19.03.2002 | 10:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Šlechtitelský program plemene hereford

Herefordský skot patří v rámci světových masných plemen mezi jedno z nejstarších a nejrozšířenějších. Lze se s ním setkat prakticky ve všech klimatických oblastech světa, neboť je vysoce adaptabilní a vyniká značnou zdravotní odolností a nenáročností na přírodní prostředí.

Plemeno bylo vyšlechtěno ve střední Anglii v hrabství Herefordshire z původního červenostrakatého skotu. Křížením s bílým velšským skotem se dosáhlo zvětšení tělesného rámce a ve zbarvení se objevily bílé znaky. Typická dominantní bělohlavost je odvozována od vlámského skotu, kterým bylo nově vznikající plemeno v 17. století zušlechťováno. Již v roce 1846 byla v Anglii vydána první plemenná kniha a od roku 1864 je plemenná kniha vydávána pravidelně každoročně. V roce 1817 se objevila první zvířata v USA, ale větší rozvoj chovu zde zaznamenalo plemeno hereford (HE) až po skončení občanské války. Americkému kontinentu vděčíme také za bezrohou formu plemene. Té bylo údajně dosaženo křížením s plemenem red polled a durham. Během let 1880 až 1889 bylo z Anglie do USA dovezeno 3500 zvířat. Postupně se rozšířilo na celý severoamerický kontinent. V roce 1881 byla založena AHA (American Hereford Association) a o něco později byla založena v Kanadě CHA (Canadian Hereford Association). Obě asociace v současné době zpracovávají společně výsledky kontroly užitkovosti pro potřeby kontroly dědičnosti. V roce 1999 bylo do zpracování zapojeno 15 000 býků a 230 000 krav. V současné době prochází šlechtění plemene radikálním procesem a to jak na úseku masné užitkovosti, tak i exteriéru. Je tedy reálný předpoklad, že při pokračujícím trendu ve zlepšování jeho užitkových vlastností bude obliba plemene ve světě nadále velmi vysoká a to především pro využití v extenzivních výrobních oblastech. Chovatelské svazy USA a Kanady zaměřují pozornost především na ekonomiku výroby masa a jeho realizaci na trhu formou prodeje značkového masa.
Historie a stav chovu herefordského skotu v ČR
Na základě rozhodnutí vlády ČSSR bylo v červnu roku 1974 rozhodnuto o dovozu bezrohého hereforda. Výběr zvířat se v Kanadě uskutečnil v říjnu až listopadu na 256 farmách v provinciích Alberta, Saskatchewan a Manitoba a do konce roku 1974 byla vybraná zvířata letecky dopravena do republiky. Celkem bylo dovezeno 51 plemenných býků a 1053 jalovic. Do kterých podniků se import uskutečnil, ukazuje tabulka.1. V roce 1977 se uskutečnil omezený import jalovic a býků opět z Kanady do JRD Rimavská Sobota. Toto stádo bylo počátkem osmdesátých let přesunuto do JZD Luhačovice. Začátek chovu u nás ovlivnilo to, že skot byl dovezen bez jakéhokoli know how. Potřebná metodika chovu tak nebyla k dispozici a byla zpracovávána až po dovozu zvířat výzkumnými ústavy, ale především však až na základě získaných chovatelských zkušeností. Naprosto však byla podceněna kvalitní plemenářská práce a tedy celý proces šlechtění a plemenitby. Nebyl stanoven ani potřebný plemenný standard či chovný cíl a tak v průběhu několika dalších let došlo u tohoto plemene k nevhodné konzervaci celé řady užitkových i exteriérových vlastností, které již byly v zemi původu dávno opuštěny. Proto na rozdíl od ostatních masných plemen skotu, tj. především francouzského původu, která byla do republiky dovážena až počátkem devadesátých let, je potřeba šlechtění herefordského skotu na našem území mnohem intenzivnější.
Současná úroveň chovu a početních stavů HE skotu v ČR
V současné době je herefordský skot druhým nejpočetnějším plemenem masného skotu chovaným v ČR a je spolu s ostatními masnými plemeny registrován v Plemenné knize vedené ČSCHMS. Ke konci roku 2000 bylo zapojeno do KUMP 69 chovů s celkovým počtem 2940 krav, z čehož v čistokrevných chovech bylo chováno 2087 kusů. Z pohledu do tabulky 2 je patrný postupný nárůst početních stavů krav a to i přes některé chmurné předpovědi o zániku plemene u nás, které se objevily počátkem devadesátých let.

Výsledky dosažené v KUMP
Pro šlechtění herefordského skotu byl počátkem devadesátých let k dispozici horší genetický materiál než u jiných masných plemen skotu. Lze však konstatovat, že zejména v posledních letech dochází u tohoto plemene sice k pomalému, ale přece jen postupnému zlepšování užitkových i exteriérových vlastností. V tabulce 4 jsou uvedeny výsledky KUMP za léta 1992 až 2000 u čistokrevných telat.
Při posuzování výsledků kontroly užitkovosti je třeba brát v úvahu, že většina chovů, které jsou zapojeny do KUMP, působí v naprosté většině v extenzivních oblastech. I přesto odpovídá nárůst užitkovosti ve 120 dnech, 210 dnech takovému vývoji užitkovosti, jaké je v ČR dosahováno i u ostatních masných plemen. U hmotností v 365 dnech věku je odpovídající nárůst pouze u býků. Jalovice by v tomto věku měly dosahovat hmotnost na úrovni 330 až 350 kg. Výsledky jsou do značné míry ovlivněny především úrovní odchovu.
Produkce plemenných zvířat v ČR
Obecně je možno považovat produkci plemenných zvířat herefordského plemene za dostatečnou jen co do množství, ale již nikoli pokud jde o hodnocení požadované kvality. Je to dáno především následujícími okolnostmi:
 dovozem samičí populace v 70. letech;
 přetrvávající nízká úroveň odchovu jalovic;
 nízký počet kvalitních matek býků a tím i nízká základna pro výběr mladých býčků k dalšímu odchovu;
 malý podíl záměrného připařování špičkovými býky formou inseminace;
 průměrná kvalita produkovaných plemenných býků vzhledem k jejich skutečné plemenné hodnotě;
Výsledky odchovu plemenných býků a výsledky základních výběrů
Odchov plemenných býků herefordského skotu je prováděn standardním způsobem jako u ostatních masných plemen skotu. Dosažené výsledky odchovu se sice rok od roku zlepšují, ale vzhledem ke snaze o rychlejší zkvalitnění celé populace tohoto plemene je ještě zdaleka není možno považovat za uspokojivé. Jde především o zlepšení osvalení mladých býků, vlastní úroveň přírůstků v testu je na velmi dobré úrovni a to zejména v posledních letech. Značné rezervy jsou již v samotném výběru mladých býčků k dalšímu odchovu, kdy hlavním kritériem zařazení do odchoven je především splnění hodnot plemenného standardu u hmotnosti ve 120 a 210 dnech věku a méně je již přihlíženo ke kvalitě rodičovské populace a to jak v oblasti vlastní užitkovosti, tak i exteriéru. Na celkovou úroveň produkce plemenných býků ukazuje tabulka 6, ve které jsou uvedeny výsledky základních výběrů v letech 1996 až 2001.
I přes konstatovanou nutnost zlepšení výběru mladých býků do testu, došlo během posledních deseti let k výraznému zvýšení tělesného rámce mladých býků, kteří jsou vybíráni do plemenitby. Proti býkům vybraných do plemenitby koncem osmdesátých let se zvýšila hmotnost ve 365 dnech věku o asi 100 kg a výška ve stejném věku o 10 cm. To spolu s přírůstkem v testu a přírůstkem který je dosahován od narození do konce testu, dokumentuje růstovou schopnost hereforda současnosti.
Výsledky kontroly dědičnosti masné užitkovosti
Na základě výsledků KUMP, při které je hodnocena hmotnost při narození, ve 120, 210, 365 dnech věku a průběh porodu, byly u všech zvířat v roce 2000 a následně v roce 2001 stanoveny plemenné hodnoty pro plemenné býky, krávy a telata. Vývoj plemenných hodnot je uveden v grafech 1 až 4. Plemenné hodnoty jsou stanoveny pro přímý růstový efekt a maternální efekt jsou vypočteny na společné bázi pro čistokrevná zvířata a křížence. U plemenných býků jsou v grafu uvedeny PH pro býky, kteří byli vybráni do plemenitby a PH používaných otců býků. U krav jsou uvedeny hodnoty čistokrevných žijících krav (podíl herefordského plemene 88 až 100 %) a hodnoty nově vybraných matek býků pro rok 2003. Plemenné hodnoty, které jsou uvedeny v grafech, představují odchylku od průměru celé hodnocené populace (včetně kříženek a vyřazených krav). Na ose x je uveden vždy ročník narození hodnocených zvířat. Vzhledem k nízkému počtu hodnocených býků, jsou býci hodnoceni podle ročníku narození, a to vždy za několik ročníků narození. Pro přehlednost uvádíme v grafech pouze plemenné hodnoty pro hmotnosti ve 210 a 365 dnů.
A. Plemenné hodnoty pro přímý efekt
Vzhledem k minimálním dovozům krav ze zahraničí v letech 1992 až 1995 lze příznivě hodnotit trendy růstu PH v přímém efektu především u krav. Pro vlastní růst jsou hodnoty příznivé i v porovnání s trendem v USA a Kanadě. V tabulce 7 je uveden desetiletý nárůst podle výsledků EPD (1990 až 2000).
B. Plemenné hodnoty pro maternální efekt
Při porovnání přímých a maternálních efektů je potvrzena negativní korelace těchto ukazatelů. Vysoký tlak na vlastní růst se negativně projevuje v maternálních efektech především u plemenných býků. Hodnoty maternálních efektů jsou dány především mléčností krav u býků jejich dcer. Tento trend se projevuje i v zahraničí, i když například u zámořské populace hereforda není tak patrný. V USA činí desetiletý nárůst +3,22 kg a v Kanadě +3,31 kg.

Obecné zásady šlechtění herefordského skotu
V chovu masných plemen je možno obecně předpokládat, že se jednotliví chovatelé budou na základě svého hospodářského zaměření, místních podmínek a svých ekonomických možností věnovat buď chovu čistokrevných, nebo užitkových stád s různým rozsahem křížení. Pro vlastní šlechtění plemene hereford však bude mít vždy rozhodující význam chov čistokrevných zvířat v samostatných stádech, která se budou postupně zkvalitňovat až na nejvyšší možnou úroveň. Za čistokrevná zvířata určená pro další produkci mladých býků jsou považována všechna, jejichž podíl herefordské krve činí 96,8 % a více.
Kontrola užitkovosti masného skotu
Kontrola užitkovosti masných plemen bude základním prostředkem při šlechtění herefordského skotu a bude zajišťovat důsledné naplňování selekčního i šlechtitelského programu. Je nezbytné, aby do KU bylo zapojeno co nejvíce stád herefordského skotu, a to jak v čistokrevné plemenitbě, tak i v převodném křížení a tím byla získána co největší výběrová základna.
Zaměření selekce na užitkové vlastnosti
a) Masná užitkovost
Selekce na masnou užitkovost bude zásadní záležitostí u všech kategorií herefordského skotu. Hodnocení masné užitkovosti bude probíhat v rámci lineárního hodnocení na živých zvířatech. Významným selekčním kritériem bude i jatečná hodnota zvířete při porážce. Zde bude využito hodnocení JUT podle systému SEUROP. Při klasifikaci by mělo být dosahováno minimálně třídy R 3 a lepší.
b) Exteriér
Hlavním selekčním kritériem při posuzování exteriéru u herefordského skotu budou plemenné znaky, které jsou vymezeny plemenným standardem. Hodnocení bude probíhat u všech kategorií zvířat pomocí systému bonitací krav základního stáda, při odstavu telat a dále při základních výběrech plemenných býků a výběrech matek býků. Hlavním záměrem v této oblasti bude vytvoření moderního typu herefordského skotu s vyšším tělesným rámcem a pevnou kostrou, při zachování ostatních již dříve osvědčených vlastností. Součástí lineárního hodnocení zevnějšku je v příloze šlechtitelského programu (v tabulkové části), bodové hodnocení výšky v kříži a hmotnosti pro všechny věkové kategorie. Jaká je variabilita ukazatele tělesného rámce podle nového lineárního hodnocení na stávající populaci krav, dokumentuje následující graf 5.
V souladu se shora uvedenými požadavky na typ zvířat je patrné, že starší krávy již podle nového hodnocení tělesného rámce neodpovídají v průměru stanoveným požadavkům. Výsledky šlechtitelské práce v uplynulých deseti letech, kdy byla pozornost chovatelů zaměřena na zvětšení tělesného rámce, dokumentují v grafu mladé krávy.
c) Mléčnost matek
Rozhodujícím selekčním ukazatelem v této oblasti bude hmotnost telat ve 120 a 210 dnech věku. Je žádoucí, aby při standardní výživě byla výše průměrného denního přírůstku telat, která je dosažena v tomto období, co nejvyšší a odchovávaná zvířata vysoce nadprůměrná. Chovným cílem pro nejbližší období je stanoveno dosažení hmotnosti ve 120 dnech věku u jaloviček 140 kg a u býčků 150 kg. Ve 210 dnech pak 230 kg u jaloviček a 240 kg u býčků.
d) Reprodukce
Dobrá reprodukce a plodnost je u všech masných plemen skotu rozhodujícím předpokladem ekonomiky chovu. Na jejích výsledcích vyjádřených v konečné fázi počtem živě narozených telat se podílejí stejnou měrou obě pohlaví, tedy jak plemenice, tak i plemeníci. Kromě genetických předpokladů je však reprodukce v nemalé míře ovlivněna i dalšími důležitými činiteli, jako je zdravotní stav, úroveň výživy zvířat a způsob jejich chovu. Obecným požadavkem pro rentabilitu chovu je potřeba odchovat alespoň 95 a více telat na 100 březích plemenic, mezidobí by se mělo pohybovat okolo 365 dní. K zajištění dostatečného počtu zvířat pro účel čistokrevné plemenitby i užitkového křížení je proto nezbytné využívat všechny dostupné způsoby reprodukce, které vyhovují systému chovu masných plemen. U herefordského skotu bude nadále nejrozšířenějším způsobem plemenitba přirozená, tj. připouštění plemennými býky přímo ve stádě krav. Vzhledem k tomu, že jde o sezónní záležitost, je pro dosažení dobrých výsledků plodnosti nutné používat jednoho dvouletého plemeníka maximálně na 20 plemenic, tříletého a staršího pak nejvýše na 35 až 40 krav. V chovech určených pro produkci chovného materiálu a zejména ve stádech matek býků bude nezbytné organizovat reprodukci na bázi umělé inseminace či její kombinace s přirozenou plemenitbou. Při kombinaci obou výše uvedených způsobů bude vhodná jedna až dvě inseminace a potom přirozená plemenitba, kdy pak na jednoho býka je možno počítat s 60 až 70 plemenicemi na tzv. „doskok“. V menší míře lze počítat i s využitím embryotransferu, a to především využití kvalitních embryí z dovozu.
Doporučené ukazatele reprodukce pro HE skot:
U plemenic:
- počet odchovaných telat na 100 krav - 93 kusů a více;
- hodnocení obtížnosti porodů vyjádřenou procentem snadných porodů podle platné metodiky KU - min. 95,0 %;
- věk plemenice při 1. otelení - opt. 730 dnů;
- hmotnost jalovice při 1.zapuštění - min. 350 kg;
- průměrné mezidobí – opt. 390 dnů;

U plemenných býků:
Samostatnou kapitolou v této oblasti bude hodnocení schopnosti i kvality reprodukce plemenných býků působících především v přirozené plemenitbě.

Hlavními kritérii bude zejména:
- dosažená březost plemenic po skončeném připouštěcím období;
- hodnocení průběhu porodů a jejich obtížnosti;
- podíl zabřezlých plemenic po jednotlivém býku s ohledem na délku připouštěcího období a počet plemenic;
- obvod šourku býků při základních výběrech;
e) Zdraví
Posuzování zdraví bude nedílnou součástí celkového hodnocení všech plemenných zvířat. Kromě pravidelné kontroly zdraví u všech plemenných býků a vybraných matek býků, bude hodnocena obtížnost porodů, frekvence zmetání, počet mrtvě narozených telat a případně i výskyt subletálních či letálních faktorů. Důsledně bude uplatňována selekce jedinců s poruchami zdraví. Důležitým ukazatelem bude rovněž dlouhověkost krav, a to především ve vztahu k co nejvyššímu počtu narozených telat.

f) Růstová schopnost
Růstová schopnost zvířete je obecně ovlivněna celou řadou faktorů, z nichž mezi nejdůležitější patří :
- genetické vlohy získané od rodičů;
- mléčnost a mateřské vlastnosti matky;
- úroveň výživy po celou dobu odchovu až do dosažení dospělosti;
Základním mechanizmem k posouzení růstové schopnosti zvířete bude u herefordského skotu zjišťování hmotnosti ve 120, 210 a 365 dnech věku. Zjištěná data budou podkladem pro stanovení odhadu plemenných hodnot, které se stávají základem pro stanovení míry selekce v populaci.
Chov a výběr matek plemenných býků.
Vybrané matky býků tvoří elitní skupinu, odpovídající kvalitativnímu vrcholu celé populace zvířat, je charakterizovanou vysokou vyrovnaností v typu a špičkovou úrovní vlastní užitkovosti. Chov a výběr matek plemenných býků bude prováděn v chovech s čistokrevnou plemenitbou zapojených do kontroly užitkovosti. Hlavními kritérii výběru budou především výsledky v oblasti reprodukce, vlastní masné užitkovosti dané plemennou hodnotou, exteriéru a stupněm zařazení v plemenné knize. Za matky býků budou vybírány pouze krávy zdravé, s odpovídající plodností, dobrými mateřskými vlastnostmi. Pro výběr matek býků je rozhodující plemenná hodnota. Příslušná kritéria selekce pro všechny rozhodující oblasti, tj. reprodukci, lineární hodnocení zevnějšku a plemennou hodnotu, stanoví výbor klubu, a to na základě průměrných výsledků populace. Zařazení plemenice do kategorie matek býků není trvalého rázu a bude se pravidelně upřesňovat podle výsledků zjišťovaných v kontrole užitkovosti.
Ukazatele pro výběr matek býků:
 zápis do plemenné knihy v oddíle A;
 plemenné hodnoty;
 hodnocení exteriéru (lineární popis);
 vlastní užitkovost (průběh porodu, mateřské vlastnosti, reprodukce a zdraví);
Otcové býků
Pro zařazení plemenného býka do kategorie otců býků budou i u herefordského skotu volena mnohem přísnější hlediska než pro býky určené pro plemenitbu v užitkových stádech nebo pro účel křížení. Tito býci budou používáni především pro záměrné připařování na matky býků, kde hlavním úkolem je produkce mladých zvířat se špičkovými vlastnostmi v oblasti masné užitkovosti i exteriéru daného plemene. Základními parametry výběru do této skupiny budou tedy především hodnoty dosažené v oblasti reprodukce, masné užitkovosti vlastní i potomstva, výsledky hodnocení exteriéru a splnění podmínek pro zařazení do oddílu A plemenné knihy. Konečným výsledkem pak bude určení plemenné hodnoty býka a jeho zařazení do příslušné kategorie, které bude prováděno pravidelně vždy 1x ročně. Příslušná kritéria selekce pro všechny rozhodující oblasti, tj. reprodukci, lineární hodnocení zevnějšku a plemennou hodnotu, stanoví výbor klubu, a to na základě průměrných výsledků populace.
Ukazatele pro výběr otců býků:
 zápis do plemenné knihy v oddíle A;
 plemenné hodnoty;
 hodnocení exteriéru (lineární popis);
 vlastní užitkovost (průběh porodu, reprodukční ukazatele a výsledky KDZ);
Odchov plemenných býků
Jedním z nejvýznamnějších úseků v oblasti šlechtění herefordského skotu bude odchov plemenných býků. V podstatě je možno konstatovat, že kvalita odchovu plemenných býčků již začíná ve vlastních stádech krav s telaty, tj. bezprostředně po jejich narození. Zde se rozhodujícím způsobem podílí na kvalitě mladých býčků nejen mléčnost samotných matek, ale v dalším období i celková úroveň výživy v určitém chovu, a to po celou dobu jejich odchovu. Kritéria pro zařazení do odchovu budou pravidelně upřesňována klubem, a to vždy před naskladněním nového ročníku.
a) Podmínky odchovu a zkoušky vlastní užitkovosti býků
Odchov a zkoušky vlastní užitkovosti mladých býků budou probíhat buď v uznaném testačním zařízení (OPB), nebo u chovatele. Vyhodnocení dosažených výsledků je prováděno formou základních výběrů býků přímo na odchovnách plemenných býků, nebo na svodných místech, příslušnou výběrovou komisí ČSCHMS. Mladý plemenný býček musí při zahájení testu v testačním zařízení nebo při přihlášení na chovný svod plnit následující kritéria:
 zápis do plemenné knihy v oddíle A;
 je narozen ze záměrného připařování (vybraný otec býků a vybraná matka býků);
 má ověřený původ podle zákona 154/2000 Sb.;
 plní parametry pro minimální hmotnosti ve 120 a 210 dnech věku;
 má odpovídající plemennou hodnotu;

b) Odchov a zkoušky vlastní růstové schopnosti býků
Odchov a zkoušky vlastní užitkovosti mladých býků budou probíhat v uznaném testačním zařízení (OPB). Provoz a podmínky odchovu se řídí podle Metodiky pro odchov a zkoušky vlastní užitkovosti býků masných plemen skotu. Zpracování a vyhodnocování výsledku odchovu je prováděno centrálně. Základní výběry býků probíhají zpravidla na OPB.
c) Odchov býků u chovatele a organizace chovných svodů
Výběry býků na chovných svodech se řídí pokyny, které pro každý rok vydává ČSCHMS ve spolupráci s Klubem chovatelů hereforda. Chovných svodů se účastní všichni býci, kteří jsou odchováni mimo uznané testační zařízení. Zpracování a vyhodnocování výsledku výběru na chovných svodech je prováděno centrálně.
d) Kritéria pro zařazení plemenných býků do plemenitby
 lineární hodnocení exteriéru – je požadována minimální hodnota 4 body v každém z 10 hodnocených ukazatelů;
 minimální index přírůstku v testu na OPB do výše -1 směrodatné odchylky od průměru vrstevníků;
 minimální index přírůstku od narození u býků vybíraných na chovném svodu do výše -1 směrodatná odchylka od průměru ročníku;
Výše uvedená kritéria budou Klubem chovatelů hereforda upřesňována na základě dosažených výsledků za uplynulé období. Výběr býků do plemenitby provádí příslušná výběrová komise jmenovaná ČSCHMS.
Chovný cíl plemene
Hlavním cílem současného šlechtění u herefordského skotu bude snaha o vytvoření populace zvířat moderního kanadského typu, tj. s vyšším tělesným rámcem a velmi dobrými užitkovými vlastnostmi, avšak zároveň při zachování původních předností plemene, jako je nenáročnost, skromnost, odolnost a vysoká pastevní schopnost. Dosažení tohoto cíle však bude nelehkým úkolem a bude k němu třeba intenzivní šlechtitelské práce rozložené do více let.
Karel Šeba, Český svaz chovatelů masného skotu

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down