Také u devatenáctého mezinárodního dvoudenního setkání chovatelů ovcí a koz v Junior centru nedaleko údolní nádrže v Seči bylo na programu vystoupení zahraničních hostů. Pro letošek ze Slovenska a Polska. V rámci slovenského bloku vystoupili MVDr. Patrik Keľo, který hovořil o přípravě na bahnění ve stádech masných a dojných plemen ovcí, a předseda rolnického družstva Hron Slovenská Lupča Ing. Igor Němčok, jenž se zabýval optimalizací výživy bahnic a mimosezónní produkcí mléka.
Přestože MVDr. Keľo prezentoval zkušenosti z rodinné farmy a Ing. Němčok představil, co obnáší komerční chov ovcí za účelem produkce mléka v družstevních podmínkách, pro asi šedesátku přítomných ovčáků byly podnětné obě přednášky.
Na úvod je třeba říci, že rodinná farma Veľké Teriakovce v regionu Rimavské Soboty, která byla založená v roce 1993, hospodaří na 1849 ha zemědělské půdy, z níž výměra 500 ha je v kategorii trvalých travních porostů. V živočišné výrobě se farma zaměřuje na chov masného skotu s převahou krve plemene charollais a ovcí. V posledních čtyřech letech je doplňující činností farmy provozování agroturistiky. Pokud jde o chov ovcí, na farmě evidují na 500 bahnic základního stáda reprezentující čtyři plemena, respektive 150 kusů lacaune, stejný počet je i v případě dvou masných plemen ille de France a berrichon du Cher, zatímco chov třetího masného plemene blue de Mains představuje 30 bahnic.
Z prezentace MVDr. Patrika Keľa vyplynulo, že mléčné plemeno lacaune je citlivější na stresové faktory. Pokud jde o přípravu na bahnění, bahnice základního stáda lacaunek se na rozdíl od plemenic výše zmiňovaných masných plemen zapouštějí celoročně s využitím synchronizované říje. A to při zabřezávání odpovídající úrovni 80 %.
„Tři měsíce po obahnění pouštíme do skupin bahnic berany. Po dalších třech měsících, během nichž máme i sonograficky potvrzenou březost, bahnice přemísťujeme do skupin pro březí a vakcinujeme je proti klostridiové enterotoxemii. Čtyři týdny před plánovaným bahněním je převádíme do skupiny kojících bahnic. Až do obahnění jsou bez jádra. Základem krmné dávky bahnic je kvalitní vojtěšková senáž a v rámci minerálně-vitaminové výživy vyvážený poměr vápníku a fosforu, zvýšené dávky selenu, zinku a jódu a vitamínu E. Jádro dostávají bahnice až po porodu, a to v denní dávce 900 g na kus, která se během tří měsíců podávání snižuje zhruba na polovinu. Po porodu bahnice odčervujeme a zvyšujeme jim dávky selenu a vitamínu E. Jako prevenci proti tzv. modré mastitidě, která je neléčitelná, bahnicím po dobu jednoho týdne po odstavu jehňat podáváme kyselinu acetylsalicilovou,“ prozradil MVDr. Patrik Keľo, který spolu se svými třemi bratry a otcem provozují rodinnou farmu již třiadvacet let.*
Více se dočtete v lednovém čísle časopisu Náš chov.
