V Chýšti je šlechtitelský chov českého strakatého skotu od roku 1987. Východočeští chovatelé neustoupili od chovu plemene orientujícího se na vysokou a hospodárnou produkci kvalitního mléka a masa ani po transformaci v roce 1992 a stále drží jeho vynikající chovatelskou úroveň. I to přispělo k tomu, že ZD Chýšť je jedním ze šesti vybraných modelových chovů, který navštíví delegáti Světové simmental-fleckvieh federace (WSFF), jejíž zasedání proběhne v České republice letos v květnu.
Zemědělské družstvo vlastníků Chýšť, které se transformovalo v roce 1992 z místního JZD Chýšť Budovatel, hospodaří na výměře 2830 ha zemědělské půdy, ze které je 2600 ha orné. Jsou to již dva roky, co své podnikatelské aktivity v živočišné výrobě zúžilo na produkci kvalitního mléka a hovězího masa. Chov skotu východočeského družstva se sídlem nedaleko Chlumce nad Cidlinou reprezentuje šlechtitelský chov českého strakatého plemene a krav bez tržní produkce mléka. Z celkového počtu 1768 kusů je 493 dojnic, dále 423 jalovic, 358 býků starších šesti měsíců a stádo 87 krav bez tržní produkce mléka. V kontrole užitkovosti za loňský rok byla průměrná užitkovost mléka na úrovni 6888 kg při složkách 3,87 % tuku (267 kg) a 3,68 % bílkovin (254 kg). Ve vybraných reprodukčních ukazatelích ve šlechtitelském chovu dosahují zabřezávání po první inseminaci 57,73 % (47,5 % po všech), servis periodu do 100 dnů a inseminační interval 76 dnů.
„Před dvěma roky jsme úplně zrušili chov prasat a zaměřujeme se jen na výrobu mléka a hovězího masa. Mléko dodáváme do východočeské divize Mlecoopu, odkud dále putuje do Německa. Loni to bylo 3 309 000 litrů. Máme i stádo krav bez tržní produkce mléka, které má k dispozici pastevní areál o výměře 80 ha a produkujeme křížence s belgickým modrobílým pro jatečné účely. Jatečnou produkci dodáváme do Toro Hlavečník. Pořídili jsme ještě jedenáct plemenných jalovic belgického modrobílého plemene, které využíváme jako dárkyně embryí pro rozšíření dosud malé chovné základny tohoto plemene v České republice,“ uvedl ředitel podniku Ing. Václav Cincibus.
Chovný cíl plemene
České strakaté plemeno se na celkových stavech skotu v České republice podílí zhruba jednou polovinou. Chovným cílem je vysoká a hospodárná produkce kvalitního mléka a masa. V dlouhodobější perspektivě by mléčná užitkovost měla odpovídat 6000 až 7500 kilogramů mléka s obsahem bílkovin nad 3,5 %. V masné užitkovosti je potom v intenzivním výkrmu býků cílem průměrný denní přírůstek přesahující 1300 g s jatečnou výtěžností více než 58 %.
V materiálech Svazu chovatelů českého strakatého skotu se dále uvádí, že je požadován skot kombinovaného produkčního zaměření se zvýrazněnými znaky mléčnosti, středního až většího tělesného rámce, dobrého osvalení a harmonického zevnějšku. Hospodárnost chovu strakatého skotu je dána ukazateli chovné užitkovosti, především dobrým zdravotním stavem, zejména mléčné žlázy, pravidelnou plodností, snadnými porody, vitalitou telat, bezproblémovým odchovem i schopností k pastvě a vysokému příjmu a využití objemných krmiv.
Širší typová variabilita strakatého skotu v rámci populace a jeho adaptibilita na rozdílné chovatelské podmínky usnadňuje chovatelům volbu vhodného produkčního využití a pohotové reagování na měnící se požadavky trhu. Umožňuje jak efektivní využití ke spolehlivé kombinované produkci, tak specializaci na mléčnou nebo masnou produkci. Strakatý skot se osvědčuje pro užitkové křížení s dojnými plemeny i pro chov bez tržní produkce mléka.
Koncem sedmdesátých let bylo stádo českého strakatého plemene v Chýšti zapojeno do projektu zušlechťování plemeny ayrshire a red holštýn do kombinace CRA, který vypracoval Výzkumný ústav pro chov skotu v Rapotíně. Se vnikem šlechtitelského chovu v roce 1987 bylo prioritou snížit ve stádu podíl obou zušlechťujících plemen a do plemenitby se zařazovaly plemenice s 80% podílem krve českého strakatého plemene. Šlechtitelský chov českého strakatého skotu v Chýšti si drží vynikající chovatelskou úroveň již dvě desetiletí a z 82 uznaných šlechtitelských chovů v republice mu patří jedenáctá pozice.
Plemenářská práce
„Chovatelé českého strakatého skotu v Chýšti dali o sobě vědět zejména plemenným býkem REZ – 54, který byl otcem býků. Chovatelským úspěchem byli i další zlepšovatelé, ať už v podání BO – 849, který se dosud využívá nebo REZ – 50, REZ – 351, SAS – 45 a HEL – 37. Ve stádu, které se co do kondice i zevnějšku srovnalo, je sedm matek býků a devět čekatelek“, uvedl na adresu východočeských chovatelů šlechtitel akciové společnosti Plemo Ing. Miloš Lorenc.
Šlechtitel dále prozradil, že plemenářská práce v Chýšti je postavena na individuálním připařovacím plánu s tím, že při šlechtění jednotlivých znaků se klade důraz na kilogramy bílkovin, následované masnou užitkovostí, utvářením vemene, končetinami a procentem bílkovin. Nejvyužívanějšími býky ve šlechtitelském chovu jsou MKM – 221, a to u 70 plemenic, dále MKM – 231 (u 49 krav) a TAR – 5 (u 39 krav). U jalovic to jsou býci RAD – 64 (u 146 kusů), MOR – 59 (u 115 jalovic a 29 krav) a konečně BO 849 (49 jalovic).
Kvůli virovému onemocnění IBR chovatelé ZD Chýšť nemohou prodávat jalovice a ze stejného důvodu se ani neúčastní chovatelských výstav. To podniku téměř znemožňuje ekonomické zhodnocení kvalitní české genetiky. Je proto logické, že chovatelé usilují o ozdravení chovu, konkrétně vakcinační metodou. Ovšem vzhledem k šíření viru přímým kontaktem, tedy aerosolem respiračních, očních a genitálních sekretů, ale i nepřímou cestou přenosu prostřednictvím kontaminovaných nástrojů, krmiva, vody nebo semena při inseminaci je ozdravení stáda od IBR běh na dlouhou trať.
Podniky, které se vydaly cestou ozdravení chovu od IBR, postupují přitom podle existující metodiky kontroly zdraví a nařízené vakcinace, kterou každoročně vydává ministerstvo zemědělství. Po ukončení ozdravení chovatel požádá krajskou veterinární správu (KVS) o prohlášení stáda za úředně ozdravené od IBR nebo za IBR úředně prosté. Základem pro udělení statusu KVS jsou výsledky laboratorních vyšetření, a to celkem tři s negativním výsledkem v případě ozdravování stáda bez vakcinace a dvě doložená negativní vyšetření z chovů, kde se uplatňovala markerová vakcína.
