Je lepší cena za prasata v sousední zemi, nebo na domácím trhu? Odpověď není tak jednoduchá, protože postup zpeněžování není identický. V Německu zemědělcům pomůže rozhodnout ISN – Zájmové družstvo chovatelů prasat, které si sami založili. Ing. Andreas Beckhove z této organizace vysvětlil různý postup při národním stanovení ceny a pro jejich vzájemné porovnávání na semináři, kam ho pozval Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě.
ISN vzniklo jako zájmové sdružení německých chovatelů prasat. Zabývá se zpravodajstvím z trhu, porovnáním cen, spravuje informační webové stránky, obchoduje s tekutým plynem i zvířaty. Rovněž se zabýváí i nadstranickými politickými aktivitami. Jak připomíná Andreas Beckhove, poslední vývoj jim správnost postupu potvrdil. Je třeba mít kontakty a ovlivňovat tvorbu zákonů.
Severozápadní cena
V Německu je nejvýznamnějším pro určování ceny, za jakou mají zemědělci prodat, organizace VEZG – Sdružení producentů prasat. Celkem 28 produkčních družstev informuje o cenách prasat i nabídce na prodej zemědělskou komoru se sídlem ve Weseru-Emsu. Tam vypočítají střední hodnotu – medián, který se stane doporučenou cenu. Dosud se domlouvala telefonicky dvakrát týdně a od konce dubna letošního roku již přešli na systém dohody jednou týdně. Vzniklá cena se označuje jako severozápadní a je pro německý trh nejvýznamnější. Cenová báze je dána pro 56% podíl libového masa, je sjednána takzvaná rampa – jatky; 4,40 eur se odečítá na náklady před porážkou.
Příplatek za podíl libového masa je v kategorii 56 až 58 % dva eurocenty, nad 58 % je již nulový. Pod 56 % se sráží následovně: v rozmezí 52 až 56 % 0,03 eura a 52 až 45 % 0,04 eura. Jatečná hmotnost se musí pohybovat od 84 do 103 kg, jinak se sráží (84 – 73 kg – 0,01; 73 – 50 – 0,03; 103 – 120 –0,02 eura/kg).
Francie: Marché du porc Breton
Rozhodující pro stanovení výše ceny prasat ve Francii je Marché du porc Breton (MPB), který pořádá dvakrát týdně aukce v Plerinu. Týden předem se hlásí nabídka. Zájemci o koupi dostanou před aukcí katalog, ve kterém mají možnost vidět nabídnuté partie prasat. Týdně se tak vydraží až 70 000 prasat. Draží se přes aukční hodiny, které nejrychlejší kupec zastaví. Zboží – prasata – je povinen odebrat do sedmi dnů, obvyklé bývá do čtyř dní. Zajištění platby probíhá složením obnosu kupujícím do banky. Cenová báze je postavena na 54 % libového masa, optimální jatečné hmotnosti 75 až 100 kg, cena je ze stáje, kupující nese náklady na dopravu, splatnost je nejvýše čtrnáctidenní, obvykle však platba proběhne do týdne od aukce.
Kontrolou klasifikace se zabývá Uniporc, společnost založená chovateli, kterou kontroluje dozorčí rada, ve které kvůli nestrannosti zasedají zástupci chovatelů i jatek. „Jde o velmi transparentní systém,“ říká Ing. Andreas Beckhove. Proto však existuje ve Francii jediná cenová maska, kvůli menší konkurenci francouzští zemědělci realizují za nižší ceny.
Francie: Postup zúčtování MPB
Podíl libového masa (%) Bonus/srážka (eur za % LM)
63 a více 0
62 +0,01
61 +0,02
60 +0,02
59 +0,04
58 +0,04
57 +0,02
56 +0,02
55 +0,02
54 báze základní cena
53 -0,04
52 -0,04
51 -0,04
50 -0,04
49 -0,04
48 -0,02
Rakouská burza prasat
Cena v Rakousku se řídí podle Rakouské burzy prasat. Ta je platformou tří regionálních družstev producentů: VLV, Gut Streitdorf a Styriabrid. Burza platbu zemědělcům zaručuje. Cena se sjednává opět telefonicky a vždy ve čtvrtek ve 12 hodin se vyjednávači z jednotlivých stran sejdou. O výši ceny rozhoduje nabídka a poptávka. Družstvo cenu členům garantuje. Případnou ztrátu hradí z rezerv. Splatnost dodávky je osm dní.
Cenová maska v Rakousku je nastavena na bázi 54 % libového masa, kupující nese náklady na dopravu. Za podíl libového masa jsou absolutní přirážky: v centech/kg (při 55 % plus 5 centů; 56 % plus 9 centů; 57 % plus 13 centů; 58 % plus16 centů; 59 % plus 19centů; 60 % plus 21 centů; od 61 % výše plus 22 centů), stejně pouze s opačným znaménkem se sráží, pokud podíl libové svaloviny klesne pod bázi. Optimální jatečná hmotnost se nachází mezi 80 a 102 kg. Za každý kilogram pod nebo nad ní se sráží jeden cent. Při prodeji partie nad 70 prasat se připlácí 2,5 eura na prase.
Výrobní náklady v unii
Nejvyšší náklady na produkci prasat podle informací ISN jsou díky přísným předpisům pro ustájení ve Velké Británii. V zemích EU-15 se pohybují v eurech na 100 kg JUT od mírně přes 120 eur ve Španělsku po 160 eur ve Velké Británii. Druhé nejnižší náklady vykazuje Irsko, díky vysoké užitkovosti dané produkcí v průměru více než 22 selat na prasnici a rok. Necelých 140 eur dosahují náklady na prase ve Francii. V Dánsku je to 140 eur a vyšší náklady jsou ještě v Nizozemsku, dále Německu, Švédsku a Rakousku. Přitom však v Rakousku a Německu podle přednášejícího existují velké rozdíly mezi dobrými a špatnými podniky.
Jak je porovnat?
V jednotlivých zemích unie je obtížné ceny porovnávat, neboť v nich platí různé podmínky. Rozdíly jsou v cenové masce, úhradě za dopravu, systému bonusů za partie. Navíc měření podílu libové svaloviny dává v různých zemích různé výsledky dané rozdílností v měřicích zařízeních či způsobem jejich používání. Například v Dánsku by na shodných prasatech byl změřen o 3,5 % vyšší podíl libové svaloviny než v Německu.
Možné jsou dvě různé metody, jak ceny v jednotlivých zemích navzájem porovnat. První způsob je empiricky zjistit v příslušné zemi tržby z jatek v eurech na kg JUT od jednotlivých chovatelů prasat. Výhodou je dobrá srovnatelnost, ale zjištění se získá ex post a jednorázově. Proto v ISN využívají korekci na německý standard. Ten je dán parametry: 56 % LM, 79 % výtěžnost, cena ze stáje, bez DPH Výhodou je aktuální a plošné porovnání, jde však čistě o teoretické zjištění, které může být nespolehlivé. Řešením je kombinace: výpočet německého standardu, který je korigován na základě zjištěných empirických dat.
do podtisku
Příklad – Dánsko
Základ 60 % LM ze stáje -0,054 eura, rozdíl v měření LM 3,5 % … +0,047 eura, bonus na konci roku … +0,094; rabat … +0,007 eur, lepší výtěžnost o 0,4 % … +0,005. Dánská cena 1,15 eur/kg je po úpravě na německý standard 1,25 eur/kg.
Upravené kotace umožňují realistické porovnání cen a transparentnost trhu. Rozdíly mezi státy EU jsou ve skutečnosti menší, než ukazují oficiální údaje. Německo není zemí s vysokou cenou – leží uprostřed rozpětí. Zavedení eura a koncentrace jatek postupně vedou mezi zeměmi k cenovému vyrovnání
(Zpracováno podle přednášky Dipl. Ing. Agr. Andrease Beckhove, ISN Damme, SRN)
