20.03.2002 | 10:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Šlechtitelské programy kombinovaných plemen v SRN a Rakousku

Strakatá plemena s kombinovanou užitkovostí odvozují svůj původ od skotu simentálského a dodnes tvoří velkou část evropské populace skotu, především pak v německy mluvících státech a také v České republice.

Šlechtění této skupiny plemen vychází z obecně platných přístupů, které jsou uplatňovány nejenom u této skupiny plemen. I když se šlechtitelské programy v jednotlivých zemích neliší zásadním způsobem, je možné nalézt celou řadu specifik, která jsou zohledňována v jednotlivých státech. Není proto na škodu znát situaci v oblasti šlechtění v sousedních státech.

SRN
V jižní části SRN, především v Bavorsku a Badensku-Würtenbersku představuje fleckvieh nejvýznamnější chované plemeno skotu. V posledních letech se tomuto kombinovanému plemeni podařilo udržet jeho pozice i při silném tlaku jednostranně mléčných plemen. Fleckvieh je s podílem 25 % z celkových početních stavů druhým nejdůležitějším plemenem po plemeni holštýnském. Jsou patrné zřetelné rozdíly v zastoupení mléčných a kombinovaných plemen v jednotlivých regionech SRN. Zatímco na severu, východě a západě SRN je dominujícím plemenem holštýn, převažuje na jihu – především pak Bavorsku – strakatý skot s podílem 77,2 % krav zapojených v KU. V Badensku-Württembersku je s podílem 42,3 % krav v KU rovněž nejvýznamnějším plemenem skotu. V mezinárodním porovnání má SRN celkem 1,55 miliónů krav fleckvieh a představuje tak největší populaci strakatého skotu na světě.
Při porovnání Bavorska s ostatními spolkovými zeměmi je nutné zdůraznit, že Bavorsko je s chovem skotu velmi silně spjato. Na jeho území působí 17 regionálních chovatelských svazů s průměrným počtem 1500 zemědělských podniků, respektive 42 000 dojnic. Celkově jsou však průměrné početní stavy skotu ještě stále výrazně nižší než v holštýnských oblastech na severu Německa. Také oddělení šlechtění a inseminace je zde mnohem důraznější. Pod kontrolou státu, respektive státních organizací zůstávají oblasti odhadu plemenné hodnoty, vyhodnocení potomstva, ocenění matek býků a udělování povolení pro inseminaci.
Rozdíly v počtu použitých prověřených býků a býků v testu jsou velice výrazné mezi jednotlivými stanicemi. Podíl testovaných býků se pohybuje v intervalu od 9,9 % do 26,6 %. Průměrně bylo spermatem každého testovaného býka provedeno 615 prvních inseminací. Je však nutné zohlednit, že některé inseminační stanice testují část svých býků společně s Rakouskem, což znamená, že někteří býci absolvují v Bavorsku pouze „poloviční“ nasazení. Ve výjimečných případech dochází k překročení hranice 800 prvních inseminací od jednoho testovaného býka.
Ročně je v Bavorsku testováno asi 450 býků strakatého plemen. Na tomto množství se největší měrou podílejí inseminační stanice Neustadt Aisch se 153 býky a Mnichov-Grub se 116 testovanými býky v roce 2000. Pro porovnání rozsahu testace je možné úvést údaje z ČR, kde bylo v roce 1995 testováno 148 býků, v roce 2000 už to bylo pouze 87 býků. Poklesu počtu testovaných býků doprovází pokles početních stavů českého strakatého skotu - 301 000 dojnic v roce 1995 a 208 000 v roce 2000.

Na obrázku 1 je stručně znázorněn šlechtitelský program plemene fleckvieh v Bavorsku. Z obrázku je patrné, že zhruba 300 býků pochází ze záměrného připařování. Z aktivní populace krav, která čítá 750 000 kusů, jsou selektována zvířat, která splňují požadavky stanovené šlechtitelským programem. Základním kritériem při výběru je mléčná užitkovost a plemenná hodnota dojnic. V současné době musí na první laktaci činit minimálně 180 kg bílkovin a současně dosáhnout minimálně 126 u indexu mléčné užitkovosti (MW – Milchwert). Pro zvířat starší jsou hranice užitkovosti a plemenné hodnoty vyšší. Na základě dalších selekčních kriterií (exteriér, dojitelnost) jsou pak vybrány dojnice určené jako matky býků. V roce 1999 splnilo toto kritérium 2000 plemenic, které byly zařazeny do systému záměrného připařování. Zodpovědnost za výběr otců býků zůstává na regionálních chovatelských organizacích. Nákup plemenných býčků probíhá zpravidla formou nákupu na aukčních trzích ve věku 12 až 15 měsíců.

Rakousko
I v sousedním Rakousku má chov strakatého skotu svoji dlouholetou tradici a velký hospodářský význam. Zhruba 55 % celkové produkce v odvětví živočišné výroby připadá na chov skotu v podobě produkce mléka a masa. V Rakousku mají plemena s kombinovanou užitkovostí velmi významné postavení, protože 81,3 % populace skotu je tvořeno plemenem fleckvieh, 10 % braunvieh, 2,6 % holštýn, 2,3 % pinzgavské plemeno, 0,7 % grauvieh a 1,1 % představují masná plemena. Z tohoto přehledu je patrné, že plemeno fleckvieh představuje dominantní a důležitou část v rakouské populaci skotu.
V jednotlivých spolkových zemích Rakouska v současné době funguje 12 chovatelských svazů se 17 500 podniky a 235 000 krav vedených v PK. Mimo uvedené počty existuje také 26 000 plemenic, které jsou zapojeny v KU, ale nejsou vedeny v plemenné knize. Aktivní část populace tak díky 89,9% úrovni využití inseminace představuje zhruba 210 600 krav. Podle posledních zveřejněných údajů se v roce 2001 opět zvýšil podíl zvířat zapojených v KU až na současných 62,4 %.
Vlastní realizaci šlechtitelského porgramu zajišťuje šest inseminačních stanic. Průměrný počet prvních inseminací na jednoho býka v roce 2000 činil 1528.
Šlechtitelský program navržený v roce 1977 byl aktualizován v roce 1994, kdy došlo k zapracování celé řady významných úprav především ve vztahu k legislativě států EU. V roce 2000 byl jako výsledek výzkumné činnosti v oblasti optimalizace šlechtitelských postupů na Univerzitě ve Vídni přestaven šlechtitelský program s názvem „Fleckvieh Austria“.
Šlechtitelský program vychází z výše zmíněných fakt – tedy zhruba 230 000 plemenic v PK, ze kterých jsou vybrány matky býků (1500 kusů – 0,7 %). Výběr probíhá na základě hodnot GZW. Vybrané matky býků jsou zapouštěny určenými otci býků (osm býků v každém ročníku), kromě toho je část matek býků využita v systémech ET. Využití jiných plemen než fleckvieh (red holštýn, montbeliarde) má v rámci šlechtitelského programu stále menší váhu význam. Takto je ročně vyprodukováno asi 800 býčků, kteří jsou odchováváni buď ve specializovaných podnicích pro odchov býčků nebo přímo v jednotlivých podnicích a z nich je ročně vybráno 140 býků určených k testaci nejen uvnitř rakouské populace, ale i v rámci dalších populací plemen fleckvieh ve světě. Průměrný denní přírůstek získaný v testu vlastní užitkovosti v odchovnách plemenných býků v Rakousku se v jednotlivých odchovnách za rok 2000 pohyboval v intervalu 1423 až 1480 gramů.
Zhruba 25 % prvních inseminací by mělo být provedeno právě těmito testovanými býky. Při intenzitě selekce asi 1 : 6 může být ročně selektováno asi 25 býků - zlepšovatelů. Ročně je z prověřených býků vybráno 4 až 6 kusů z domácího šlechtění a stejně tak 4 až 6 býků zahraniční provenience, kteří jsou určeni jako otcové další generace býků a v rámci záměrného připařovaní jsou pak využiti na celé populaci rakouského fleckvieh.
Po každém otci býků je na inseminační stanice vykoupeno 8 až 10 synů. Průběh testace je zajišťován ve spolupráci jednotlivých regionálních svazů chovatelů z důvodů zabezpečení maximální možné míry objektivity dosažených výsledků

Letmý pohled k našim sousedům ukazuje, že šlechtitelské programy kombinované populace se dnes velmi přibližují. Důkazem toho může být i fakt, že od listopadu loňského roku je odhadována plemenná hondo ta pro délku produkčního života společně pro Rakousko a SRN. Do budoucna lze očekávat další propojování strakaté populace v rámci sjednocené Evropy, do které snad již brzy bude patřit i Česká republika .

Dr. Ing. Josef Kučera, Ing. Gustav Chládek, CSc., MZLU v Brně,
Dipl.-Ing. Peter Baumgärtel, Bavarian Fleckvieh Genetics, SRN
Karl Zottl

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down