Šlechtitelský program plemene blonde d´Aquitaine

Blonde d´Aquitaine (BA) je plemeno poměrně mladé. Začátek organizovaného chovu lze datovat do období padesátých let 20. století. Pochází z jihozápadní Francie. Na jeho vzniku se podílela tři místní krajová plemena skotu a to Guercy, Garonnaise a Blonde des Pyrénées.

Tato plemena byla využívána k produkci mléka, k tahu, ale především k produkci masa. Jejich šlechtěním vzniklo plemeno velkého tělesného rámce o výjimečné délce těla s pevnou, ale jemnější kostrou a s mimořádně vyvinutým osvalením. Dnešní název plemene byl přijat v roce 1962. Dnes je chov BA zaměřen pouze na produkci kvalitního masa. BA vykazuje velmi dobrou plodnost. Tělesná stavba telat, která je charakterizována především jemnou kostrou, menší hlavou, plošším a delším tělem umožňuje snadný průchod porodními cestami a proto i přes vyšší porodní hmotnost je u tohoto plemene malý výskyt obtížných porodů. Tato vlastnost je využívána při užitkovém křížení BA s mléčnými plemeny. Zvířata se velmi dobře adaptují ve všech klimatických podmínkách a velmi úspěšně se proto šíří i do všech kontinentů jako plemeno s vysokou růstovou schopností a špičkovou jatečnou hodnotou. Ve Francii je plemeno BA v současné době třetím nejrozšířenějším plemenem s počtem asi 400 000 krav (z toho je 80 457 krav zapojeno do kontroly užitkovosti).

Vývoj stavů v ČR

Chov byl v naší republice založen pouze na importu krav a jalovic z Francie. První se uskutečnil již v roce 1991. V tomto roce bylo založeno stádo na SZTŠ Hořovice a v roce 1992 následovaly další dovozy. I přes vynikající výsledky dosahované v rámci kontroly užitkovosti není BA u nás tak rozšířeno jako ostatní dvě početnější francouzská plemena charolais a limousin. Vynikající masná užitkovost a nízký obsah tuku u jatečných zvířat umožňuje výkrm do vysokých porážkových hmotností. Tyto vlastnosti, které se potvrdily i v našich podmínkách, způsobily v posledních letech zvýšený zájem našich chovatelů i o toto plemeno a to především při užitkovém křížení.
Zrušení dvou čistokrevných chovů v roce 1997 a i prodej plemenic do zahraničí byly důvodem poklesu stavu čistokrevných krav v tomto období. V následujících třech letech se početní stavy opět zvyšovaly.
Hmotnosti, které jsou u nás v kontrole užitkovosti dosahovány u telat, jsou porovnatelné s výsledky plemene BA v zemi původu viz tabulka 4.
Větší pozornost je třeba v nadcházejícím období třeba věnovat výskytu komplikovaných porodů. Mimo roku 1999 je podíl komplikovaných porodů u nás vyšší než ve Francii, kde je obdobným způsobem jako u nás (známka 3 + 4), hodnoceno pouze 5 % porodů jako komplikované.
Dosahované výsledky růstových schopností býků vybraných do plemenitby jsou na velmi dobré a stabilní úrovni. Vzhledem k zvýšenému zájmu o plemeno lze očekávat v příštích letech i vyšší produkci plemenných býků.
Stavy zvířat v plemenné knize dávají předpoklad k dalšímu zvyšování početních stavů čistokrevných zvířat v příštích letech.

Vyhodnocení výsledků kontroly dědičnosti

Na základě výsledků KUMP, při které jsou zjišťovány hmotnosti při narození, ve 120, 210, 365 dnech a průběh porodu. U všech zvířat v roce 2000 a v roce 2001 jsou stanoveny plemenné hodnoty pro plemenné býky, krávy a telata. Vývoj plemenných hodnot z roku 2001 je uveden v grafech 1 až 5. Plemenné hodnoty jsou stanoveny pro přímý růstový efekt a maternální efekt a jsou vypočteny na společné bázi pro čistokrevná zvířata a křížence. V tomto příspěvku jsou prezentovány jen vybrané hodnoty u čistokrevných zvířat. Na ose x je uveden ročník narození hodnocených zvířat. Vzhledem k počtu hodnocených býků jsou v grafech sloučeny ročníky narození.

A. Plemenné hodnoty pro přímý efekt
Vysvětlivky pro zkratky v grafech: PHpp – průběh porodu, PH210 – hmotnost ve 210 dnech, PH365 – hmotnost v 365 dnech.
Průměrná plemenná hodnota býků pro hmotnost ve 210 dnech po celé sledované období trvale roste. Stejný vývoj má od ročníku 1991 až 1992 i průměrná plemenná hodnota pro věk 365 dní. PHpp vykazuje meziroční kolísání, ale nedochází k výraznějšímu růstu.
Do ročníku narození 1994 jsou plemenné hodnoty do značné míry ovlivňovány importem jalovic ze zahraničí. Pro průběh porodu jsou plemenné hodnoty stabilní. U průměrných plemenných hodnot pro hmotnosti ve 210 a 365 dnech je vývoj PH s odpovídajícím trendem.

B. Plemenné hodnoty pro maternální efekt
Vysvětlivky pro zkratky v grafech: MATpp – průběh porodu, MAT210 – hmotnost ve 210 dnech, MAT365 – hmotnost v 365 dnech.
U plemenných býků se projevuje negativní korelace mezi přímým a maternálním efektem. Výrazný tlak na přímé růstové efekty způsobuje pokles maternálních efektů v průměru populace. Tento stav bude klást v nadcházejícím období velké nároky na výběr otců býků, jejichž synové budou působit v čistokrevné plemenitbě, případně v převodném křížení. Dojde k diferenciaci plemenných býků určených ke křížení a čistokrevné plemenitbě a to podobně, jako je výběr prováděn ve Francii.
Od ročníku 1994 je u krav poměrně příznivý vývoj průměrných plemenných hodnot pro hmotnost v 210 a 365 dnech. Tento stav umožní v nadcházejícím období cílené šlechtění jak na přímé, tak i maternální efekty.

Hodnocení zevnějšku
Hodnocení zevnějšku je prováděno podle „Metodiky popisu a hodnocení zevnějšku masných plemen skotu“. Součástí lineárního hodnocení zevnějšku je v příloze šlechtitelského programu (v tabulkové části), bodové hodnocení výšky v kříži a hmotnosti pro všechny věkové kategorie. Jaká je variabilita ukazatele tělesného rámce dle nového lineárního hodnocení na stávající populaci krav, dokumentuje graf 5.
Krávy chované v našich chovech jsou většího tělesného rámce. V nadcházejícím období je třeba stabilizovat v populaci ukazatele tělesného rámce (výšku v kříži, hmotnost a délku těla) a realizovat větší selekční tlak na osvalení plemenic. Bude se to týkat především zvířat určených k produkci býků ke křížení.

Zásady šlechtitelského programu
Hodnocení masné užitkovosti
Hodnocení masné užitkovosti je třeba rozdělit na reprodukční ukazatele, ukazatele růstu zvířat a hodnocení jatečných schopností.

Produkční ukazatele
Počet narozených telat významně ovlivňuje ekonomiku chovu masného plemene. Z tohoto důvodu jde o významný ukazatel hodnocení zvířat. Po dopracování systému odhadu plemenných hodnot bude výpočet doplněn i o reprodukční ukazatele.
U krav
a) počet odchovaných telat - podle současné úrovně chovu BA je reálné dosažení 95 %
narozených telat na 100 krav základního stáda
b) snadnost telení – po stabilizaci výsledků na úrovni 90 až 92 % snadných porodů je třeba výhledově dosáhnout v průměru populace 95 % snadných porodů;
c) věk při 1. otelení - plemeno blonde d´ Aquitaine patří mezi pozdnější plemena. Z tohoto důvodu je cílem šlechtění dosažení věku při prvním otelení od 30 do 40 měsíců
d) průměrné mezidobí - s ohledem na požadovanou natalitu je cílem dosažení průměrného mezidobí od 350 do 420 dnů. Při hodnocení tohoto ukazatele je třeba zohlednit využití embryotransferu v chovech

U plemenných býků
a) býci v inseminaci - hodnocení podle indexu plodnosti (minimálně 90 %) na základě podkladů centrální evidence
b) býci v přirozené plemenitbě - počet plemenic v závislosti na délce připouštěcího období na základě podkladů KUMP, případně centrální evidence. Hodnocení podle indexu zabřezávání v rámci plemene (minimálně 90 %)
c) hodnocení průběhu porodu - na základě výsledků KUMP. Býky, kteří vykazují na základě výsledků KD těžší porody nepoužívat v další plemenitbě

A) Růstová schopnost a hodnocení jatečných ukazatelů
Selekce bude zaměřena na další zvýšení hmotnosti telat ve 210 dnech věku u býků na úrovni 280 až 290 kg a u jalovic na 255 až 265 kg. Výraznější selekční tlak bude zaměřen zejména na osvalení telat. Odhad plemenné hodnoty pro hodnocení osvalení potomstva se stane v příštím období součástí komplexního selekčního programu. Plemeno BA je charakterizováno především vynikající masnou užitkovostí. Tu lze charakterizovat u čistokrevných zvířat jatečnou výtěžností 63 a více %, nízkým podílem loje a kostí a vysokým podílem masa I. jakosti. Po zavedení systému SEUROP při klasifikaci jatečných zvířat bude cílem šlechtění dosažení co nejvyššího zatřídění. Zároveň by se klasifikace měla stát součástí komplexního selekčního programu.

a) hodnocení růstové schopnosti - systém zjišťování hmotností vychází z metodiky KUMP a výsledky jsou využívány pro stanovení plemenných hodnot (hmotnost při narození, ve 120, 210 a 365 dnech) zvířat
b) výkrmová schopnost a jatečné výsledky
- pro hodnocení tohoto ukazatele je třeba využívat výsledky porážek a klasifikace zvířat pomocí SEUROP a jejich evidence v rámci CE
- cílem je zatřídění čistokrevných zvířat minimálně do třídy E2 
- hodnocení kříženců by se mělo postupně přibližovat čistokrevným jedincům
c) hodnocení zevnějšku - podle metodiky lineárního popisu
d) u býků využívaných v inseminaci - se doporučuje prověření potomstva na stanicích kontroly výkrmnosti (SKVS)

Matky býků
Jako matky býků mohou být vybírány krávy nebo jalovice, které svou typologickou vyrovnaností a vysokou vlastní užitkovostí patří mezi nejlepší v plemeni blonde d´ Aquitaine a jsou využívány především k produkci plemenných býků, přenosům ET atd. Matky jsou vybírány pověřenými členy výběrové komise ČSCHMS v chovech s čistokrevnou plemenitbou a zapojených do KUMP stupně A.

Obecné podmínky pro výběr matky býků :
- zápis v oddíle A plemenné knihy
- dobrý zdravotní stav
- dobrá plodnost, charakterizovaná průměrnou délkou mezidobí

Vybrané matky býků musí splňovat minimální požadavky pro:
 plemenné hodnoty
 hodnocení exteriéru (lineární popis)
 vlastní užitkovost (průběh porodu, mateřské vlastnosti, reprodukce a zdravotní stav)

Zapouštění matek býků probíhá cíleně s využitím špičkových býků (vybraných otců býků) z inseminace a přirozené plemenitby. Příslušná kritéria selekce pro všechny rozhodující oblasti, tj. reprodukci, lineární hodnocení zevnějšku a plemennou hodnotu, stanoví Klub chovatelů plemene BA a to na základě průměrných výsledků populace. Zařazení plemenice do kategorie matek býků není trvalého rázu a bude se pravidelně upřesňovat podle výsledků zjišťovaných v rámci kontroly dědičnosti.

Otcové býků
Otcové býků představují nejvyšší kategorii v rámci plemene. Výběr otců býků se provádí s souladu s cíli šlechtění plemene blonde d´Aquitaine. Při tomto výběru je zřejmé, že menší část produkce synů bude využita v čistokrevné plemenitbě a podstatně větší část v užitkovém křížení s ostatními plemeny.

Výběr otců je zajišťován z:
1) býků inseminačních, případně dovezené ET s deklarovanou PH
2) býků z přirozené plemenitby

Podmínky
a) import inseminační dávek býků ze země původu
 podle výsledku KD v zemi původu
 po výpočtu plemenných hodnoty na domácí populaci
b) býci z domácí populace
 plemenné hodnoty
 lineární hodnocení zevnějšku
 KDZ (výsledky kontroly dědičnosti zdraví)
Příslušná kritéria selekce pro všechny rozhodující oblasti, tj. lineární hodnocení zevnějšku a plemennou hodnotu, stanoví Klub chovatelů plemene BA a to na základě průměrných výsledků populace.Za výběr a vyhlášení otců býků zodpovídá Klub chovatelů plemene BA. Seznam bude každoročně dle výsledků plemenných hodnot aktualizován.

Odchov plemenných býčků

a) Na uznaném testačním zařízení
Provoz a podmínky odchovu se řídí podle „Metodiky pro odchov a zkoušky vlastní užitkovosti býků masných plemen skotu“. Výsledky zkoušek vlastní užitkovosti jsou podkladem pro selekci a podmínkou výběru býků pro inseminaci a přirozenou plemenitbu. Zpracování a vyhodnocování výsledku odchovu je prováděno centrálně. Základní výběry býků probíhají zpravidla na OPB.

b) Odchov býčka u chovatele
Chovatel má možnost odchovat býčka mimo testační zařízení. Při tomto systému není sledován přírůstek v období testu, ale pouze přírůstek od narození. Takto odchovaní býčci jsou k základnímu výběru předvedeni na chovném svodu. Pro přihlášení býčka na svod platí obecné podmínky jako pro výběr do testačního zařízení (OPB). Zpracování a vyhodnocování výsledku odchovu je prováděno centrálně. Výběry býků na chovných svodech se řídí pokyny, které pro každý rok vydává ČSCHMS ve spolupráci s Klubem chovatelů plemene BA. Chovných svodů se účastní všichni býci, kteří jsou odchováni mimo uznané testační zařízení.

Obecné minimální podmínky pro výběr býčka do odchovu:
a) pochází od vybraných rodičů
b) plní minimální plemenné hodnoty - minimální hranice jsou vyhlášeny Klubem chovatelů
BA
c) pochází z chovů zapojených do KUMP stupně A
d) plní hmotnostní požadavky standardů plemene tj. hmotnost ve 120 dnech a ve 210
dnech – minimální hranice jsou vyhlášeny Klubem chovatelů BA
e) mají ověřen původ krevním testem nebo testem DNA

c) Kritéria pro zařazení plemenných býků do plemenitby:
 lineární hodnocení exteriéru – je požadována minimální hodnota 4 body v každém z 10 hodnocených ukazatelů
 minimální index přírůstku v testu na OPB do výše -1 směrodatné odchylky od průměru vrstevníků
 minimální index přírůstku od narození u býků vybíraných na chovném svodu do výše -1 směrodatné odchylky od průměru ročníku.
Výše uvedená kritéria budou Klubem chovatelů BA upřesňována na základě dosažených výsledků za uplynulé období. Výběr býků do plemenitby provádí příslušná výběrová komise jmenovaná ČSCHMS.
V tabulkách 9 a 10 je uveden přehled nejlepších plemenných býků, kteří mají 10 a více hodnocených potomků. Pro přímý růstový efekt je zveřejněno 15 býků. U maternálních efektů je zveřejněno 8 nejlepších býků, kteří jsou nad průměrem všech býků. V maternálních efektech je úroveň používaných býků výrazně nižší než jsou průměrné hodnoty krav (viz grafy).
U každé plemenné hodnoty je velkým písmenem označena třída býka pro příslušnou hodnotu. Třída vychází z odchylky od průměru, která je vyjádřena směrodatnou odchylkou.