Klíšťová encefalitida (KE) je významné infekční onemocnění člověka, které postihuje centrální nervový systém. Infekci způsobuje virus klíšťové encefalitidy (VKE). K nákaze člověka dochází obvykle během infestace infikovaným klíštětem, druhým, méně častým, způsobem přenosu je alimentární cesta po požití nepasterizovaného mléka nebo mléčných výrobků obsahujících VKE. Domácí hospodářská zvířata (typicky kozy, ovce a skot) infikovaná VKE se tak mohou stát zdrojem alimentární infekce. Právě u těchto zvířat probíhá infekce bez zjevných příznaků.

Cílem studie bylo ověřit fungování dvou metod pro záchyt VKE v mléku. Klasická virologická metoda plakové titrace je vhodným testem k přímému záchytu infekčních částic VKE v mléku. Hlavní výhodou metody RT PCR, založené na molekulárně biologické detekci genetické informace VKE, je její rychlost. Přítomnost virové RNA i vlastních infekčních částic VKE bylo možné uvedenými metodami zachytit i po deseti dnech uskladnění mléka při chladničkové teplotě. Získaná data také potvrzují, že VKE je v mléku dlouhodobě stabilní. Pasterizace nebo převaření mléka je proto základním preventivním způsobem ochrany před rizikem alimentární infekce VKE. Klíšťová encefalitida se v chovech malých přežvýkavců na základě serologické depistáže v ČR vyskytuje relativně frekventně, případná konzumace syrového kozího nebo ovčího mléka tak představuje riziko infekce.*

RNDr. Jiří Salát, Ph.D.,MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Bc. Michal Štefánik, doc. RNDr. Daniel Růžek, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., Mendelova univerzita v Brně, Parazitologický ústav, Biologické centrum Akademie věd ČR, v. v. i.

Podrobněji v časopisu Náš chov 12/2019.

To, že klíšťovou virovou encefalitidou se lze nakazit, aniž by muselo dojít ke kousnutí infikovaným klíštětem nebo jiným krev sajícím hmyzem, není vůbec nic objevného. Po rozsáhlé epidemii této typické nákazy s přírodní ohniskovostí v roce 1951 na Slovensku, při níž po požití nedostatečně pasterovaného mléka onemocnělo na 600 osob, byl vydán zákaz prodeje syrového mléka. Legislativní prevence přenosu alimentární cestou prakticky skončila před šesti lety její novelizací. V červnu letošního roku potvrzené případy onemocnění klíšťovou encefalitidou po konzumaci tepelně neošetřeného kozího mléka jenom dokazují, že reálné riziko nelze podceňovat.

 

Z důvodu vysokého výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou u lidí, který zaznamenávají orgány ochrany veřejného zdraví, Státní veterinární správa ČR vyhlásila mimořádnou kontrolní akci zaměřenou na stanovení rizika tímto onemocněním ze syrového mléka. Na podrobnosti jsme se zeptali ředitele odboru ochrany zdraví a pohody zvířat MVDr. Zbyňka Semeráda.

 

Kdy jste zahájili akci a podle jakých kritérií jste vytipovali navštívené chovy? 

Akce probíhala od 21. července do 12. září. V rámci plošného monitoringu byla sledována ta hospodářství, která mají povolený prodej syrového mléka – ať už ze dvora či mlékomatů, a v rizikovém období chovají zvířata na pastvině. Z tohoto pohledu se prakticky jednalo o odběr vzorků  v chovech ovcí a koz. K tomuto výběru nás vedlo také epidemiologické šetření červnového případu onemocnění klíšťovou encefalitidou v Libereckém kraji, při němž se zjistilo, že postižená osoba konzumovala tepelně neošetřené kozí mléko. Následné šetření odhalilo další dvě onemocnění s epidemiologickou souvislostí mezi osmnácti konzumenty mléka ze stejného zdroje.*

Více se dočtete v prosimcovém číslu časopisu Náš chov

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down