Švýcarsko má dlouhodobou tradici jako neutrální země, která v průběhu historie uplatňovala pokročilé standardy nejen v přesných přístrojích, jako jsou slavné švýcarské hodinky, ale také v prasečím průmyslu. Výsledkem jsou progresivní pravidla pro dobré životní podmínky zvířat, jejich vynikající zdravotní stav a prvotřídní vepřové maso.
Ve Švýcarsku se ročně vyprodukuje 2,6 milionu jatečných prasat s průměrnou jatečnou hmotností 89 kg. Produkci zajišťuje zhruba 120 000 prasnic, chovaných přibližně na 2200 farmách, v průměru 60 prasnic na farmu.
Švýcarská farma nesmí chovat více než 250 prasnic. Výjimkou jsou farmy, které zpracovávají vedlejší produkty potravinářského průmyslu, například čerstvou syrovátku, ty mohou chovat až 500 prasnic. Švýcarská vláda udržuje soběstačnost na strategické úrovni 97 %.
Asi 15 až 20 % selat se rodí na specializovaných inseminačních farmách. Po odstavu jsou prasnice z pěti až sedmi porodních farem převezeny na tuto inseminační farmu. Deset dní před porodem je březí prasnice přemístěna na porodní farmu, kde odchová selata až do hmotnosti 20 kg.
Na počátku 90. let dvě hlavní společnosti IP-Suisse a Naturafarm stanovily standardy pro dobré životní podmínky zvířat. Prasnice chované podle těchto standardů nikdy nevidí vnitřek klasické klece, kromě dvou hodin během inseminace. Vyžaduje se spousta místa a organické podestýlky, jako je sláma. Vláda také vyplácí odměnu za určité standardy ustájení, jelikož design, materiály ustájení a práce jsou poměrně drahé. Přibližně dvě třetiny všech prasat ve Švýcarsku se chovají podle těchto standardů welfare.
Obecně platí, že švýcarští farmáři dostávají vysoké ceny za své produkty, ale také musí čelit vysokým výrobním nákladům. Sele (20 kg) stojí přibližně 100 CHF (92 eur). Cena za kg porážkové hmotnosti je zhruba 3,40 eur a může dosáhnout až 3,90 eur, pokud farma splňuje určité normy pro dobré životní podmínky zvířat. Kromě toho se asi 30 % veškerého vepřového masa ve Švýcarsku prodává pod značkou welfare zvířat.
Cena masa je na celém světě pozoruhodně různá, například společnost Caterwings vydala Index cen masa 2017, který podrobně popisuje cenu masa ve více než 50 zemích světa. Studie odhalila, že nejvyšší ceny masa mělo Švýcarsko, které bylo o 141,9 % dražší, než byly průměrné celosvětové náklady, následované Norskem (o 63,7 % dražší) a Hongkongem (o 61 % dražší), zatímco nejlevnější maso měla Ukrajina (o 52,3 % nižší než průměrné náklady) a Malajsie (o 50,3 % levnější).
Vysoké standardy jsou důvodem, proč je Švýcarsko v oblasti dobrých životních podmínek zvířat daleko napřed. Nejžhavější témata v jiných zemích produkujících prasata jsou v alpské zemi již realitou.
Skupinové ustájení březích prasnic vyžaduje zákon od roku 2002. Typický porodní kotec je navíc navržen bez klece pro prasnici, a to již více než 30 let. Navíc od roku 2007 je zákonem vyžadován volný porod a kastrace je povolena pouze s narkózou od roku 2010, většinou pomocí isofluranu a metakamu proti bolesti a zánětu. Prodejci testovali a odmítli výkrm kanců nebo používání imunokastrace. Kupírování ocasů je zakázáno u všech selat.
Není zde mnoho problémů kvůli organické podestýlce a prostoru na prase. U finišerů to může být až 1,6 m2 na prase včetně venkovního výběhu. Navíc od roku 2018 musí mít ze zákona každé vykrmované prase minimálně 0,9 m2. Po sečtení stojí jedno místo ve výkrmu asi 1200 eur a jedno místo pro prasnici vychází přibližně na 12 000 eur.
