Chovem ovcí za účelem zpracování vlny se manželé Michaela a Roman Šantorovi zabývají od roku 2015. Tehdy na svou farmu v Přestání, která se nachází v Karlovarském kraji nad Žlutickou přehradou, pořídili plemeno vůbec s nejjemnější vlnou – shetlandskou ovci. Během pár let se jejich stádo rozrostlo natolik, že ruční zpracování vyprodukované vlny již nebylo v lidských silách. Atak si farmáři vyhlédli strojní přádelnu kanadské provenience od rodinné firmy Belfast Mini Mills, Ltd., kterou si také pořídili. V březnu letošního roku si tak strojní zpracování ovčí vlny na českých farmách odbylo svou premiéru.
Shetlandské ovce se chovají především pro svou velmi měkkou zkadeřenou vlnu, z níž se díky její barevné variabilitě vyrábějí přirozeně barevné příze bez potřeby dalšího barvení. Tím si vlna zachovává svou jemnost a je skvělou volbou pro ty, kdo preferují moderní přírodní styl. Z jedné ovce se získá stříháním 0,9 až 1,4 kg potní vlny. Uvádí se, že vlákna shetlandské vlny sortimentu A mají průměrnou tloušťku 23 mikronů a délku asi devět centimetrů.
Na biofarmě Přestání se ke zpracování používá vytříděná čistá vlna z podzimního stříhání, z každé ovečky zvlášť. Před vlastním spřádáním zde vlnu nejprve namáčejí do teplé vodní lázně o teplotě okolo 36 °C, ne vyšší, aby vlna neplstnatěla. Tento krok se opakuje, dokud vlna není dokonale čistá. Vypraná vlna se pak šetrně vyždímá a nechá se uschnout, což je při pokojové teplotě okolo 23 °C za dva dny.
„Dosud jsme ostříhanou vlnu zpracovávali sami, část produkce v množství asi čtyřiceti kilogramů jsme pak prodali přadlenkám. Přesto nám ale vlna, která je velmi kvalitní, stále zůstávala. Atak i s ohledem na zvýšenou poptávku po vlně v období kovidového lockdownu jsme se začali zabývat myšlenkou strojního zpracování vlny. Jestliže dříve Česká republika patřila ve zpracování vlny ke světovým velmocem, dnes je u nás jediná přádelna ve Strmilově u Jindřichova Hradce. Vlnu tady ale předou a tkají na historických strojích. Vše, co tu dříve bylo se odvezlo do Číny a jiná technologie tady není. V Liberci sice funguje nějaké vývojové centrum, ale samotné stroje se opět vyrábějí v Číně. Atak jsme strávili spoustu času hledáním na internetu. Bohužel, ani tady jsme neuspěli. Náhodou jsem se od kamarádky dozvěděl o její známé, která žije v USA a místním farmářům zpracovává vlnu na malé přádelně. Z odkazu na video na youtube jsem zjistil, že se jedná o kanadskou technologii rodinné firmy Belfast Mini Mills, Ltd., která je s roční kapacitou zpracování 300 až 500 kg vlny určena malým farmářům. To bylo přesně to, co jsme hledali, atak jsme s firmou navázali kontakt,“ navázal dále farmář.
Základ dovezené přádelny tvoří tři stroje, a to česačka (carder), kde se vlna rozčeše, dále natahovací rám (drawe frame), kde se pramen vlny připravuje k předení a konečně čtyř vřetenový dopřádací stroj (spinner).
V přádelně se začíná na česačce, kterou vlna prochází dvakrát. Napoprvé se narovná do česanců, podruhé se stáčí do pramenů. V natahovacím rámu se dva prameny vlny splétají do jednoho silnějšího, přičemž se klade důraz na to, aby pramen byl co nejpevnější a stejného průměru. Podobně jako v předchozím případě prochází vlákno rámem dvakrát. Zatímco po prvním natažení je vlákno až trojnásobně delší, po druhém kroku se natáhne 2,5krát. Znamená to, že ze stometrového pramene se získá vlákno o délce 500 metrů. Tímto způsobem je vlna připravená k předení, které zajišťuje dopřádací stroj. Po sepředení vzniká jednonitka, kterou stroj seskává do vícenitky. Většinou dvounitky, z níž se dá plést prakticky všechno.*
Více se dočtete v týdeníku Zemědělec
