Chovatelé se rozhodují nejen o tom, jakému živočišnému druhu se budou v rámci svého podnikání věnovat, ale také o tom, zda budou své úsilí věnovat produkci plemenných zvířat, či konkrétní komodity – mléka, masa, vajec – nebo se budou snažit zvládnout obojí.
Lze se vůbec v produkčních chovech obejít bez šlechtění? Po pravdě řečeno, pokud nejde o pár zvířat, která má „chovatel“ na dvorku spíš pro to, aby mu tam něco pobíhalo a občas z toho má aspoň nějaký užitek, tak opravdoví chovatelé se bez šlechtění neobejdou. Nikdy! Ale fakt je ten, že ne každý chovatel se musí šlechtění věnovat přímo. Ba právě naopak, při chovu „ve velkém“, už to šlechtění rád (aspoň do určité míry) přenechá jiným, buď dalším chovatelům, nebo specializovaným šlechtitelským firmám. V chovech hospodářských zvířat slouží k vyhodnocování jejich úspěšnosti celá řada ukazatelů. V minulosti to bývala především vlastní užitkovost. U dojnic vyjádřená v kilogramech mléka za normovanou laktaci, u výkrmu v gramech či kilogramech denního přírůstku, u nosnic v počtu vajec za snáškové období, a tak bychom mohli ve výčtu vlastností otcovských linií pokračovat. Krom toho nelze zapomenout, že ani u nich k neméně důležitým ukazatelům patří parametry reprodukce, zejména plodnost, počet mladých ve vrhu (u multiparních druhů) a jejich životaschopnost. V současnosti jsou „in“ zejména vlastnosti fitness. Ovšem ani tam není prioritní dosažená užitkovost, ale hlavně maximalizace heterózního efektu. U některých živočišných druhů, nejčastěji u prasat, drůbeže a králíků, tedy u těch, které se vyznačují vyššími počty potomstva a kratším generačním intervalem, se šlechtitelé postupem času dopracovali k sofistikovaným hybridizačním programům, a tedy i k hybridním liniím. Existují také přístroje k testování genomu a vyhledávání genových markerů. Díky těmto metodám se daří dosahování stále lepšího genetického pokroku, a to nejen u menších hospodářských zvířat s početnějšími vrhy a kratším genetickým intervalem. Testování DNA a genové markery jsou v posledních letech velmi oblíbenou metodou, kterou používají šlechtitelé skotu. Ve větších šlechtitelských programech se k cílené produkci matek a dárkyň embryí využívají tzv. nukleová stáda. Jedná se o specifické chovy, kam jsou vybírány plemenice s mimořádnými genomickými hodnotami, které pak slouží především jako producentky embryí a matky býků. Ale ani „běžný“ chovatel se nemusí vzdát produkce plemenného materiálu. S jejich pomocí funguje řada šlechtitelských programů nejen v České republice. Vypadá to se, že i u skotu se mohou úspěšně uplatnit systémy maximalizace produkce a optimalizace dalších vlastností v obtížných podmínkách založené na křížení a heterozi, podobně jako u prasat, či drůbeže.*
S využitím zahraničních materiálů připravili Ing. Anna Marcinková, Ing. Ota Beran
Více si přečtete v časopisu Náš chov 1/2018.
