Ve středu 24. února se v zasedací místnosti VÚŽV, v. v i. v Praze Uhříněvsi konal seminář o šlechtění ovcí a koz. Přednášelo se nejen o zásadách šlechtění ovcí a koz, ale také podrobněji o hodnocení plodnosti ovcí a selekčních programech u kozy bílé nejen u nás,ale také v dalších evropských zemích.
Úvodní přednášku ke šlechtění ovcí si připravil Ing. Michal Milerski, Ph.D. Řekl mimo jiné, že počet ovcí u nás je podle českého statistického úřadu 231 694 kusů a podle centrální evidence je to 273 366 ovcí. V ústřední evidenci budou podle přednášejícího zapsána i vyřazená zvířata, která tam už nepatří. Počet bahnic je 134 491 a v systému kontroly užitkovosti je zapsáno 23 223 bahnic, takže aktivní populace je 17,4 %. První odhady plemenných hodnot u ovcí se začaly počítat v 90. letech minulého století u plemen suffolk a šumavské ovce. Od roku 2002 už u plemen s počtem minimálně 200 bahnic a provádí se u ovcí bergschaf, charollais, romney, merinolandschaf, zwartbles, oxford down, romanovská, cigája, šumavská, suffolk, texel, valaška, zušlechtěná valaška. Z kontroly užitkovosti bude zřejmě vyřazeno plemeno německá černohlavá ovce pro nízký počet bahnic a naopak budou zařazena clun forrest, berrichon du cher a ovce vřesová. Chovy zařazené do kontroly užitkovosti stejně jako šlechtitelé musí plnit určité požadavky, a to označování zvířat, zajištění průkaznosti původů, přesné vedení rodokmenů a důkladné vedení evidence, dodržování termínů kontroly užitkovosti a přesné měření požadovaných ukazatelů. Hlavním kritériem kontroly užitkovosti je hmotnost jehňat ve věku živá hmotnost ve 100±30 dní, resp. při odstavu u dojných plemen, dále plodnost na obahněnou – četnost vrhu a jatečná hodnota (zjišťuje se i pomocí ultrazvukového měření, měří se hloubka hřbetních svalů a tloušťka vrstvy podkožního tuku a kůže v milimetrech, obvykle při vážení jehňat u plemen suffolk, texel, oxford down, německá černohlavá, berichon du cher, romney, clun forrest a romanovská). Plemenná hodnota pro mléčnou užitkovost se odhaduje podle množství nadojeného mléka (kg) a % bílkovin. Přednášející řekl, že i ve šlechtění ovcí se využívá molekulární genetika, a to při genotypování odolnosti vůči klusavce nebo určování nositelek plodného genu boroola či odolnosti vůči hnilobě paznehtů.
Plemenná hodnota pro plodnost
Ing. Jitka Schmidová se ve své přednášce soustředila na hodnocení plodnosti ovcí. Metodika odhadu plemenné hodnoty pro plodnost byla založena na rozboru databáze kontroly užitkovosti ovcí za roky (1990–2012), byly navrženy a otestovány vhodné modelové rovnice při využití programu SAS, pomocí softwaru REMLF90 i GINBBSF90 odhadnuty genetické parametry následně byly předpovídány plemenné hodnoty (program BLUPF90) a genetický trend byl vypočten jako průměr plemenných hodnot podle roku narození. V hodnocené databázi bylo zaznamenáno 261 568 vrhů (v letech 1990–2012) 39 plemen ovcí s nejčetnějším podílem 20 % suffolk, 15 % šumavka, 11 % romney, 10 % merinolanschaf, 10 % charollais. Velikost vrhu byla členěna takto: 52 % jedináčků, 42 % dvojčat, 5 % trojčat a 1 % většího počtu jehňat. Mezi ukazatele ovlivňující četnost vrhu, které byly hodnoceny, patřily fixní efekty věk bahnic, pořadí vrhu, měsíc a rok bahnění, délka mezidobí, chov, a náhodné sdružený efekt stáda, roku a období, trvalé prostředí bahnice a aditivní genetický efekt jedince. Přednášející uvedla, že velikost vrhu je obecně považován za znak matky a že před vlastním počítání plemenných hodnot je nutné data očistit pro lepší podchycení vazby na genotyp. Spolehlivost genetického hodnocení ovlivňuje genetické propojení. Podíl aditivně genetického efektu jedince na variabilitě četnosti vrhu je relativně nízký, ale je dosahováno významného genetického zisku.
Selekční programy u koz
Ing. Alena Holecová se zaměřila na selekční programy v chovech koz (bílých, resp. sánských), a to nejen v ČR (bílá krátkosrstá), ale i v dalších evropských zemích. Ve Švýcarsku je kontrole užitkovosti zapojeno 7704 koz sánských, v Chorvatsku 480, ve Francii je to 110 645 koz, ve Slovinsku 278 slovinských sánských koz (s ukončenou laktací), v Rakousku mají kontrole užitkovosti 3627 sánských koz a v Německu, ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko 116 bílých německých koz v kontrole užitkovosti. V České republice se v roce 2015 chovalo asi 10 000 koz plemen bílá krátkosrstá, 2592 jich je v kontrole užitkovosti (tj. 1757 ukončených laktací), používá se 440 kozlů 23 linií. Přednášející dále posluchače seznámila s metodikou kontroly užitkovosti u nás i zahraničí (šest zemí Evropy), chovným cílem a postupem selekce.
Podrobnější informace v týdeníku Zemědělec.
