Nesprávná délka řezanky ve stání na sucho může mít neblahé následky v laktaci. Chovatelé vysokoprodukčních dojnic dobře znají nebezpečí odbourávání tukové tkáně otelených dojnic, které může vést ke ketóze. Hlavním příčinou je rozdíl spotřeby krmiva před a po otelení.
Kontrolují proto mnoho faktorů, které vedou k tomuto snížení spotřeby krmiva. Dva z nich ještě bývají přehlížené. Je to délka řezanky a měrná hmotnost TMR.
Délka řezanky
Délka částic v TMR suchostojných dojnic by měla napodobovat období po otelení. Zkrácení řezanky v neprodukčním období zrychlí pasáž krmné dávky bachorem. To pak vede ke zvýšení spotřeby sušiny v neprodukčním období. Čím více se podaří zvýšit spotřebu krmiva před otelením, tím menší propad nastane po otelení. Délka řezanky by měla u neprodukčních dojnic napodobovat délku u dojnic v laktaci. Nejvhodnější je použití Pen State separátoru (tři díly). Pak by mělo být rozvrstvení řezanky: < 10 % horní síto, > 45 % střední síto, < 45 % dno. Dalším benefitem je zamezení přebírání TMR, což je také významný faktor, který zvyšuje spotřebu krmiva.
Měrná hmotnost
Měrná hmotnost krmné dávky se vyjadřuje v kg na sušiny/1 m3 bez stlačení. Byly porovnávány měrné hmotnosti TMR nelaktujících a laktujících dojnic. Rozdíl byl značný. TMR pro neprodukční měla měrnou hmotnost 146 kg hmoty/1 m3 kg (74 kg sušiny/1 m3) oproti TMR laktujících, kde byla měrná hmotnost 268 kg/hmoty/1 m3 (123 kg sušiny/1 m3). To je téměř dvojnásobek. Pro zvýšení spotřeby krmiva se doporučuje snížit tento rozdíl. Jako schůdné řešení se jeví přídavek vody do krmné dávky suchostojných.*
Jiří Kadečka,
spolupracovník redakce
Celý článek najdete v Našem chovu 2/19.