20.11.2001 | 10:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Sledované vlastnosti

Jednotlivé vlastnosti jsou ve vzájemné vazbě. Proto se selekcí mění více znaků a vlastností, včetně těch, jejichž změna není záměrem chovatele. Vlastnosti dělíme většinou do skupin:

- hlavní užitkové (mléčná a masná užitkovost),
- druhotné – funkční (plodnost, průběh porodu, zdravotní stav, dlouhověkost),
- zevnějšek.
Vlastnosti v prvních dvou skupinách ovlivňují přímo ekonomický výsledek chovu (mají ekonomickou hodnotu) a je na ně záměrně šlechtěno.
Vlastnosti ve třetí skupině (například končetiny, vemeno) většinou přímou ekonomickou hodnotu nemají nebo je obtížně vyjádřitelná. Slouží však k podpůrné selekci na druhotné funkční vlastnosti, které souvisí se zdravotním stavem a dlouhověkostí. Dopad do ekonomiky chovu je u těchto vlastností a znaků nepřímý, ale významný. Proto jsou druhotné znaky a ukazatele zevnějšku stále častěji součástí souhrnných selekčních indexů a jejich váha se v nich neustále zvyšuje.
Využití zevnějšku i ostatních vlastností ve šlechtění je však podmíněno tím, že jsou ve stádech plošně zjišťovány a jsou pro ně stanoveny plemenné hodnoty. Popis zvířat a evidence užitkovosti bez navazujícího hodnocení plemenné hodnoty každé vlastnosti má minimální vypovídací schopnost pro předpověď hodnot potomstva.
Z hlediska ekonomického přínosu pro chovatele je nejdůležitější mléčná užitkovost. Podle Šafuse a Přibyla (Náš chov č. 4/2001) se mléčná užitkovost podílí na celkových tržbách u holštýnského skotu z 80 % a u skotu s kombinovanou užitkovostí ze 75 %. Podobné údaje byly zjištěny i v jiných zemích. Ostatní druhotné-funkční vlastnosti se zatím na zušlechťování u nás významně neprojevují. Rozsah jejich sledování je relativně malý, proto zatím nejsou hodnoceny kontrolou dědičnosti a jejich využití při šlechtění se tudíž nemůže uplatnit. V posledních osmi letech došlo k významnému nárůstu užitkovosti, která u dospělých čistokrevných holštýnských krav dosáhla téměř 7000 kg mléka. Došlo ale také k podstatné změně příčin vyřazování krav. Poruchy plodnosti, končetiny a vemeno se stávají hlavními důvody vyřazování.
Mléčná užitkovost zůstává ve šlechtění nejdůležitější vlastností i při uplatnění výrobních kvót na mléko (viz Wolfová, Seminář Agroinstitut Nitra, 2001). Hlavním selekčním ukazatelem jsou kilogramy mléčných bílkovin. Množství mléčného tuku má pro šlechtění význam několikanásobně nižší. Množství mléčné plazmy (po odečtení všech složek) může mít ekonomickou hodnotu dokonce zápornou. V takovém případě nárůst množství bílkovin by neměl být doprovázen zvýšením množství mléka. Proto má množství mléčné plazmy v řadě zemí v selekčních indexech nulovou nebo dokonce zápornou hodnotu. Býci, zlepšovatelé obsahu mléčných složek, vykazují proto v těchto zemích jinou indexovou hodnotu než v zemích, kde je váha tohoto ukazatele kladná. V České republice jsou podmínky zatím odlišné, za složky mléka se neplatí nebo se platí jen minimálně. Je ovšem třeba vzít v úvahu, že efekt dnešního šlechtění se projeví v užitkovosti až za několik let.

Účel inseminace
Ve stádech zaměřených na produkci mléka slouží inseminace, vedle vyvolání následné laktace, k různému využití, především k získání:
a) kvalitních jalovic pro obnovu stáda (zlepšení úrovně důležitých vlastností ve stádě),
b) plemenného skotu na prodej,
c) zástavového skotu do výkrmu.
Případ (b) je ekonomicky nejefektivnější za předpokladu fungujícího trhu s plemennými zvířaty (aukce, prodej býků do inseminace atd.), kdy jsou plemenná zvířata zpeněžována za příznivé ceny. Připařování je organizováno tak, aby byly splněny požadavky budoucích odběratelů, tj. vysoká rodokmenová hodnota potomstva v souhrnu všech vlastností (včetně zevnějšku) a původ jalovic po žádaných plemenících.
V případě (c) jsou používáni plemeníci s dobrými ukazateli výkrmnosti a masné užitkovosti (užitkové křížení s masnými plemeny), nebo plemeníci laciní, jejichž hlavním posláním je zajistit březost.
Případ (a) je pro chovatele nejdůležitější, zaujímá největší podíl z inseminací ve stádě. Jde o hlavní, finančně přijatelný prostředek genetického zkvalitnění stáda. Inseminaci je třeba považovat za dlouhodobou investici, která se začne v užitkovosti a tržbách projevovat až za tři
roky. Jako takovou je ji nutno posuzovat a sledovat její návratnost.
U značné části chovatelů obvykle jde o produkci mléka a zároveň o prodej části jalovic, tedy o vzájemnou kombinaci případů (a) a (b). V rámci určitého zjednodušení se v dalším textu podrobněji zaměříme pouze na případ (a).

Vliv úrovně odchovu a reprodukce
Ekonomika stáda i ekonomika provedených inseminací významně závisí na úrovni reprodukce a odchovu ve stádě. Současný průměrný produkční věk dojnic je přibližně tři laktace, z čehož vyplývá roční obměna třetiny stáda. Cílem inseminace je získat otelenou jalovici, ale z poloviny inseminací se narodí býčci, kteří jsou z hlediska obnovy stáda nepotřební. Počet otelených jalovic v přepočtu na základní stádo závisí na úspěšnosti zabřezávání, mezidobí, ztrátách telat a úspěšnosti odchovu. Z toho vyplývající počet nutných inseminací na získání otelené jalovice je uveden v tabulce 1.
Z tabulky je patrné, že na otelenou jalovici je nutno před jejím narozením provést 3,9 až 6,8 inseminací. Zřetelný je zcela zásadní vliv zabřezávání a kvality odchovu na počet inseminací potřebných k získání jedné jalovice. Za zmínku stojí uvést, že v červenci 2001 byla průměrná březost po první inseminaci holštýnských krav za uplynulých 12 měsíců v průměru populace 39,6 % a u jalovic to bylo 61,2 %.
Každá inseminace je spojena s náklady na inseminační dávku a úkon za inseminaci. V České republice se cena dávky pohybuje od 50 až do 2000 Kč. Za inseminační úkon účtují různé společnosti cenu v rozpětí od 70 až do 130 Kč. Přičteme-li cenu úkonu k ceně inseminační dávky a vynásobíme potřebným počtem inseminací na získání otelené jalovice, zjistíme, že jalovice je zatížena již z inseminace před svým narozením nákladem, který může dosáhnout od 468 Kč [3,9 x (50 + 70)] až do 14 484 Kč [6,8 x (2000 + 130)].

Požadovaný dodatečný zisk na vyrovnání ceny inseminace
Jde-li o případ, kdy chceme pomocí inseminací zvýšit genetickou úroveň stáda, musí zvýšené náklady na inseminaci uhradit dodatečný zisk, který plyne především z mléčné užitkovosti. Vezmeme-li v úvahu celoživotní užitkovost krávy a celoživotní užitkovost veškerého jejího potomstva v následných generacích, potom po korekci na časové zpoždění v projevu užitkovosti oproti počáteční investici do inseminace, je tato užitkovost ekonomicky obdobná s užitkovostí, kterou bychom získaly za tři laktace okamžitě v době inseminace (viz Přibyl, Přibylová, Náš chov č. 2/1998) Náklady na inseminaci se musí proto chovateli zaplatit dodatečným ziskem docíleným během tří laktací krávy, jinak je investice nenávratná.
Základním ukazatelem mléčné užitkovosti je dnes množství mléčných bílkovin. Podle Wolfové (2001) je dodatečný zisk při uplatnění kvót mléčné užitkovosti a při zachování všech ostatních vlastností na stejné úrovni (včetně kg mléka) přibližně 94 Kč na 1 kg zvýšení mléčných bílkovin za laktaci. Při šlechtění se ovšem mění i ostatní vlastnosti. Po zohlednění vztahu k ostatním vlastnostem mléčné užitkovosti má 1 kg mléčných bílkovin, jako souhrnný ukazatel mléčné užitkovosti hodnotu 87 Kč.
Náklady ve výše uvedeném příkladě tudíž může uhradit pouze kráva, která má na základě původu po otci (v důsledku inseminace) vyšší užitkovost o 1,79 kg [468 : (3 x 87)] nebo až o 55,5 kg [14.484 : (3 x 87)] mléčných bílkovin za laktaci.

Kategorie býků v inseminaci
V plemenitbě jsou při zušlechťování stáda využívány dvě skupiny býků:
- býci v testu (ve věku 13 až 18 měsíců v momentě inseminace),
- prověření zlepšovatelé (optimálně ve věku do 6,5 roku v momentě inseminace).
Použití jiných býků není v promyšleném systému chovu a šlechtění zdůvodnitelné.
Základní skupinou jsou býci v testu, kteří tvoří srovnávací a výběrovou základnu. Jsou potomky nejlepších otců a matek býků. Rodičovské páry pro jejich tvorbu jsou sestavovány s nejvyšší přísností podle komplexu všech vlastností zahrnutých v kontrole užitkovosti. Představují v rámci plemene špičku 0,5 až 1 % z hodnocených zvířat. Mladí býci mají proto vysokou rodokmenovou hodnotu ve všech vlastnostech. Podle rozboru provedeného Svazem chovatelů holštýnského skotu byla rodokmenová hodnota mladých býků zařazených do testace v roce 2000, pocházejících od domácích matek býků v průměru na úrovni +44 kg mléčných bílkovin (viz Vacek, Černostrakaté novinky č. 4/2000).
Rovněž je třeba zdůraznit, že rodokmenová hodnota je obvykle vyjádřena jako průměr plemenných hodnot obou rodičů. Tento údaj má v porovnání s plemennou hodnotou prověřeného býka nižší spolehlivost. Riziko, že u potomstva nebude dosažena očekávaná produkce je tedy vyšší. Je žádoucí, aby si chovatelé před inseminací ve svých stádech prověřili rodokmenovou hodnotu nabízených býků a chybu případného svého mylného rozhodnutí minimalizovali nasazením většího počtu býků v testu do svých stád (viz Přibyl, Šlechtění skotu a jeho vliv na jednotlivé chovy. IVV MZe, 1997). Pro názornost je možné uvést, že předpověď průměrné užitkovosti u potomstva čtyř býků v testu stanovené na základě rodokmenové hodnoty je zhruba srovnatelná s použitím jednoho kladně prověřeného býka se spolehlivostí 0,8. U skupiny 6 až 7 býků v testu je to již 0,9.
Inseminační dávky býků v testu jsou nabízeny v závislosti na šlechtitelské organizaci v rozpětí od 50 do 150 Kč. Prověření zlepšovatelé jsou vybírání z býků testovaných v minulé generaci. Lze za ně považovat pouze býky, kteří po prověření převyšují průměr současných býků v testu, to znamená, že v roce 2000 měli plemennou hodnotu nad +44 kg mléčných bílkovin. Ostatní býci jsou z toho pohledu zhoršovatelé. Selekční laťka se s narůstajícím genetickým ziskem z roku na rok trvale zvyšuje.
Cena inseminační dávky prověřených býků musí být v rozumném vztahu k plemenné hodnotě a srovnávací základně býků, kteří jsou souběžně používáni v testu.

Návratnost inseminačních nákladů
Inseminace je pro chovatele investicí, která musí mít návratnost a určitou míru zisku. V závislosti na chovatelských podmínkách stanovíme modelově přijatelnou cenu inseminační dávky prověřeného býka. Propočet porovnání ceny inseminační dávky dvou býků je uveden v tabulce 2.
Přepokládáme v návaznosti na výše uvedenou tabulku 1, že díky úrovni zabřezávání plemenic 55 %, potřebujeme na narozené tele 1,82 inseminačních dávek. Vzhledem k poměru pohlaví 1 : 1 je proto třeba na narozenou jalovičku 3,64 inseminační dávky. Při úspěšnosti odchovu 65 % musíme k získání otelené jalovice připustit větší počet plemenic. Celkem potřebujeme na získání otelené jalovice 5,6 inseminačních dávek. Při úspěšnosti odchovu 85 % by to bylo o 1,3 inseminace méně.
Použijeme býka v testu (A) s cenou inseminační dávky 60,- Kč a cenou inseminačního úkonu 100 Kč. Celková cena inseminace je 160 Kč. Tento býk představuje rodokmenovou plemennou hodnotu +44 kg mléčných bílkovin. Dále prověřeného býka (B) s cenou inseminace 700 Kč (dávka 600 + úkon 100). Uvedení býci se liší cenou inseminace o 540 Kč.
Pro získání otelené jalovice vynaložíme na inseminaci před jejím narozením v případě (A) 896 Kč (5,6 x 160) a v případě (B) 3920 Kč (5,6 x 700). Jalovice po býku (B) je zatížena vyšším nákladem o 3024 Kč (3920 – 896).
Po přepočtu na jednu laktaci musí proto dcera býka (B) vykázat na každé laktaci vyšší zisk o minimálně 1008 Kč (3024 : 3). Požadujeme-li 10 % zúročení vložených investic, musí tento dodatečný zisk dosáhnout alespoň 1108,80 Kč. Tento zisk je dosažen, jestliže užitkovost dcery býka (B) je vyšší než dcery býka (A).
Jak bylo výše uvedeno, zvýšení mléčné užitkovosti za laktaci o 1 kg mléčných bílkovin představuje zvýšení zisku o 87 Kč. Rozdíl v mléčné užitkovosti za laktaci by proto měl být 11,6 kg (1008 : 87), nebo při 10 % zúročení 12,7 kg mléčných bílkovin.
Každá dcera dostala od otce polovinu svého genetického založení (druhou polovinu dostala od matky). Jestliže se uvedené dvě jalovice liší v užitkovosti v důsledku inseminace, potom se jejich otci liší dvojnásobně. Rozdíl v plemenné hodnotě býků by proto měl být +23,2 kg (2 x 11,6), nebo při 10 % zúročení +25,4 kg mléčných bílkovin.
Býk (B) by měl mít proto plemennou hodnotu +67,2 kg (44 + 23,2) mléčných bílkovin, aby se vynaložené náklady alespoň vrátily. Při této plemenné hodnotě je ekonomická výhodnost obou býků stejná. Jestliže požadujeme 10 % míru zisku naší investice, což je normální, neboť investujeme pro zisk, potom musí býk (B) dosáhnout plemennou hodnotu +69,4 kg mléčných bílkovin.
Rozdíl v ceně inseminace 540 Kč odpovídá rozdílu v plemenné hodnotě býků 23,2 kg mléčných bílkovin, nebo včetně 10 % zisku 25.4 kg mléčných bílkovin. Zvýšení plemenné hodnoty o 1 kg mléčných bílkovin oproti býkům v testu, odpovídá proto zvýšení ceny inseminační dávky o 23,28 Kč (540 : 23,2). Se započtením 10 % zisku jde o zvýšení ceny o 21,26 Kč (540 : 25,4) za 1 kg plemenné hodnoty kg mléčných bílkovin.
Je-li cena inseminační dávky vyšší, než jak je propočítáno v uvedeném příkladě, je investice pro chovatele prodělečná.
Jsme si vědomi toho, že jsme se dopustili určitého schematismu a na několika místech značného zjednodušení. Návratnost prostředků vkládaných do šlechtění stád a její vyhodnocení jsou mnohem složitější než je uvedeno v tomto modelovém propočtu, jehož součástí je pouze mléčná produkce. Je zřejmé, že dochází také ke změně dalších vlastností, které ve výpočtu nejsou zahrnuty. Přesto se domníváme, že tento jednoduchý příklad může sloužit chovatelům jako návod a má svůj význam. To ať posoudí čtenáři sami.

Zpracováno v rámci institucionálního záměru MZe-M02-99-02

Josef Přibyl, Jana Přibylová, Marie Wolfová,
VÚŽV, Praha - Uhříněves, Jiří Motyčka, SCHHS ČR

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down