O budoucnosti produkce prasat v Evropské unii ve vztahu k otázkám welfare, životního prostředí a poptávce spotřebitelů hovořil na konferenci pořádané Svazem chovatelů prasat koncem minulého roku v Choceradech Dr. Albert Hortmann-Scholten. V úvodu své přednášky reprezentant Agrární komory Dolní Sasko zmínil, že do roku 2050 se očekává dramatická změna spotřeby potravin v podobě nárůstu konzumace ovoce a zeleniny a snížení spotřeby masa a mléka.
„Aktuálně je v Německu asi jedno procento veganů (odmítají využívat zvířata za účelem výroby potravin či jiných produktů) a čtyři procenta vegetariánů. Díky snižující se spotřebě masa se bude zvyšovat i soběstačnost ve výrobě vepřového masa, která je momentálně na úrovni 120 %, což je o deset procent více, než je průměr v Evropské unii. Z tohoto pohledu tak bude nutné snažit se navýšit export německé produkce. Přitom němečtí farmáři budou muset produkovat vepřové maso akceptovatelné spotřebitelskou veřejností, tedy od šťastných prasat, kterým je zajištěna nejlépe nadstandardní pohoda. Přizpůsobit zemědělství potřebám zvířat však stojí spoustu lidské práce,“ konstatoval agrární poradce.
S ohledem na tolikrát opakované zajištění welfare v chovech prasat se tak podle německého analytika výzkum bude muset zabývat technologiemi, které zajišťují zvířatům pohodu a současně jsou šetrné k životnímu prostředí. Dalším úkolem bude například zjistit, zda prasnice mohou být celý produkční život volně ustájené, či jestli se mohou míchat skupiny prasnic v jalovárně bez dopadu na reprodukci. K řešení zůstávají i otázky zákazu krácení ocásků a kastrace selat, ale i snížení spotřeby antimikrobik v chovech.
„Spotřebitelé definují pravidla pro producenty a maso zpracující průmysl. Stále hlasitěji se volá po produkci vepřového masa bez užití antibiotik ve výkrmu prasat, ale i bez geneticky modifikovaných krmiv, což je téma aktuální zejména u mléka a drůbežího masa. V souvislosti se zákazem chirurgické kastrace kanečků bez anestezie, který by měl v Německu platit od roku 2019, zřejmě dojde k poklesu produkce selat, v níž jsme momentálně soběstační ze 70 %. Aktuálně se řeší porodní systémy pro prasnice, které musí být přizpůsobené především potřebám zvířat. Ochranářští aktivisté odmítají jakoukoli formu poutání prasnic a hlásají volný pohyb, nejlépe s možností pastvy. Welfare zvířat je důležité, ale nesmí se zapomínat na lidi,“ dodal v závěru svého vystoupení Dr. Hortmann-Scholten.*
Více se dočtete v únorovém čísle časopisu Náš chov
