Na naplnění genetického potenciálu nosných i masných hybridů drůbeže se struktura krmných směsí podílí významnou měrou. Vhodně či špatně zvolená struktura krmné směsi se může projevit na příjmu krmiva, růstu, vývoji a velikosti jednotlivých úseků trávicího traktu, využití živin krmiva i na parametrech snášky.
Historicky drůbež přijímala potravu zejména ve formě celých zrn. Dnes jednotlivé komponenty krmiva před podáním procházejí technicky poměrně jednoduchými, ale i složitějšími úpravami. Existuje mnoho různých fyzikálních forem a struktur, které jsou pro různé kategorie drůbeže vhodné. Cílem výběru té správné by mělo být dosažení optimální úrovně užitkovosti při zachování ekonomické efektivity.
Fyzikální struktura krmných směsí
Fyzikální struktura krmných směsí je určována velikostí a tvarem částic jednotlivých komponent. Velikost lze definovat jako průměr velikostního zastoupení částic jednotlivých složek krmiv nebo jako jemnost mletí krmiva (Amerah et al., 2007). K popisu velikosti částic jsou používány obecné výrazy „jemný, střední a hrubý“ (Davis et al., 1951). Wolfová et al. (2012) přidali dle tohoto označení konkrétní rozdělení velikosti částic.
Krmivářský průmysl usiluje o produkci homogenního krmiva, nicméně se uvádí, že různé faktory včetně velikosti částic, jejich tvar, hustota, elektrostatický náboj, prašnost, hygroskopicita a tekutost může výrazně ovlivnit kvalitu výsledné směsi (Axe, 1995; Behnke, 1996; Schofield, 2005). Charakter částic, zejména jejich velikost, je jedním z nejkontroverznějších problémů nejen ve výživě drůbeže. Z ekonomického hlediska by optimální distribuce velikosti částic měla být přizpůsobená fyziologickým potřebám zvířete, což umožňuje optimální využití živin a zvyšuje užitkovost. Doporučení týkající se optima velikosti částic, vyplývající z krmných pokusů, jsou ale nejednotná. Tato doporučení, respektive výsledky krmných testů, jsou ovlivněny řadou faktorů včetně fyzikální struktury krmiva, složením, druhem použitých zrn, tvrdostí endospermu, způsobu mletí, kvality pelet a distribucí velikosti částic (Amerah et al., 2007; Vukumirović et al., 2017). Obecně se udává, že jemnější mletí zvyšuje spotřebu energie a snižuje kapacitu mlecího zařízení, zvyšuje výskyt prachových částic v prostředí a co je nejdůležitější, příliš jemné částice jsou spojeny s negativním vlivem na zdraví a funkci gastrointestinálního traktu.
Zpracováním krmných surovin je ovlivněna jejich struktura. Mletí je prováděno z důvodu snižování velikost částic v krmivu. Naopak proces peletování je uskutečňován pro zvětšení velikosti částic. V granulovaných směsích se tedy struktura týká jak distribuce částic ingrediencí, z nichž se peleta skládá, tak i struktury samotné granule. Strukturu částic uvnitř tvarovaných směsí nazýváme jako mikrostrukturu a strukturu samotných pelet jako makrostrukturu (Svihus, 2006).
Text vznikl s podporou projektů AF-IGA2020-IP064 a AF-IGA2021-IP026.
Literatura je dostupná u autorů příspěvku.
Ing. Jakub Novotný
Bc. Ing. Ondřej Šťastník, Ph.D.
prof. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D.
Ústav výživy zvířat a pícninářství,
AF, Mendelova univerzita v Brně
Kontakt: jakub.novotny@mendelu.cz
Celý odborný článek najdete v Krmvářství 6/2022.
