26.06.2001 | 10:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Sofistikované investice - předpoklad konkurenceschopnosti

Vstup naší republiky do Evropské unie se blíží. Podstatnou změnou (pominu-li případné přechodné období) bude volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a pracovní síly. Co to znamená pro chovatele prasat? Především je třeba vzít na vědomí, že bude tvrdší hospodářská soutěž. Do popředí více vystoupí obsah pojmů produktivita práce, náklady, kvalita, to vše za dodržení nově nastolovaných požadavků na welfare, ekologii a bezpečnost potravin.

Pro mnohé chovatele bude vstup do EU znamenat novou příležitost, pro mnohé spíše ukončení činnosti v odvětví chovu prasat. Je proto důležité se seznamovat se směrem vývoje, jak v zemích EU probíhá. Tyto trendy je nutné nejen podchytit, ale dostat se do jejich čela. Přes všechny složitosti transformačního období jsem přesvědčen o tom, že erudovaní chovatelé mají šanci velmi dobře obstát.

Kam se ubírá chov prasat v EU?
Seriózní prognózy vývoje evropského zemědělství (v období po Agendě 2000) předpokládají, že se bude ubírat dvěma směry. Na jedné straně v oblastech příznivějších pro zemědělství se bude zvyšovat koncentrace, bude se vyrábět vysoce intenzivně s trvalou snahou o co nejnižší náklady jako předpokladů produkce konkurenceschopné na globálním trhu. Zde se počítá s minimálními zásahy státu a se silným působením tržních sil. Na druhé straně v méně příznivých oblastech, pro které se i u nás vžívá označení LFA (less favoured areas) by mělo být zaměřeno na vysokou kvalitu transparentně vyráběných výrobků určených především pro regionální trhy. Tato část zemědělců by měla být v širší míře zapojena do programu multifunkčního zemědělství, což vedle tvorby a údržby krajiny znamená i širší zapojení v oblasti služeb všeho druhu, popř. dalších činností podle lokalizace podniku. Jistá míra podpory z celospolečenských prostředků by zde měla být zachována. Chov a produkce jatečných prasat spadá jednoznačně do první oblasti, tj. produkce schopné konkurence na globálním trhu. To znamená vyrovnat se nejen s konkurencí na trhu EU, ale i se snahami o liberalizaci světového trhu. Konkurenceschopnost na globálním trhu nepřijde sama, je třeba se na ní intenzivně a cilevědomně připravovat. Povšimněme si nejprve vývoje v zemích EU (údaje z EU-12). Je poznamenán vysokou dynamikou strukturálních změn, jak vyplývá z tab.1 a 2. Počet chovatelů prasat klesl od roku 1989 do roku 1997, tj. za 8 roků o téměř 40 %, při čemž celkový stav prasat vzrostl o téměř 12 %. Tento trend pokračuje a v posledních letech nabývá na ještě větší intenzitě.

Na úrovni roku 2010 je, pro producenta selat který chce být konkurenceschopný, doporučována koncentrace alespoň 400 až 500 prasnic a pro výkrmce 2000 až 4000 prasat ve výkrmu. Dynamický proces strukturálních změn má i svoje méně příjemné sociální dopady. Heslo doby v zemědělství západní Evropy zní: „Růst, nebo skončit“.

Jaká je situace u nás?
Zásadní strukturální změny našeho zemědělství proběhly v časovém období padesátých až osmdesátých let minulého století. Ponechme stranou způsob jakým se tak stalo a celou řadu negativních jevů a dopadů na konkrétní osoby. Výsledkem byla koncentrace zemědělské výroby, která by měla být výhodou pro náš vstup do unie. Položme si však otázku: „Je tomu tak v odvětví chovu prasat doopravdy?“
Méně zasvěcený pozorovatel by mohl říci, že u nás není co řešit. Pohříchu i proto že statistika srovnatelná se standardem v EU u nás zatím chybí. Z neoficiálního zdroje vyplývá, že počet prasnic chovaných v koncentraci nad 100 kusů u nás činí cca 63 %. Porovnáme-li to s údaji v tab. 2 jde o výsledek ne příliš lichotivý. Za námi je v současné době pouze Německo a Portugalsko. Vidíme, že k sebeuspokojení není důvod. O něco lepší se jeví situace ve výkrmu prasat, kde podíl stájí o koncentraci 1000 ks a více činí cca 43 %, čímž bychom zaujali 5. místo.
Za vcelku dobrý a někde velmi dobrý lze označit stav v podnicích vzniklých na bázi bývalých „Společných zemědělských podniků“, či podniků bývalých „Velkovýkrmen“. Tyto podniky disponují konkurenceschopnými koncentracemi, v posledních letech účelně investovaly převážně do modernizace technologických vybavení. Disponují kvalifikovaným managementem i kvalifikovanou pracovní silou. Většina z nich je a bude po vstupu do unie konkurenceschopná.
Převážně méně uspokojivý je však stav v zemědělských družstvech, zemědělských společnostech či u soukromně hospodařících rolníků. Nelze přehlédnout že tato skupina výrobců vyrábí více než 50 % z celkového objemu produkce jatečných prasat v ČR.

Samotná koncentrace problém neřeší
Koncentrace zvířat sama o sobě je pouhým organizačním a strukturálním předpokladem. Musí být doprovázena vysokou úrovní technologického vybavení, které zajistí:
 požadavky na welfare zvířat
 dodržení požadavků na životní prostředí
 plnou manifestaci užitkových schopností
 vysokou produktivitu práce
 odpovídající pracovní prostředí pro mladou generaci zemědělců

Požadavky na welfare rostou
Základní normou EU v tomto směru je evropská směrnice k chovu prasat 91/630/EWG. Každá evropská země je povinna tuto směrnici prosadit do svého právního řádu. Směrnice EU určuje minimální požadavky. Ty musí jednotlivé země bez výjimky splnit, zpřísnit či rozšířit je však mohou. V tab. 3 je uvedeno, jak tři významné evropské země v chovu prasat prosadily požadavky EU do svého práva.

Tab. 3 Požadavky na chov prasnic ve vybraných zemích
Požadavek na: /země Německo Dánsko Nizozemí
krční vázání Zakázáno od r. 1989 zakázáno
jakékoliv vázání Zákaz i ve stávajících stájích od roku 2006 U novostaveb zakázáno od 1. 1. 1996, u stávajících stájí od roku 2006 U novostaveb zakázáno od 1. 9. 1998
U přestaveb od 1. 1. 2002
pohyb Po odstavu musí mít prasnice denně nejméně po 4 týdny volný pohyb Prasnice musí být nejpozději 4 týdny po odstavu do 7 dnů před oprasením skupinově ustájeny.
Stávající stáje mohou být využívány nejdéle do 1. 1. 2014. Prasnice musí být chovány skupinově od 4. dne po inseminaci do 7 dnů před oprasením
plocha ♀110-150 kg * 1,0 m2
♀ nad 150 kg * 1,6 m2 1 – 4 ♀ * 2,8 m2
5 – 10 ♀ * 2,2 m2
11 –20 ♀ * 2,0 m2
každá další * 1,8 m2 2,25 m2 na prasnici
utváření
podlahy Lože prasnice nesmí mít perforovanou podlahu Březí prasnice musí mít k dispozici 1,3 m2, říjící 0,95 m2 pevné podlahy s podestýlkou 1,3 m2 na prasnici musí být pevná plocha, která může mít max. 5% otvorů k odvádění tekutin
zaměstnání Prasata se musí více než jednu hodinu denně mít možnost zaměstnávat se slámou, vlákninou či jinými vhodnými předměty Prasnice musí mít přístup k stébelnatému či jinému krmivu vytvářejícímu pocit nasycenosti Prasnice musí mít k dispozici krmivo bohaté na hrubou vlákninu ke zvýšení své zaměstnanosti
termoregulace Musí být k dispozici sprcha k ochlazování prasnic

Z tabulky je bez dlouhého objasňování také snadno pochopitelné, jaký obsah vlastně má i u nás se vžívající anglický termín „welfare“. Obdobná ustanovení zákonného charakteru lze očekávat i u nás v rámci synchronizace právních předpisů s předpisy unie. Danou realitu musí chovatelé vzít do úvahy ve všech případech, zejména pak pokud budou provádět rekonstrukce, modernizace či novostavby stájí.

Produktivita práce má zvyšující se trend
Hovoříme-li o produktivitě práce, nemáme na mysli zvýšenou pracovní námahu ošetřovatelů. Vyšší produktivitu musí zajistit především nasazení vhodné techniky a technologie. Za konkurenceschopnou se považuje produktivita vyjádřená hodnotami nejvýše 14 pracovních hodin na 1 prasnici za rok a nejvýše 1,1 pracovních hodin na 1 ustajovací místo ve výkrmu.
Co to znamená v praxi? Vezmeme-li např. že fond pracovní doby v roce 2001 má 2142 hodin, pak na 1 pracovníka by připadalo 150 až 160 prasnic, popř. 1950 až 2000 míst ve výkrmu. Je třeba zdůraznit, že se k obdobnému vyjadřování produktivity práce musí vzít v úvahu všichni pracovníci, včetně managementu podniku, obsluhy mechanizačních prostředků, údržby apod.

Pracovní podmínky pro lidi je třeba vyrovnávat s jinými odvětvími
Chceme-li získat do stájí pro prasata novou mladou generaci, zachovat na venkově pracovní místa, musíme pro práci vytvářet takové pracovní a prostřeďové podmínky, aby práce ve stáji nebyla o nic méně atraktivní než v průmyslu či ve službách. Je pravdou, že chlév zůstane chlévem a prostředí jako v klimatizovaných kancelářích bank či jiných pracovišť zde nedosáhneme, můžeme ho však výrazně zlepšit. Co však lze dosáhnout je, že z ošetřovatele se stane kontrolor a operátor jednotlivých fází výrobního procesu, tj. reprodukčního procesu, procesu krmení, řízení mikroklimatu a pod. Práce se zvířaty, jejich pozorování, ovlivňování reprodukčního a dalších procesů má pro řadu lidí, kteří mají ke zvířatům vztah svoji vysokou atraktivitu. Rozhodně je zde méně stresů, napětí a interpersonálních problémů než v celé řadě jiných povolání.

Sofistikované investice, nutná podmínka konkurenceschopnosti odvětví
Zachování výroby jatečných prasat v rozsahu na jaký byla ČR zvyklá, konkurenceschopnost po vstupu do EU, získání mladé generace do stájí pro prasata, to vše se neobejde bez odpovídajících sofistikovaných investic a vyrovnání technického a technologického vybavení stájí na úroveň jaká dnes nastupuje v západní Evropě.
Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě, ve snaze poskytnout chovatelům poslední poznatky na evropské úrovni poznání, uspořádal koncem března seminář, jehož podstatnou součástí bylo vystoupení předního německého odborníka v oblasti technologií pro chov prasat na téma „Směry vývoje ustájení plemenných prasat a prasat ve výkrmu“ ve kterém byly podrobně vysvětleny technologie ustájení jednotlivých kategorií prasat odpovídající budoucím požadavkům, včetně jejich předností a nedostatků. Seminář byl původně určen pouze pro šlechtitelské chovy prasat a proto měl název „Budování nukleových chovů pro 21. století“. Jeho obsah má však platnost pro všechny chovy a celé odvětví chovu prasat. Ze semináře byl vydán obsáhlý sborník, ve kterém je podrobný obsah vystoupení Prof. Dr. Hoye a dále podrobná informace o programu SAPARD. Určité množství výtisků je ještě na SCHP Praha k dispozici a případní další zájemci mají možnost si ho objednat.
Udržení žádoucího rozsahu výroby jatečných prasat požadované kvality musí být po našem přistoupení do EU postaveno na nákladově konkurenceschopné produkci, při čemž nižší náklady nemohou vycházet z nižší úrovně mezd. Rozhodující úlohu musí sehrát vysoká produktivita práce, vysoká užitkovost a trvalé úsilí o snižování nákladů. V případě že budeme vyrábět potřebnou kvalitu za konkurenceschopné náklady, není vyloučen export a rozšíření výroby. Například náš nejbližší soused Německo ze své vlastní produkce uspokojí pouze 80 % potřeby svého trhu. Přistoupení do EU znamená pro schopné chovatele nejen nové povinnosti v podobě zvýšených požadavků na welfare, ekologiii a tvrdší konkurenční prostředí, ale také šanci a nové příležitosti. Je třeba se orientovat pozitivním směrem tj. na to, co můžeme získat než se zabývat problémy, které vstup doprovázejí.

Není jiné cesty
Článek je adresován zejména vlastníkům a manažerům v chovech prasat všech stupňů, šlechtitelské chovy nevyjímaje. Využijte vstupu do nového milénia k zamyšlení jak dál v chovu prasat ve vašich podnicích a na vašich farmách. Pokud chcete chov prasat provozovat dlouhodoběji i ve století do kterého vstupujeme, je třeba se neprodleně vydat výše naznačenou cestou. Hospodářská soutěž v podmínkách volného pohybu zboží a služeb po vstupu do EU bude tvrdá a bezohledná. Připravme se na ni a nepromarněme úsilí a osobní oběť generací našich rodičů a prarodičů, kteří za daleko tvrdších okolností uskutečnili v minulém století pro nastupující časovou etapu nezbytné žádoucí strukturální změny. Z těch se nedá žít navěky. Je třeba držet krok s dobou a nezaostávat.
Literatura u autora
Ing. Čestmír Pražák, CSc.
SCHPČM, Praha

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down