V roce 2017 připadalo v Evropě kolem 95 % výměry a objemu produkce sóji pouze na osm států. V období 2000 až 2017 se v nich zvýšila výměra sóji 5,3krát, výroba sóji 5,6krát a výnos sóji na hektar o 0,6 tuny a 33 %. Přes nárůst těchto ukazatelů patří zachování a rozšíření stejného trendu i na další evropské státy mezi cíle a úkoly pro nastávající období. Mezi čtyři způsoby využití sóji ke krmným účelům patří sójové boby bez a s termickou úpravou, pokrutiny a extrahovaný šrot. Pro sójová krmiva např. platí, že do krmných dávek pro skot lze zařadit i neošetřené sójové boby. Pro monogastrická zvířata je jejich krmná hodnota ovlivněna kvalitou úprav. Hydrotermická úprava sójových produktů pro drůbež je nezbytná. Stávající výměra sóji by podle orientačních propočtů zajistila v Evropské unii kolem 12 % aktuální spotřeby masa, vajec, mléka a sýrů.
Sója v Evropě
Orientační pozici Evropy v pěstování a výrobě sóji v rámci světa charakterizují údaje v tab. 1. Je z nich zřejmé, že hlavní objem produkce sóji (kolem 51 a 36 %) připadá na Jižní (Argentina a Brazílie) a Severní Ameriku (USA), 8 % na Asii, 3 % na Evropu a necelé procento na Afriku. Sója se pěstuje zhruba na 9 a 8 % zemědělské půdy v Jižní a Severní Americe a na 1,2 % v Asii a v Evropě. Podíl zemědělské půdy využívané k pěstování sóji ve světě lze odhadnout na 2,6 %.
V roce 2017 připadalo v Evropě kolem 95 % výměry půdy k pěstování i k objemu produkce sóji pouze na osm států (z toho na pět členů unie) a 70 % výměry a 80 % produkce jen na dva státy (Rusko a Ukrajina). V období 2000 a 2017 se při značné variabilitě zvýšila v uvedených osmi státech výměra sóji v průměru 5,3krát, výroba sóji 5,6krát a výnos sóji na hektar o 0,6 tuny a 33 % (tab. 2). Přes uvedený nárůst těchto ukazatelů patří zachování a rozšíření stejného trendu i na další evropské státy mezi cíle a úkoly pro nastávající období. Uvažují s ním i prognózy OECD a FAO (2019) do roku 2028. Ve vztahu k průměru let 2016 až 2018 by se do roku 2028 měla výroba sóji zvýšit ve světě, v Evropě a v EU zhruba o 17, 29 a 31 % a importy sóji o 13, 3 a 6 %. Ve světě a v Evropě se očekává nárůst exportů sóji o 13 a 34 % a v EU pokles o 37 % (tab. 3). Na světové produkci sóji by se po roce 2018 Evropa podílela zhruba 3,5 % a EU 0,9 %.
Sója v Evropské unii
Ne ve všech státech EU se pěstuje sója. Z 28 států uvádí agentura COCERAL v databázi z roku 2019 pro aktuální rok 13 států pěstujících sóju. Po doplnění produkce, výměry a výnosů za rok 2000 (pro Polsko za rok 2003) z databáze Faostatu (2019) jsou výsledky uvedeny v tabulce a v grafech. Podle tab. 4 se jedná o státy spíš s lepšími klimatickými podmínkami. Mezi roky 2000 a 2019 se v průměru všech států zvýšila výměra sóji o 476 tis. hektarů (+87 tis. ha ve Francii až -1 tis. ha ve Španělsku), produkce sóji vzrostla o 1 517 tis. tun (+283 tis. tun až -3 tis. tun ve stejných státech) a výnos sóji byl vyšší o 0,4 tuny na hektar (+1,8 až -0,1 tuny v Řecku a Itálii). Z grafů 1 a 2 lze vyčíst podíl států s pěstováním sóji v EU na hodnocených ukazatelích a z grafu 3 výnosy sóji v unii v roce 2019. Tři státy (Itálie, Francie a Rumunsko) se na výměře sóji v unii podílejí 66 % a na její produkci 69 %. V grafu 3 jsou uvedeny výnosy sóji dosažené ve státech EU v roce 2019 (1,5 tuny v Bulharsku až 3,5 tuny z hektaru v Řecku).
Výstižnějším ukazatelem úrovně pěstování sóji, než celková výměra je podíl výměry sóji na výměře orné půdy. Orientační výpočet tohoto ukazatele pro státy unie (graf 4) vychází z výměry sóji v roce 2019 a orné půdy v roce 2017 (Itálie z roku 2016). Největší podíl sóji se v EU pěstuje v Chorvatsku (10,7 %) před Rakouskem a Itálií (5,1 a 4,9 %). Poměrně „vysoké“ čtvrté místo mezi státy unie s podílem sóji 3,3 % obsadilo Slovensko.
Seznam další literatury je k dispozici u autorů příspěvku.
Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu MZE-RO0718 a byl odborně recenzován.
Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc.;
Ing. Luděk Bartoň, Ph.D.
VÚŽV, v. v. i., Praha Uhříněves
Kontakt: kvapilik.jindrich@vuzv.cz
Celý recenzovaný článek najdete v Krmivářství 6/2019.
