může přetrvat i v následné laktaci. U mláďat dochází k zaostávání v růstu. Navíc, i u vyléčených zvířat může virus přežívat v mízních uzlinách a sliznicích, a ta se pak stávají potenciálním zdrojem pro opakované vzplanutí infekce v chovu v řádu týdnů až měsíců. Dalším důvodem je obchodování, což má jednak ekonomický, ale také politický podtext.
Už se ví, jak se virus dostal na první farmy v Maďarsku a na Slovensku?
Z dostupných informací nelze jednoznačně určit cesty průniku viru SLAK na první farmy v Maďarsku a na Slovensku. Na Slovensku se vzhledem ke vzdálenosti od farmy v Maďarsku předpokládá, že k přenosu viru došlo vzduchem a volně žijícími ptáky.
Více se dočtete na stránkách www.vri.cz.*
