Jak postupuje lidské poznání nejen v oblasti zemědělské produkce, tak se stále častěji setkáváme s potřebou výstavby či přestavby. Pokrok se nedá zastavit, ani se mu nejde dost dobře vyhýbat, zejména pokud jde o dosažení konkurenceschopné výroby. Modernizace ustájení a dalších technologií souvisejících s živočišnou výrobou se v posledních desetiletích tváří jako velká věda. Občas tomu také tak je, ale občas se jedná pouze o znovuobjevení dávných praktik.
Pokud nejste majiteli malé rodinné farmy, která produkuje zcela specifický regionální produkt pro převážně lokální trh, tak je potřeba velmi důkladně sledovat, zda jsou využívané technologie ještě stále dostačující pro optimální produkci ve stále těsnějším konkurenčním prostředí.
Modernizace provozů, resp. jejich úpravy vedoucí k lepší konkurenceschopnosti, se stávají do značné míry nezbytností. Faktem je, že stavby či přestavby zemědělských budov jsou vždy spojeny s velkou částkou peněz a dlouhodobým využíváním. To je důvodem, proč při rozhodování o tom, zda, do čeho, kolik a z jakých zdrojů investovat platí více než kde jinde staré známé rčení: „Dvakrát měř a jednou řež.“ Investice v zemědělství nikdy nebyly (a existence strojních družstev z první republiky to potvrzuje), ani dnes nejsou a pravděpodobně nikdy nebudou levnou a krátkodobou záležitostí, proto se jakékoliv opomenutí a nevhodná volba projeví velmi citelně a může postihnout i několik generací. V nejhorším případě takové nevydařené investice mohou přivést podnik k neslavným koncům.
Do rozhodovacího procesu, při kterém se rozhodne o stavbě či rekonstrukci, téměř vždy vstupují otázky plánovaného zvýšení produktivity práce, zlepšení pracovního prostředí, snížení provozních nákladů, vylepšení welfare chovaných zvířat, a jistě by se našly ještě další důvody. V neposlední řadě (možná spíše hned v té první) přijde na přetřes smysluplnost a návratnost všech plánovaných změn a vynaložených financí, a to nejen pokud se majitel či ředitel rozhodne využít k financování rekonstrukce úvěru.*
Více si přečtete ve Farmáři č. 9/2017
