20.11.2001 | 10:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Slepice výchozích snáškových linií hybrida Moravia SSL šlechtěné v klecové technologii

Do roku 1980 probíhala kontrola užitkovosti u slepic výchozích snáškových linií šlechtěných na Školním zemědělském podniku (ŠZP) v Žabčicích na trvalé podestýlce. Slepice snášely do snáškových hnízd a snáška byla s větší, někdy i menší přesností, zaznamenávána do prvotních podkladů a odtud dvakrát přepisována (včetně chyb) až do děrných štítků, které byly podkladem k výpočtu selekčního indexu. Tehdy šlechtěné linie měly svůj původ v importech od firmy Alexander Angell a Babcock z poloviny šedesátých, respektive sedmdesátých let. Vzhledem k nižší přesnosti při výběru slepic a kohoutů do další generace bylo zapotřebí udržovat například v mateřské linii více než osmdesát kmenů.

S rozvojem inseminace, která byla v ŠZP Žabčice poloprovozně rozvíjena od poloviny sedmdesátých let kolektivem Ing. E. Petrovského, DrSc., doc. Ing. S. Jeřábka, CSc. a Ing. J. Kalové, bylo možné v roce 1980 převést slepice a kohouty dvou snáškových linií (rodajlendka červená a rodajlendka bílá) do klecové technologie. Z počátku byly do komerčního šlechtění zařazeny pouze dvě linie. Jejich počet se však zvyšoval v závislosti na aktuálním požadavku šlechtění, až se ustálil na současných sedmi liniích, které se podílí na tvorbě obou snáškových hybridů - Moravia SSL i Moravia BSL, produkovaných pod tímto označením od roku 1984. U hybrida Moravia SSL se však od té doby zásadně změnil počet i struktura výchozích linií. V roce 1984 vycházel hybrid ze dvou linií – RIR a RIW, od roku 1992 byl tvořen již třemi liniemi a v současnosti přechází na čtyřliniový model. Všechny nově zařazené linie pochází z vlastního novošlechtění. Při jejich tvorbě byl kladen důraz jednak na liniově definovanou produkci vajec, jejich hmotnost a hmotnost těla slepic v různých fázích snáškového cyklu, ale i na přítomnost genů umožňujících využívání peříčkové metody (feathersexing) při segregaci pohlaví u jednodenních kuřat rodičovského kompletu a colorsexing (odlišné zbarvení juvenilního peří) u vylíhnutých slepic a kohoutů finálního hybrida. Právě praktické zavedení feathersexingu u rodičovských kompletů a zpřesnění používaného colorsexingu s sebou přineslo potřebu kontinuálně prováděného testování především pro omezení negativního účinku modifikátorů na přesnost sexování. V důsledku trvalé kontroly je přesnost určení pohlaví pomocí autosexingu u vylíhnutých kuřat na vysoké úrovni.
Umístění slepic do klecové technologie znamenalo kromě zpřesnění a jednoznačnosti při kontrole užitkovosti (umožněné zavedením externích terminálů při sběru dat) i potřebu definovat jednotlivé efekty prostředí, které působí na jednotlivé slepice v klecích stále nebo jen dočasně. Tyto efekty bylo možné zakomponovat do modifikovaného selekčního indexu už od druhé poloviny osmdesátých let. Od té doby jsou průběžně u každé generace aktualizovány a v současnosti výrazně zpřesňují prováděný odhad plemenné hodnoty u jedinců a rodin. Využívání klecové technologie s sebou zároveň přineslo i možnost sledování výskytu jednotlivých defektů vajec v průběhu kontroly užitkovosti. Sledován je jednak počet vajec s narušenou skořápkou (křapů), jednak počet vajec bez skořápky a dvoužloutkových vajec. Vyhodnocování defektů vajec pak probíhá v souvislosti s ostatními sledovanými vlastnostmi, především s počtem snesených vajec, ale i jejich hmotností.
V prvních letech po převedení výchozích linií do klecové technologie byly slepice, pocházející od matek šlechtěných v klecové technologii, konfrontovány se svými vrstevnicemi umístěnými na trvalé podestýlce. Nebyl však zjištěn žádný morfologický rozdíl mezi slepicemi chovanými v různých druzích technologie. V klecové technologii však byl pravidelně zjišťován vyšší počet snesených vajec, jejich vyšší hmotnost, nižší úhyn a nižší spotřeba krmiva na slepici. I přes toto zjištění jsou kohouti a slepice rodičovského chovu umístěni v technologii s trvalou podestýlkou. Doposud však nebyly zjištěny při chovu na podestýlce žádné morfologické ani fyziologické změny, které by znevýhodňovaly slepice pocházející ze šlechtění v klecové technologii.
Šlechtitelský proces v domácích podmínkách s sebou přinesl i možnost provádění účinné negativní selekce, projevující se ve vyšší životaschopnosti finálního hybrida, která se trvale odráží jak ve výsledcích z mezinárodních testů, tak i při provozním sledování. U každého nemocného nebo uhynulého jedince v kontrole užitkovosti, je stanovena diagnóza a v závislosti na její závažnosti je celá rodina, ze které jedinec pochází, výrazně handicapována. To zpravidla znamená, že se nejen žádný přímý potomek, ale ani potomek od blízkých laterálních příbuzných nedostane do další generace.
K monitorování fyziologického stavu organismu slepic v kontrole užitkovosti, který je podmínkou k účinně prováděné selekci především u vlastností s nízkou heritabilitou, je využíván systém hodnocení sledovaných ukazatelů krevní plazmy a jejich srovnání s optimálním průběhem ve snáškovém cyklu u jednotlivých linií. Tyto zjištěné hodnoty v porovnání s dosaženou snáškou umožňují zvolit účinnou metodu selekce a stanovit váhu jednotlivých vlastností u konkrétní linie a generace.
Jestliže počet snesených vajec na počáteční stav se u snáškového hybrida Moravia SSL pohyboval počátkem osmdesátých let okolo 230 až 240 vajec o průměrné hmotnosti 59 až 60 g, dnešní výsledky se pohybují okolo 300 vajec při průměrné hmotnosti vajec 62 až 63 g a velmi nízké mortalitě. Zároveň se v důsledku intenzivně prováděné selekce podařilo snížit věk u hybrida Moravia SSL při snesení prvního vejce z 20 až 21 týdnů na 17 týdnů. Při o něco vyšší hmotnosti těla slepice oproti zahraničním snáškovým hybridům, je budoucnost snáškového hybrida orientována především na drobné chovy nebo ekologická hospodářství, v nichž se velmi dobře osvědčil, o čemž vypovídá i více než 35 milionů doposud vylíhnutých kuřat. Také možnost bezproblémového využití po dva snáškové cykly je jeho výhodou.

Doc. Ing. Ladislav Máchal, DrSc.,
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down