Bakterie Streptococcus suis je běžnou součástí farem i chovaných prasat. Přestože u selat ve věku od pěti do osmi týdnů věku způsobuje obrovské ztráty, v médiích se o ní mnoho nemluví. Zatím! Podle novějších poznatků totiž začíná představovat velký problém také u člověka.
Dozvědět se více informací o bakterii Streptococcus suis mohli všichni, kdo zavítali 20. října do Němčic u Kolína na konferenci pro chovatele prasat, kterou uspořádala společnost Trouw Nutrition Biofaktory, s. r. o.
Přednášející Ing. Petr Klepač označil bakterii Streptococcus suis za zvířecího doktora Jekylla a pana Hyda, protože má podobně jako postava známého hororového příběhu dvě tváře. V těle zvířat se totiž vyskytuje jednak jako patobiont, který neškodí, a dále co by patogen způsobující zdravotní problémy.
„Patobionta najdete na mandlích, v nosohltanu, pohlavních orgánech či ve střevě. Je přichycený ke tkáňovému epitelu, kde čeká, aniž by si ho imunitní systém všiml a zabil. Má na to několik mechanizmů, které mu to umožňují. Zjednodušeně řečeno je to jednak díky adhezi, dále ochranné funkci polysacharidových kapsulí rozmístěných na periferii bakterie (vytvářejí až 35 různých sérotypů) a konečně biofilmu, v němž je streptokok dokonale ukrytý před působením protilátek. Naproti tomu patogena najdete úplně jinde, nejčastěji v mozku, kloubech, ale i jiných orgánech, kam se dostane krevním a lymfatickým systémem. Zde začne produkovat toxiny vyvolávající záněty, které mohou končit úhynem zvířete. Je až neuvěřitelné, že jako dopravní prostředek na místo určení může patogen využít makrofágy imunitního systému. Troufám si odhadnout, že s přibývajícím tlakem na omezení používání antibiotik v chovech prasat se bude význam bakterie Streptococcus suis zvyšovat. Streptokok je ale současně jedním z patogenů, který může způsobovat zdravotní problémy také u lidí. Projevují se například jako meningitida, artróza či septikémie, s trvalým poškozením sluchu nebo zraku. Uvádí se, že jeho průměrná smrtnost je od 7 do 15 %, ale například v některých regionech Číny je to i téměř 30 %. Přenáší se přímým kontaktem přes otevřené rány, dále tepelně neupravenými potravinami jako jsou vepřová syrová krev, mandle a maso, které právě v Asii běžně konzumují. Alarmující je však to, že streptpokok byl diagnostikovaný také u lidí, kteří nepřišli do kontaktu s prasaty. Jestliže v Asii evidují u lidí stovky případů, v Evropě to jsou desítky, přičemž nejméně případů, v řádu jednotek je v Severní Americe. V České republice jsou jeden dva případy ročně. Těm z vás, kdo pracujete u prasat doporučuji, aby o tom věděl váš ošetřující lékař. Při příznacích jako jsou motání hlavy, dezorientace, poruchy sluchu a zraku, teplota apod., by měl udělat diagnostiku na streptokoka a podle výsledku případně zahájit léčbu. Při práci s prasaty používejte ochranné pomůcky, věnujte zvýšenou pozornost dodržování bezpečnosti a hygieně, zejména při veterinárních zákrocích,“ shrnul Ing. Klepač.
Více se dočtete v prosincovém čísle časopisu Náš chov.*
