V České republice bylo včera potvrzeno páté ohnisko ptačí chřipky. Nachází se v komerčním chovu kachen v obci Lipoltice poblíž Přelouče v Pardubickém kraji, který je v majetku společnosti Perena. Společnost, která provozuje chov kachen v několika zařízeních ve třech krajích, respektive v Královéhradeckém, Pardubickém a Středočeském kraji, se tak po deseti měsících opět potýká s touto nebezpečnou nákazou drůbeže.
Společnost nahlásila na krizovou linku Státní veterinární správy postupný úhyn 380 kusů z celkem 3500 chovaných kachen. Veterinární inspektoři provedli na místě kontrolu a vyhlásili předběžná opatření s cílem zabránit šíření nákazy mimo chov. Ze vzorků, které úřední veterinárními lékaři odebrali a odeslali k vyšetření do Státního veterinárního ústavu Praha, referenční laboratoř potvrdila ptačí chřipku subtypu H5N1. V současné době se čeká na stanovení patogenity viru.
Zbývající drůbež v chovu bude v souladu s legislativou utracena. Od dnešního dopoledne se na likvidací ptáků podílejí i hasiči, kteří vyprázdněné haly čistí a dezinfikují. Okolo ohniska jsou vymezena uzavřená pásma – tříkilometrové ochranné pásmo a pásmo dozoru o poloměru deseti kilometrů, v nichž byla vyhlášena mimořádná veterinární opatření.
Firma Perena se sídlem v Chlumci nad Cidlinou na Královéhradecku musela již loni na jaře nechat usmrtit celkem 75 tisíc kachen z několika rodičovských chovů, kde byla od poloviny března do poloviny dubna postupně vyhlašována ohniska ptačí chřipky.
Jak Státní veterinární správa tehdy uvedla, je zřejmé, že na těchto hospodářstvích byla špatně nastavena pravidla biologické bezpečnosti nebo se nedodržovala. Z preventivních důvodů byla společnosti nařízena veterinární opatření ve zbývajících chovech, kde dosud ptačí chřipka nebyla zjištěna. Opatření zahrnovala povinnou dezinfekci na vstupech do hospodářství, očistu a dezinfekci vozidel vjíždějících do chovů, striktní používání pracovních oděvů a obuvi při vstupu do hospodářství, dále důslednou evidenci osob, vozidel a techniky vstupující na farmy. Všechna přemístění kachen a násadových vajec probíhala jen pod dozorem místně příslušné krajské veterinární správy.
Po deseti měsících se však ptačí chřipka objevila v chovu kachen společnosti Perena znovu. Zavlečení zdroje nákazy do chovu se zjišťuje.*
Ptačí chřipka subtypu H5N1 byla loni prokázána u jednoho z hejn ve šlechtitelském chovu společnosti Rybářství Nové Hrady poprvé 19. listopadu, přičemž o měsíc později, respektive 17. prosince ji veterináři potvrdili u dalších čtyř hejn. Podle mluvčího Státní veterinární správy Petra Majera se nákaza potvrdila při povinném vyšetření drůbeže držené v izolaci v ochranných pásmech okolo již dříve vyhlášených ohnisek ptačí chřipky v katastrálních územích Byňov a Údolí u Nových Hradů. Pravděpodobným zdrojem nákazy byly volně žijící vodní ptáci.
„V listopadu veterináři v první várce utratili mladé husy, které byly pozitivní. Potom přišly na řadu rodiče a prarodiče. Přitom husy byly zavřené, nepadaly, byly krásné a bez klinických příznaků. Ne všechny ale byly pozitivní, a tak ve snaze zachránit, co se dá, jsme zažádali jihočeskou veterinární správu o zmírnění opatření. Povolili nám z každé linie sto hus a třicet houserů. V současné době tak máme vyselektované hejno o 420 ptácích, které je zavřené a pod přísnou kontrolou. Spolu s rezervním hejnem máme v chovu něco přes osm set kusů ptáků. Snad budeme moci nějak pokračovat, ale jaro je ještě daleko,“ konstatoval s obavami ředitel Rybářství Nové Hrady Lubomír Zvonař.
Vzhledem k tomu, že ve šlechtitelském chovu byl potvrzen virus ptačí chřipky subtypu H5N1, který je potenciálně nebezpečný i pro člověka, asanace prostředí v ohnisku nákazy probíhala za přísných bezpečnostních podmínek. Hasiči společně s pracovníky krajské veterinární správy ustrojeni do ochranných obleků, včetně respirátorů, naložili ptáky do připravených velkoobjemových kontejnerů, kde došlo k jejich usmrcení. Po likvidaci hejna sanovali halu antivirotickým přípravkem. Všichni, kdo se nacházeli v nebezpečné zóně, prošli osobní dekontaminací, stejně jako veškerý materiál použitý v ohnisku nákazy.
Z celkového počtu pěti tisíc chovných hus s tisícovkou houserů tak ve šlechtění společnosti Rybářství Nové Hrady zůstalo něco přes osm set kusů ptáků, reprezentující tři genetické linie.
„V souvislosti se vzniklou situací v chovu důsledně dodržujeme přísná pravidla biosekurity. Kromě zavedených standardních opatření jsme přistoupili k osazení hal s husami germicidními trubicemi, které fungují na principu viditelného světla o vlnové délce 405 nm. Na rozdíl od škodlivého ÚV záření je světlo s touto vlnovou délkou bezpečné pro lidi, zvířata i rostliny. Jedná se o český patent, kterým se účinně zabíjejí bakterie, houby, plísně i viry především v humánní sféře. Na zvířatech, respektive našich husách se LED dezinfekce zkouší poprvé. V halách máme natrvalo celkem patnáct těchto trubic, přičemž každá svou dezinfekční účinností pokryje prostor o 40 m³. Tím bychom měli mít zajištěnou bezstarostnou dezinfekci na několik let,“ neskrýval své přání Lubomír Zvonař.
Prodej vykrmených hus sice zůstává sezónní záležitostí (na svatého Martina a Štěpána), ale zvyšující se počet spotřebitelů volajících po kvalitním čerstvém českém výrobku s prokazatelným původem by mohl tuto statistiku změnit. Vždyť chlazená husa na českém trhu chybí a v obchodních řetězcích nabízená mražená husa z dovozu nemůže svými dietetickými vlastnostmi konkurovat čerstvému výrobku.
„V drůbežářské sektoru je chov hus pomyslnou kapkou v moři. V republice je nás jen pár chovatelů, kteří se husám věnují. Velký problém vidím i v absenci porážky. Když k tomu připočítáte ptačí chřipku, s jejímiž následky se potýkají i jiní chovatelé, lze budoucnost komerčního chovu hus považovat za velmi nejistou. I s ohledem na skokové navýšení nákladů na krmení a energie, ale i na provoz nedokážu zodpovědně říci, zda to budeme schopni jako podnik všechno utáhnout. Zatím počkáme, jak dopadne to poslední hejno,“ řekl na závěr našeho rozhovoru první muž společnosti Rybářství Nové Hrady, s. r. o., která vznikla v roce 1993.*
Ve velkochovu nosnic v Libotenicích na Litoměřicku v Ústeckém kraji byla potvrzena ptačí chřipka subtypu H5N1. V chovu, kde se ve čtyřech halách nacházelo celkem 188 tisíc nosnic, došlo v uplynulých dnech zde k hromadnému úhynu několika tisícovek slepic. Veškerá drůbež v chovu bude v souladu s legislativou utracena a bezpečné zlikvidována v asanačním podniku, stejně jako i několik set tisíc vajec. V této souvislosti Státní veterinární správa znovu apeluje na chovatele, aby důsledně dodržovali zásady biologické bezpečnosti v chovech.
Soukromý veterinární lékař působící v chovu nahlásil ve středu 22. 12. SVS zvýšený úhyn nosnic v jedné ze čtyř hal, nacházejících se v areálu farmy. Inspektoři Státní veterinární správy provedli na místě šetření, přijali předběžná opatření, odebrali vzorky z uhynulých kusů a odeslali je k vyšetření do národní referenční laboratoře Státního veterinárního ústavu Praha, kde se potvrdila ptačí chřipka subtypu H5N1. Jak se nákaza do velkochovu dostala je předmětem pokračujícího šetření.
Jak již bylo uvedeno, zbývající drůbež v chovu bude utracena v souladu s legislativou. V současné době se čeká na stanovení patogenity viru, v závislosti na tom budou okolo ohniska vymezena uzavřená pásma a budou přijata mimořádná veterinární opatření. V těchto pásmech se omezí přesuny drůbeže, budou zde provedeny soupisy chovů drůbeže a bude zakázáno pořádání hromadných akcích jako jsou burzy či výstavy ptactva, které představují velké riziko šíření nákaz drůbeže.
„Apeluji na chovatele drůbeže a dalšího ptactva, aby situaci nepodceňovali a striktně dodržovali zásady biologické bezpečnosti. Připomínám, že již měsíc platí na území celé České republiky mimořádná veterinární opatření, která omezují venkovní chov drůbeže,“ uvedl k aktuální situaci ústřední ředitel Státní veterinární správy MVDr. Zbyněk Semerád.*
Virus vysoce patogenní ptačí chřipky H5N1 byl potvrzen u dvou uhynulých labutí nalezených na mrtvém rameni Lužnice poblíž obce Dráchov na Táborsku.
Vzhledem k tomu, že se jedná o subtyp potenciálně nebezpečný pro člověka, krajská veterinární správa informovala krajskou hygienickou stanici, místní chovatele a také obce, které se nacházejí v blízkosti výskytu nákazy. Jedná se o letos 29. případ této nákazy u volně žijících ptáků v ČR, ale první subtypu H5N1 u volně žijících ptáků. V letošním roce byla na území České republiky postupně vyhlášeno 39 ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže a jedno ohnisko v chovu ptáků držených v zajetí.
Zdroj: SVS ČR*
Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) oficiálně zveřejnila na svém webu informaci, že Česká republika je od 26. července 2021 prostá aviární influenzy (ptačí chřipky). Tento krok je nesmírně důležitý pro uvolnění obchodování s drůbeží a drůbežími produkty s třetími zeměmi.
Publikováním článku je informace oficiálně přístupná všem více než 180 členským zemím OIE, která je v oblasti veterinární medicíny tím, čím je Světová zdravotnická organizace (WHO) v oblasti humánní medicíny. Státní veterinární správa (SVS) v následujících dnech kompetentním autoritám všech zemí, které letos ČR oficiálně oznámily, že v souvislosti s výskytem ptačí chřipky na jejím území omezily dovoz drůbeže a drůbežích produktů z ČR, zašle oficiální dopisy s novou informací.
„Věříme, že třetí země na tuto informaci rychle zareagují a v krátké době dojde k obnovení zahraničního obchodu s drůbeží a jejími produkty zpět na úroveň před výskytem nákazy,“ uvedl ředitel veterinární sekce SVS Petr Šatrán.
V letošním roce bylo na území České republiky postupně vyhlášeno 37 ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže a jedno ohnisko v chovu ptáků držených v zajetí. První letošní ohnisko bylo potvrzeno 22. ledna v malochovu drůbeže v obci Dlouhá Lhota u Tábora v Jihočeském kraji. Postupně přibylo 37 dalších ohnisek v chovech, která se nacházela jak v neevidovaných malochovech, tak v komerčních chovech.
Poslední ohnisko v Mladé Boleslavi – Čejeticích bylo potvrzeno 18. května. Opatření v tomto ohnisku byla dokončena 28. června (provedení závěrečné dezinfekce). V pondělí 26. července tedy uplynulo 28 dní od dokončení opatření v posledním ohnisku. Podle letos aktualizovaných pravidel OIE může členský stát právě po uplynutí minimálně 28 dní deklarovat změnu nákazového statusu, což SVS také učinila. Zveřejněním na webu OIE je status oficiální.*
Tisková zpráva SVS ČR
Francouzské ministerstvo zemědělství zvažuje preventivní očkování drůbeže proti influenzi ptáků jako nezbytnou součást cílenějšího boje proti téměř každoročně se vyskytujícím závažným ohniskům vysoce patogenní influenzy ptáků (HPAI) v zemi.
Letos v zimě a na jaře Francie opět zaznamenala 475 ohnisek ptačí influenzy na drůbežářských farmách, z velké části to byly husí nebo kachní farmy na jihozápadě země. Tato epidemie následuje po podobných epidemiích v letech 2015–2017, které stály drůbežářský průmysl stovky milionů škod a pokles příjmů.
Foie gras nejvíce zasažen
Nejhůře zasažen byl průmysl foie gras, který je soustředěn v regionech Landes a Gers a sousedních oblastech poblíž hranic se Španělskem. Během dřívějších ohnisek zakázali hlavní dovoz francouzských foie gras, tento luxusní výrobek Čína a Japonsko na měsíce. Zemědělci čelili dodatečným nákladům půdu, kterou používají pro svá zvířata, aby je ochránili před infekcí z migrací volně žijících ptáků, i když tyto náklady byly z velké části dotovány vládou.
Drastická opatření
Ministr zemědělství a potravin Julien Denormandie se rozhodl neposkytovat žádné šance a zavedl drastická opatření, jakmile byly koncem listopadu objeveny první infekce. Velké oblasti země byly vyhlášeny nouzovými zónami se zvýšenými opatřeními biologické bezpečnosti a omezeními přepravy a pohybu zvířat. Poprvé byla utracena nejen zvířata v infikovaných prostorách, ale také všechna zvířata na farmách v bezprostřední blízkosti. Podle údajů ministerstva zemědělství bylo utraceno nejméně 1,3 milionu kachen a jiné drůbeže.
Ministr Denormandie, který region několikrát navštívil, slíbil – jak je ve Francii obvyklé – že zemědělce i firmy v řetězci odškodní státní pokladna. Dosud již bylo předem vyplaceno 89,5 milionu eur.
Předvídat, předcházet a přizpůsobovat
Denormandie se však také zoufale snaží zabránit budoucím nákladům. Proto vyzval zástupce všech organizací drůbežářského průmyslu, aby se zúčastnili řady on-line setkání, aby projednali systematičtější přístup.
Pro stanovení této cesty bylo určeno šest „hlavních os“. V první řadě je podle ministerstva důležité v reálném čase vědět, kolik zvířat je ve všech drůbežářských hospodářstvích v zemi a zejména v nejzranitelnějších regionech. Dále je třeba vytvořit systémy pro analýzu rizika a předpovědět nezbytné snížení hustoty v hospodářstvích s chovem drůbeže, aby se zmírnilo riziko dalšího šíření nákazy.
Chovatelé drůbeže a další společnosti musí také dále zlepšit management, postupy biologické bezpečnosti vyžadují další zlepšení na všech úrovních v celém řetězci výrobků. V neposlední řadě plán zahrnuje provedení analýzy dopadu a proveditelnosti preventivní vakcinace od roku 2022. "Kolektivní práce pokračuje. Cesta před námi je: Předvídat, předcházet a přizpůsobovat se. To by nám mělo nabídnout pozitivní způsob, jak vytvořit systém, který lépe ochrání celé odvětví na základě analýzy rizik a který zohlední rozmanitost naší výroby," uzavřel ministr Denormandie.
Pozorování nově se objevujících kmenů
Od roku 2015 se několik evropských zemí potýkalo se stejnými problémy jako FranciVelcí producenti v Polsku a Nizozemsku bojovali s opakujícími se ohnisky nemoci. V polovině května, Nizozemsko ohlásilo epidemii a v Polsku byla situace ještě horší.
Vědci pracují na lepším pochopení
Vědci z Roslinova institutu ve Skotsku se snaží vyvinout testy, aby odhalili vznikající kmeny ptačí chřipky, které jsou klasifikovány jako mírné, ale mají potenciál stát se nebezpečnějšími. Jejich tříletá studie s rozpočtem ve výši 1,2 milionu eur se zaměří na několik typů virů ptačí chřipky, které nepatří v současné době mezi závažné kmeny, ale které souvisejí s nedávnými ohnisky infekcí se závažnými příznaky, vysokou úmrtností a které představují riziko pro veřejné zdraví.
Posouzení potenciálních rizik
Tým může být schopen porovnat dopad typicky nízkorizikových virů chřipky s těmi, které se vyvinuly ve škodlivější. Budou rovněž zkoumat, jak tyto viry interagují s drůbeží a volně žijícími ptáky, aby lépe posoudili potenciální rizika virů, které procházejí mezi oběma skupinami. Experimenty budou testovat dopad kmenů na různé tkáně, aby se zkontrolovaly známky závažného onemocnění, které by se mělo vyskytnout u domácích nebo volně žijících ptáků.
Mírné kmeny se stávají virulentnějšími
"Víme, že mírné kmeny H5N7 se mohou stát velmi nebezpečnými, ale začíná být jasné, že jiné mírné kmeny se – k našemu překvapení – stávají virulentnějšími. Je důležité, abychom více porozuměli riziku spojenému s těmito potenciálně škodlivými viry," řekl profesor Lonneke Vervelde z Roslinova institutu.
Projekt, známý jako FluNuance, je financován Mezinárodní koordinací výzkumu infekčních chorob zvířat (ICRAD). Bude prováděna ve spolupráci s Royal GD Animal Health v Nizozemsku, Univerzitou veterinárního lékařství v Hannoveru, Polským národním veterinárním výzkumným ústavema Ředitelstvím veterinární diagnostiky Národního úřadu pro bezpečnost potravinového řetězce v Maďarsku.
Zdroj: Poultry World
V polovině roku 2021 se výrazně snížilo zjištění vysoce patogenního viru influenzy ptáků u evropské drůbeže i volně žijících ptáků. Během minulého týdne zaznamenaly nové případy drůbeže pouze dva národy kontinentu. Z jihovýchodního evropského státu Albánie přicházejí oficiální zprávy o třech nových vysoce patogenních ohniscích influenzy ptáků (HPAI) u drůbeže.
Podle oficiálních zpráv Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) byla zjištěna v první polovině června. Ohniska se týkals celkem 168 kusů drůbeže ve třech hejnech v drobnochovech a byla zjištěna varianta viru H5N8. Poslední případy byly zjištěny v okresech Tirana, Kukes a Diber.
Během třetího květnového týdne Albánie zaznamenala první případy HPAI u drůbeže spojené s touto variantou viru od roku 2006. Zatím bylo oficiálně potvrzeno šest ohnisek nákazy. Přibližně bylo přímo zasaženo 4500 kusů drůbeže v ohniscích ve čtyřech okresech – Tirana a Durres na severozápadě země a Kukes a Diber na severovýchodě.
Během minulého týdne potvrdil hlavní polský veterinární úřad dvě nová ohniska HPAI u drůbeže, která jsou také spojena s podtypem viru HPAI H5N8.
Poslední, bylo postiženo jedno hejno asi 7100 krůt na výkrm v provincii Malopolskie a nekomerční hejno více než 100 kusů drůbeže v Mazovii poblíž hlavního města Varšavy.
Podle národní veterinární agentury byla situace v rumunském drůbežářském průmyslu"vyřešena". Poslední oficiální zpráva pro OIE se týká jednoho nového ohniska – v v malochovu 66 kusů drůbeže. Šest ohnisek v zemi, ve které byla od začátku května zjištěna varianta viru H5N8 v centrálních okresech Mures a Harghita. Celkem bylo v těchto ohniscích přímo zasaženo téměř 800 000 kusů drůbeže, včetně přibližně 10 000 úhynů.
Celková situace ptačí chřipky v Evropě od října 2020
Ve své nejnovější aktualizaci o situaci ptačí chřipky, European Reference Lab for avian influenza, IZSVe poukazuje na nedávný výrazný pokles nových ohnisek nákaz na celém kontinentu. Podle jejích údajů celkový počet zaznamenaných ohnisek drůbeže, ptactva chovaného v zajetí a volně žijících ptáků dosáhl v červnu přibližně 20 za týden. Na vrcholu sezóny HPAI od konce února do poloviny března letošního roku bylo hlášeno 250 ohnisek týdně.
K 25. červnu dosáhl celkový počet ohnisek v Evropě od začátku sezóny HPAI od října 2020 3692. Z toho 1277 bylo hlášeno u drůbeže, 86 u ptactva chovaného v zajetí a 2326 u volně žijících ptáků.
Zdroj: Poultry World 1. července 2021
V případě zjištění ohniska ptačí chřipky musí být ptáci v určité vzdálenosti od něj podle zákona zničeni. Společnost EggXYt vyvinula nástroj pro zlepšení této nákladné praxe. Izraelská společnost, známá zejména in-ovo sexováním, byla založena koncem roku 2016, kdy přišli spoluzakladatel profesor Dani Offen z univerzity v Tel Avivu spolu s Yehudou Elramem (CEO) s nápadem používat CRISPR pro zabránění zabíjení jednodenních kohoutků. Produkt XYt zjišťuje biomarkery na chromozomu kohoutků při líhnutí nosnic. Biomarker je zjistitelný snímačem, který je umístěný u vstupu do líhně.
Nedávno se společnost začala věnovat oblasti prevence chorob. Projekt GEiGS™ Technology Platform and Tropic Biosciences se snaží o vznik imunity proti ptačí chřipce (AI). Některé země bojují proti AI vakcínami a zvýšením míry biosekurity, ale to není dostatečně efektivní metoda k zabránění nákazy.
Společnost shromáždila tým světově proslulých s molekulárních biologů, jejichž kvalifikace spočívá v editaci genu a znalosti fyziologie a morfologie ptáků. Využíváním editace genů může tým dát kuřatům genetickou odolnost proti nemoci jako je AI.
Bude se editovat genom kuřat, chystají se minimální zásahy, budou se regulovat exprese proteinů. Přesměrují se geny tak, aby se zabránilo množení viru v buňkách. Protože budou zásahy do genomu jen minimální, vědci doufají, že se zkrátí schvalování metody a umožní přinést produkt na trh.
Vědci věří, že genové editace jsou budoucností celého chovu. Jde o metodu rychlejší, přesnější i levnější pro celý chov drůbeže.
Všechna používaná řešení společnosti podporují welfare zvířat tím, že se zabrání kruté praxi zabíjení kohoutků nebo tím, že se předejde šíření choroby. Doufají, že spotřebitelé uvidí jasnou výhodu metod a jejich pozitivní dopad na životy zvířat.
Vize společnosti se nebude omezovat jen na kuřata, ale počítá se s jejím rozšířením na jinou drůbež (krůty a kachny) a genetická řešení nakonec expandují i k jinému druhu hospodářských zvířat pro zvýšení imunity vůči chorobám nebo pro jiné požadavky.*
Riziko ptačí chřipky zvyšuje podzimní migrace stěhovavých ptáků, jak upozorňuje Státní veterinární správa. V podzimních měsících každoročně výrazně roste riziko šíření aviární influenzy (AI) neboli ptačí chřipky. Růst rizika souvisí s podzimní migraci volně žijících stěhovavých ptáků, kteří představují přirozený rezervoár virů ptačí chřipky a mohou být zdrojem nákazy pro chovy drůbeže. V současnosti se objevila nová ohniska ptačí chřipky v Rusku a Kazachstánu, odkud se v minulosti nákaza šířila dále do Evropy.
O tom, že nebezpečí nákazy je stále reálné, svědčí fakt, že se v posledních měsících nákaza šiří mezi divokými a domácími ptáky v západním Rusku a Kazachstánu. Tato oblast je známá podzimní migrační trasa divokých vodních ptáků mířících do Evropy. Zkušenosti v minulých letech hovoří o tom, že pravděpodobně nejzranitelnějším vůči novým ohniskům je severní a východní Evropa. Když byla AI detekována ve stejné oblasti Ruska v létě 2005 a 2016, následovaly epidemie právě v severní a východní Evropě. Je zde však riziko dalšího šíření viru do jižní a západní Evropy. Na situaci upozornil v těchto dnech ve společné zprávě také Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a referenční laboratoř Evropské unie pro ptačí chřipku. Aktuální přehled nákazové situace v Evropě i v ČR je možné nalézt na webových stránkách SVS.
Jediným efektivním nástrojem, který brání zavlečení ptačí chřipky do chovů drůbeže, je důsledné dodržování pravidel biologické bezpečnosti. „Je nutné především zamezit kontaktu volně žijících ptáků s drůbeží, s krmivem a napájením, zasíťovat výběhy a krmení předkládat pod přístřešek,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. Pro včasné rozpoznání nákazy je nezbytné sledovat zdravotní stav chované drůbeže a vše podezřelé jako jsou úhyny, snížení příjmu potravy či pokles snášky neprodleně nahlásit místně příslušné krajské veterinární správě.
Poslední vlna výskytu aviární influenzy se v ČR objevila zkraje letošního roku. Na území ČR byla vyhlášena dvě ohniska ptačí chřipky v chovech drůbeže. První letošní ohnisko bylo potvrzeno 18. ledna 2020 v malochovu drůbeže v obci Štěpánov nad Svratkou na Vysočině. Jednalo se o první případ nákazy v chovu na území ČR od roku 2017. Druhým letos zasaženým chovem byl komerční chov drůbeže ve Slepoticích 17. února 2020. Od tohoto data již k dalšímu výskytu ptačí chřipky na území ČR nedošlo.
Tři měsíce od likvidace posledního ohniska zaslala SVS Světové organizaci pro zdraví zvířat (OIE) deklaraci o tom, že se na jejím území již tato nebezpečná nákaza nevyskytuje. OIE následně v polovině července zveřejnila oficiální prohlášení, že ČR je od 12. června prostá ptačí chřipky. Tento krok je nesmírně důležitý pro uvolnění obchodování s drůbeží a drůbežími produkty s třetími zeměmi.
S ohledem na včasné zachycení případné nákazy na území ČR provádí SVS v souladu s evropskou legislativou monitoring na AI v tuzemských chovech drůbeže a u volně žijících ptáků. V roce 2019 bylo na území ČR vyšetřeno 104 nalezených uhynulých volně žijících ptáků. U žádného z nich nebyl zjištěn virus AI. V chovech drůbeže bylo v minulém roce vyšetřeno 3 910 vzorků krve pocházejících z 274 různých hospodářství. Ve vzorcích krve z 20 hospodářství byly zjištěny protilátky proti této nákaze, svědčící o tom, že drůbež přišla v minulosti s virem do styku. Ani v jednom případě však nebyly detekovány nebezpečné subtypy H5 a H7 a nebyla proto přijata žádná další opatření.*
Tisková zpráva SVS
Na území České republiky došlo na jaře 2020 k opětovnému výskytu nákazy ptačí chřipky. Toto onemocnění přenášeno volně žijícími vodními ptáky a je pravděpodobné, že i do budoucna dojde na našem území k výskytům tohoto onemocnění. Nezbytné je zabezpečení chovu před volně žijícím ptactvem, přerušení cesty přenosu původce onemocnění na vnímavého jedince a zajištění důsledné dezinfekce v místě výskytu nákazy.
Původcem onemocnění ptačí chřipky jsou viry patřící do čeledi Orthomyxoviridae. Z hlediska onemocnění ptačí chřipky jsou nejvíce významné subtypy H5 a H7. Ptačí chřipka je onemocnění volně žijícího ptactva, vodní drůbeže, pernaté zvěře, kura domácího, krůt a exotických ptáků.
Z hlediska ochrany chovů drůbeže před ptačí chřipkou je důležité minimalizovat možné cesty přenosu onemocnění k vnímavým jedincům. Mezi rizikové cesty přenosu patří přímý kontakt s volně žijícími ptáky, převážně vodními, nebo kontaktem s kontaminovaným materiálem (dopravními prostředky, nářadím, podestýlkou, krmivy, vodou nebo na povrchu oblečení a obuvi).
Při ochraně chovu před kontaminací onemocněním ptačí chřipky je nezbytné zkontrolovat a v případě nutnosti opravit jeho oplocení. Dále je nutné zabezpečit před kontaminací atraktivní místa pro volně žijící ptáky (sklady krmiv, sklady podestýlky).
Interní biosecurita se zabývá preventivními opatřeními v chovu drůbeže zejména snižováním mikrobiálním zatížením stájí.
Zásady ochrany chovu před zavlečením viru ptačí chřipky
MVDr. Macháček Miroslav, Ph.D., Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Podrobněji v časopisu Náš chov 4/2020.
