Současným možnostem diagnostiky, tlumení paratuberkulózy skotu (PTB) a nově spuštěné certifikaci nákazového statusu PTB v tuzemských chovech dojnic se věnoval 1. prezenční postcovidový seminář VÚVeL ACADEMY (dříve VÚVeL Fest) v Brně (30. 3. 2022).
Paratuberkulóza (PTB) je neléčitelné chronické onemocnění trávicího traktu zvířat, které se v různé míře vyskytuje v řadě chovů dojeného skotu v ČR. Původce nákazy – Mycobacterium avium subspecies paratuberculosis (MAP) je ve velkém množství vylučováno hlavně výkaly nemocných zvířat do vnějšího prostředí, kde dlouhodobě přežívá. Tím dochází ke kumulaci původce v chovu/na farmě a ke zvyšování infekčního tlaku.
Tlumení
K tlumení PTB by ale měli přistoupit všichni chovatelé mající infikovaná stáda. Důvodem je jednak eliminace přímých a nepřímých ekonomických dopadů spojených s nákazou, které se násobí s mírou promoření stáda, ale i z důvodu sílícího veřejného zájmu o kvalitu a bezpečnost potravin. Tlumení PTB uplatňované pracovištěm MVDr. Kamila Kovařčíka, Ph.D., vychází z principů efektivního tlumení nákaz, tj. přerušit přenos patogena od nejvíce infekčních zvířat na nejvíce vnímavá zvířata v nejrizikovějším období. To v případě PTB znamená přerušit přenos z plemenic v klinickém stádiu onemocnění především na novorozená telata a telata do odstavu. Navržená metodika vychází z předpokladu, že k infekci telat dochází nejčastěji krátce po porodu a že hlavním zdrojem infekce je mlezivo a mléko obsahující MAP od pozitivních krav buď přímo v makrofázích, nebo nepřímo díky jeho fekální kontaminaci. Konkrétně je tlumení PTB založeno na vyšetřování krve krav (a jalovic) krátce před porodem a na vyřazování mleziva a mléka od pozitivních krav z napájení telat (jaloviček). Zásadní součástí je i změna managementu okolo porodního období a také změna odchovu telat: důraz se klade na hygienu, welfare, dostatek prostoru, eliminaci stresů atd. Současně musí být na základě výsledků vyšetření prováděna další smysluplná opatření, která se sice modifikují pro konkrétní podmínky jednotlivých chovů, ale jejich podstatou je následující: Kráva silně séropozitivní se musí i s teletem (jalovičkou) vyřadit ze stáda v co nejkratší době po porodu, kráva středně pozitivní se již nezařazuje do plemenitby a při prvních klinických projevech nemoci se urychleně vyřazuje z chovu. Krávy slabě pozitivní a dubiózní jsou běžně inseminovány a o jejich osudu se rozhodne při vyšetření před dalším porodem. Musí ale být stále sledovány a při rozvoji klinického onemocnění z chovu vyřazeny. Z velmi dlouhé inkubační doby vyplývá, že důsledně realizovaná opatření se promítnou do zlepšení nákazové situace stáda nejdříve po třech letech.
Certifikace chovů
I v ČR mohou nově chovatelé v rámci dobrovolného projektu CERTIFIKACE NÁKAZOVÉHO STATUSU PTB začít deklarovat úroveň (ne)bezpečnosti jimi produkovaného mléka systematickým vyšetřováním alespoň BVM, a/nebo SVP z podlah. Systém certifikace nákazového statusu PTB byl navržen proto, aby byli chovatelé v předstihu připraveni na pravděpodobné budoucí požadavky ze strany zpracovatelů mléka. Zásadní odlišností českého certifikačního systému je, že dosažení základního a středního stupně certifikace se zakládá na opakovaném vyšetřování jen jednoho směsného vzorku za stádo. Jde o výše uvedené BVM a SVP z podlah, zatímco v řadě výše uvedených zemí je pro dodávání mléka pro všechny farmy podmínkou individuální vyšetřování všech plemenic.
ČMSCH, a. s., jako certifikační autorita, všem chovatelům zapojeným do kontroly užitkovosti (KU) koncem března aktivovala ve webové aplikaci Přístup k datům (z KU) novou datovou sekci – záložku „PTB“, plným názvem „PTB – certifikace stád“. Tato záložka umožňuje chovateli vstoupit do webové aplikace pro evidenci a hodnocení výsledků vyšetření na PTB za účelem certifikace nákazového statusu PTB hospodářství dojeného skotu. Po zpřístupnění aplikace bylo v prvních týdnech možné se přihlásit pouze do základního postupu certifikace prostřednictvím vyšetřování BVM, tj. vytyčení nejnižšího cíle C. Jeho nastavením si už přes deset farem zajistilo automatický průběh základního stupně certifikace, kdy jim bude automaticky v pětiměsíčních intervalech vyšetřován BVM a budou jim chodit emailové zprávy o výsledcích tohoto vyšetření a po dosažení statusu C (tj. splnění pěti po sobě jdoucích negativních BVM) bude tento udržován jedním vyšetřením BVM ročně s negativním výsledkem.
Střední postup certifikace (spočívající ve výše popsaném vyšetřování SVP z podlah metodou PCR; v současnosti 1500 Kč za jedno vyšetření) si chovatel objedná nastavením = vytyčením středního cíle B, a to nezávisle na tom, zda se přihlásil i k cíli C. Nicméně doporučujeme při úsilí o status B plnit i cíl C, tj. nechat vyšetřovat i BVM. Přihlášení se k cíli B je již také (od konce dubna) ve webové aplikaci zprovozněno a zahájení odběrů SVP z podlah prostřednictvím techniků KU by mělo probíhat od května 2022. Analogicky cíli C i u cíle B je jeho dosažení podmíněno pěti negativními výsledky vyšetření SVP z podlah, kdy při dobré nákazové situaci (všech pět výsledků SVP po pěti měsíců negativních) se tak může stát za 20 měsíců. Status B bude udržován rovněž jen jedním vyšetřením (SVP z podlah) ročně.
V druhé polovině letošního roku přibude ještě možnost zahájit úsilí o nejvyšší certifikát (cíl A). Snaha o dosažení (obtížné) nejvyššího certifikátu (status A) bude znamenat pro chovatele realizovat kombinaci základních plošných a konfirmačních odběrů, tj. vyšetřování individuálních zvířat a povinného vyřazování pozitivních plemenic, kterých budou smět být v chovu maximálně 2 % (viz certifikovaná metodika). Výsledky vyšetření individuálních zvířat se budou přenášet i do Deníku nemocí a léčení. Především tento typ certifikace by v budoucnu měl posloužit bezpečnému obchodu s plemennými zvířaty s dlouhodobě doložitelnou nákazovou situací stád původu a rodičů.
Certifikaci je potřeba vnímat zejména jako systém sice na případné tlumení PTB navazující, ale hlavně kategorizující všechna stáda (i chovy „bez PTB“) podle stupně promoření – přesněji vyjádřeno dle míry rizika PTB s motivací ke zlepšování současné úrovně, a za velmi silný nástroj pro budoucí očekávanou potřebu podniků prokázat bezpečnost produkovaného mléka z hlediska obsahu MAP v něm. Přičemž ale nelze u žádného stáda deklarovat/prokázat, že riziko PTB je nulové, u nejvyššího certifikátu A se hospodářství bude označovat jako hospodářství s malým rizikem PTB.
Zatímco při vytváření tuzemského systému certifikace nákazového statusu PTB měl zásadní roli MVDr. Kamil Kovařčík, Ph.D., a jeho tým, pro zorganizování, fungování a důvěryhodnost certifikace je a bude zásadní především nasazení ČMSCH, a. s., certifikační autority, a pod ni spadající LRM vedené Ing. Davidem Lipovským. Vizí společné zdravotní komise chovatelských svazů vedené MVDr. Václavem Osičkou je, že by certifikací garantovaná kvalita tuzemské produkce byla dotována.
MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., MVDr. Petr Fleischer, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., Brno
Podrobněji v časopisu Náš chov 6/2022.*
