Protože mastitidy jsou jednou z hlavních příčin ztrátovosti v chovu skotu, byly odhadnuty genetické korelace mezi výskytem klinické mastitidy, skóre somatických buněk, dlouhověkostí a mléčnou produkcí krav včetně plodnosti zastoupenou inseminačním intervalem a mezibřezostí.
Cílem této studie bylo zjistit jednak, zda je nutné pro odhad plemenných hodnot pro klinickou mastitidu použít celou laktaci nebo postačuje kratší úsek, jednak zjistit, jak jsou geneticky korelovány k výskytu klinické mastitidy vlastnosti, jako je dlouhověkost, interval mezi otelením a prvním zapuštěním a mezibřezost, případně počet somatických buněk v mléce. K analýze byl použit soubor zahrnující 30 882 laktací od 12 793 krav otelených v letech 1998 až 2016, které pocházely ze sedmi farem. Sledované období pro výskyt klinické mastitidy (CM) zahrnovalo 1. až 7. normovanou laktaci. Znaky výskytu klinické mastitidy byly definovány jednak jako znak ANO/NE, tj. ANO – výskyt nejméně jedné klinické mastitidy, NE – bez výskytu klinické mastitidy v laktaci. Dále byl analyzován počet výskytu CM za laktaci, prvních 30 dnů laktace, prvních 90 dnů laktace a prvních 150 dnů laktace. Dvouznakovými modely byly odhadnuty genetické korelace mezi výskytem klinické mastitidy a skóre somatických buněk (SCS), dlouhověkostí ve dnech, skutečnou i funkční, intervalem mezi otelením a prvním zapuštěním ve dnech, mezibřezostí ve dnech. Lineární animal model zahrnoval efekty pořadí laktace, efekt stáda, roku otelení, období otelení, efekt trvalého prostředí jedince a aditivní genetický efekt jedince spojený s rodokmenem zahrnujícím 26 575 zvířat.
Ukazuje se, že dobu výskytu klinické mastitidy při vlastním vyhodnocení je možné omezit na prvních 150 dnů laktace. Tento úsek laktace poskytne dostatečné informace pro odhad plemenných hodnot vztažených k výskytu klinické mastitidy a používaných pro selekci na odolnost vůči mastitidě. Přesto není naším záměrem omezovat sběr dat a sledování výskytu klinické mastitidy jen na toho období. Naopak je poměrně důležité sledovat a zaznamenávat výskyt této choroby během celé laktace. Platí to i o všech ostatních onemocněních u skotu, protože jen v případě dostatečně velké databáze onemocnění je zde možnost odhadu plemenných hodnot, a tudíž dalšího šlechtění proti výskytu chorob.*
Ing. Ludmila Zavadilová, Ph.D., Ing. Miloslava Štípková, Ing. Eva Kašná, Ph.D., Michaela Krejčová, Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves
Více se dočtete v únorovém čísle časopisu Náš chov.
