Když před dvanácti lety v restitutuci vrátili řidiči nákladní dopravy Františkovi Dlabalovi statek po rodičích, rozhodl se, že bude chovat ovce. Nakoupil tedy v Nečtinách 15 charollaiských ovcí. Dnes má plemenný chov o padesáti bahnicích charollais a deseti bahnic plemene suffolk, je bonitérem ovcí, pravidelně vystavuje v Lysé nad Labem i v Českých Budějovicích na Zemi živitelce. Pořádá dokonce na své farmě nákupní trh.
Farma se nachází blízko Prahy v malé vesničce Hradec u Stříbrné Skalice. Dvaadvacet hektarů, které Dlabalům patří nespadá do LFA, ale lesnatý a kopcovitý terén je přímo stvořený pro chov ovcí. Na dvou hektarech pěstují obiloviny, deset hetarů tvoří pastviny a zbylých deset jsou louky.
Obě plemena mají své výhody
František Dlabal zpočátku choval pouze charollaiské ovce, ale před třemi roky přibral také plemeno suffolk. „Suffolk není choulostivý na chlad a náročný na péči, bahnice charollais naopak musí rodit v ovčíně. Charollais zato vyniká výborným osvalením a má kvalitnější maso“ říká chovatel. O každoroční potomstvo se starají plemenní berani čtyřech linií.
Beran Ykon 249 630 CZ je stoprocentní suffolk, narozený roku 2001 v ZD Opatov na Třebíčsku. Je zapsán v plemenné knize suffolk roku 2001, kdy za CPH (celkovou plemennou hodnotu) obdržel třídu elita rekord, výslednou třídou spadá také do ER.
Beran Chlost je čistý charollais. Narodil se v roce 1999 v Nečtinské zemědělské a. s. Jde o potomka importovaných francouzských zvířat. Jeho přírůstek ve 100 dnech je 408 g/den.
Druhý, také čistokrevný plemeník charollais linie Chamel a pochází také z Nečtin.
Beran charollais linie Chirurg nebyl při naší návštěvě na statku. Nastoupí do služby v září kdy začíná doba říje ovcí.
Plodnost a draví především
Jehňata se rodí do poloviny dubna. Průměrná plodnost všech bahnic je 170 %. Ve stádě zůstávají beránci do čtyř měsíců věku, protože v sedmi měsících už dosahují pohlavní dospělosti. Po půl roce jsou vybraní beránci jehničky ohodnoceni v aukci a prodávají se – většinou drobnochovatelům. Deset procent jehnic se nechává na obnovu stáda, přibližně 20 % beranů a jehniček jde na jatka. Poptávka po jehněčím mase je podle Dlabala dobrá.
Když jsou bahnice v první polovině březosti, probíhá stříž vlny. Výtěžnost 1,6 kg od charollaiské ovce není moc, ale právě málo vlny a velké množství lanolinu je vizitkou dobré výživy a zdravotního stavu.
Hrubý beton panelů, kterými jsou vydlážděny cesty a obdélníková předváděcí plocha u domu, je recept na nulovou péči o paznehty. „Paznehty se přirozeně obrušují o panely při chůzi a není potřeba jakýchkoli zásahů“ vysvětluje chovatel Dlabal.
Krmná dávka
Celoročně je třeba zajistit zvířatům přísun sena, přestože se většinu období živí pastevním způsobem. Z pěstovaného obilí (ječmen, tritikale a oves) sám farmář připravuje jadrnou směs pro bahnice v laktaci a příkrm jehňat do půl roku věku. Zvířata mají stálý přístup do ovčína, kde je k dispozici minerální liz. V zimě přikrmuje cukrovarské řízky a krmnou mrkev.
.
Chovatelský úspěch.
Hlavní zdroj příjmů Františka Dlabala je z prodeje chovných zvířat. Loni prodal 27 plemeníků a 40 jehnic. Ve spolupráci s ČZU Praha vyvezl několik do Rakouska a Jordánska. Jatečná zvířata zpeněžuje v mase – farmářská cena se pohybuje okolo 110 Kč za 1 kg jehněčího na kosti. Dobrým přilepšením na vánoce je pěstování vánočních stromků.
Na farmě v Hradci v malebné kopcovité krajině poblíž Jevan, vládne klid, který nenaruší ani přemnožení divočáci v místních lesích. Jednou za rok je však u Dlabalů rušno – pořádají nákupní trh plemenných beranů a jehnic. Letos jsou všichni příznivci ovcí zváni 21. září.
Lukáš Rytina
