Girgentánská koza je staré a v současné době víceméně znovu zachráněné italské plemeno koz. Podle jejich rohů se předpokládá, že pochází ze šrouborohé kozy. Její předností je vysoká mléčná užitkovost a před prošlechťováním a importem mléčných plemen byla nezastupitelným mléčným plemen v Itálii. V současné době je chována v řadě chovů v Itálii a Německu. Je možné se s ním setkat i u nás u několika chovatelů, ale především v zookoutcích a zoologických zahradách.
Plemeno pochází, jak již bylo zmíněno výše, z Itálie, a to z provincie Agrigento. Je to provincie na jihu Sicílie. Pojmenování plemene girgentánské „Girgenti“ pochází z jazyka obyvatel oblasti a znamená Agrigento. Historicky se uvádí, že plemeno přišlo na Sicílii spolu s Řeky zhruba 700 let před naším letopočtem nebo s Araby v 8. století našeho letopočtu a vzniklo pravděpodobně v Afghánistánu a oblastech Himálaje. Bylo vyšlechtěno z kozy šrouborohé (markhura). Girgentánské plemeno je jedno z osmi autochtonních italských plemen koz. Plemenná kniha byla založena v roce 1973. Počty těchto koz byly poměrně velké v minulosti, a to kolem 30 tisíc kusů kolem roku 1983, ale o deset let později se jejich počet snížil už jen na asi 530. V roce 2007 bylo organizací FAO označeno jako plemeno „ohrožené“. V roce 2012 bylo podle údajů FAO 682 zvířat, v roce 2013 to bylo 1570 kusů (z toho 136 kozlů a 1337 koz), a v roce 2014 již 1460 kusů (137 kozlů a 1285 koz). Počty zvířat na experimentální farmě v Itálii se pohybovaly kolem 460 zvířat v pěti generacích uvedených v rodokmenu, z toho bylo 368 žijících zvířat (106 kozlů a 262 koz). Zjištěná efektivní velikost této populace byla 380.*
Více si přečtete ve Farmáři č. 5/2016
