Většina lidí má ovce neodmyslitelně spojené s vlnou. Divocí předci současných domácích ovcí ale měli srst tvořenou z podsady a pesíků, kterou měnili podle ročního období jako většina savců. Vlněné rouno vzniklo až během domestikace cíleným výběrem jedinců pro tuto konkrétní vlastnost. Spolu s tím ztratilo mnoho plemen ovcí schopnost sezónního línání a musí s pravidelně stříhat. Přibližně deset procent světové populace ovcí tvoří srstnatá plemena.
Srstnatá plemena ovcí se chovají zejména v tropických a subtropických oblastech, odkud se rozšířila i do Evropy. Zejména v Německu, Velké Británii, Rakousku, Švýcarsku a Nizozemsku chovají srstnaté ovce stovky chovatelů, kteří založili chovatelská sdružení a vypracovali šlechtitelské programy. Popularita těchto ovcí roste také v USA, Kanadě a dokonce i v Austrálii, která patří k největším světovým producentům vlny.
Zatímco ve světě se srstnatá plemena ovcí těší oblibě a jejich počty rostou, v České republice zůstávají na okraji chovatelského zájmu. Systematicky se u nás chovají pouze plemena dorper a ovce kamerunská.
V době, kdy je vlna prakticky neprodejná, chovatelé na srstnatých ovcích oceňují především to, že se nemusí stříhat. Drtivá většina plemen srstnatých ovcí jsou přirozeně odolná vůči vnějším parazitům, což dává ve spojení s dobrou adaptabilitou na klimatické podmínky, ale i systémy chovu a také s nenáročností na výživu velmi dobrou kombinaci cenných vlastností.
Pokud se chcete dozvědět více o plemenech Wiltshire Horn, nolana, hnědá srstnatá ovce, Barbados blackbelly, dorper, exlana, EasyCare, , St. Croix či katahdin, nezapomeňte si objednat březnové číslo časopisu Náš chov.*
