Specifická dojírna v Příchovicích

Obec Příchovice leží vysoko v Jizerských horách. Dvě stě hektarů zemědělské půdy tam obhospodařuje Volné sdružení soukromě hospodařících rolníků, které vzniklo v roce 1991. Jak říká hlavní zootechnička Irena Vodseďálková, nejsou právnický subjekt, ale pouze sdružení fyzických osob.

Příchovické sdružení je jedno z nejvýše položených chovů dojeného skotu v České republice. Areál se nachází v chráněné krajinné oblasti v nadmořské výšce 830 metrů, úhrn srážek je 1260 milimetrů ročně. „Navíc jsme ještě v nejhorším sněhovém pásmu, a proto se musíme přizpůsobovat legislativě týkající se chráněné krajinné oblasti nebo vodárenského pásma,“ vysvětluje zootechnička.

Kvalitní genetika

Z původního statku Zlatá Olešnice zůstal po privatizaci v Příchovicích kravín v nejhorším stavu, ale zato s českými strakatými dojnicemi s nejlepším genetickým založením. Díky atypickým podmínkám se rekonstrukce i novostavba stájí musela velmi pečlivě naplánovat tak, aby neporušovala některou z vyhlášek.
Rekonstrukce objektu a vyřizování průvodní legislativy se ujala společnost Farmtec, respektive její oblastní ředitelství v Roudnici nad Labem. Na investici třináct milionů korun si sdružení muselo vzít půjčku. Velkým problémem bylo podle Ireny Vodseďálkové získání dotace z Evropské unie, které se nakonec podařilo, ale pouze ve výši dvaceti procent z uznatelných nákladů.

Bez štěrbiny

Stavba produkční stáje proběhla v termínu červen až prosinec 2007. Dvouřadá stáj s rozměry 76 x 15,6 metru je příčně rozdělena na dvě poloviny. Není v ní klasická větrací štěrbina, protože tam z legislativních důvodů být nesmí: „V létě jsou krávy většinou na pastvě, a tak to ani tolik nevadí,“ říká Vodseďálková.
Pro Irenu Vodseďálkovou je ve stáji velmi důležitá pohoda, na kterou má obrovský vliv kvalita lože. V Příchovicích má rozměry 1,25 x 2,5 metru a je vystláno separátem. Podle chovatelky je separát mnohem lepší než sláma, zvířata jsou čistější a při možnosti výběru jej preferují. Kvůli sklonu svahu je jedna řada loží položena o zhruba 20 centimetrů níže než druhá, zvířatům to podle slov zootechničky ale vůbec nevadí.

Zvláštní dojírna

„V Příchovicích máme největší dojírnu v České republice,“ usmívá se Irena Vodseďálková. Je však trochu specifická – přestavěná ze starého kravína typu K-96. Každá dojnice v ní má svoje místo, u něhož má na tabulce napsány identifikační údaje a další informace. „Vím tak, že každá dojnice přijme krmnou dávku podle dojivosti a stadia laktace,“ tvrdí zootechnička.
Tamní stádo zahrnuje téměř stovku krav českého strakatého plemene a odpovídající počet vysokobřezích jalovic, jalovic a telat. Praktikují uzavřený obrat stáda, narozené jalovičky si nechávají do chovu, býčci se prodávají ve věku deseti dnů. Průměrná brakace se pohybuje mezi 10 a 15 procenty, dojnice se dožívají zhruba páté až šesté laktace. Podle Ireny Vodseďálkové se vyřazuje převážně kvůli nevhodnému vemeni, s užitkovostí a končetinami většinou problémy nejsou.

Odchov telat

Narozená telata tráví první tři dny života u matky. Jak uvedla zootechnička, v Příchovicích se klade maximální důraz hlavně na včasné napojení mlezivem. Od čtvrtého dne života jsou ustájena v bývalé přípravně krmiv ve volných boxech pro dvě mláďata. Ve věku zhruba tři měsíce putuje jalovička do společného kotce - školky. Telata se krmí mlékem, ne mléčnou náhražkou, a proto dobře prospívají.
Krmná dávka skotu se liší podle ročního období, v létě se u jalovic i dojnic využívá pastva, ke které se přidávají minerálie a jadrné krmivo. V zimě se krmí bílkovinná siláž a seno.

Klíčové informace

• Volné sdružení soukromě hospodařících rolníků v Příchovicích zaznamenalo v loňském roce průměrnou užitkovost 9100 kilogramů mléka na dojnici.
• Mléko obsahovalo 3,94 až 4 procenta tuku a zhruba 3,43 procenta bílkovin, počet somatických buněk do 200 tisíc/ml mléka.
• Denní nádoj dosahuje zhruba 1500 litrů, odběratelem je Mlékárna Příšovice.