Tento článek navazuje na naše předchozí odborné sdělení publikované v časopisu Náš chov 8/2018, ve kterém byl popsán možný význam mykotoxinů při vzniku nekróz ocásků a uší u prasat. V současné době jsou k dispozici nové informace, které popisují tzv. syndrom zánětů a nekróz u prasat jako samostatnou nosologickou jednotku, která se podílí nejen na vzniku zánětů až nekróz ocásků a uší, ale i na dalších částech těla prasat (spárky).
Poškozování a nekrózy ocásků a uší mohou vznikat následkem jejich okusování jinými prasaty. Okusování můžeme rozdělit na primární a sekundární. Primární okusování představuje poruchu chování selat, kdy prasata okusují nepoškozené ocásky a uši. Při sekundárním typu okusují prasata ocásky a uši, které byly již předtím poškozeny jiným patologickým procesem (zánět, ischémie, nekróza). To znamená, že k zánětlivým změnám a nekrózám ocásků a uší může docházet i bez pokousání na základě jiných patologických procesů. Možné příčiny zánětů a nekróz byly popsány dobře u ušních boltců. Například autoři Pejsak et al.(2011) dávají vznik nekróz ušních boltců do souvislosti s infekcí Mycoplasma suis, Staphylococcus hyicus a Streptococcus suis. Jiný autor Papatsiros (2012) spojuje vznik nekróz ušních boltců s výskytem injekce cirkovirem CPV-2. V praxi se však vyskytují případy, kdy se zánětlivé změny a nekrózy nacházejí na více místech těla prasat najednou (ocásky, ušní boltce, patky spárků, korunky spárků, struky, pupek, obličejová část hlavy).
Německá studie (Reiner et al. 2019) popisuje výsledky získané klinickým vyšetřením více než 4700 sajících selat z 19 různých chovů. Autoři v této studii zjišťovali výskyt zánětů a nekróz ocásků, uší, korunky spárků, patky spárků a struků. Výsledky ukázaly, že již v prvním dnu života byla selata postižena zánětem a nekrózou patky spárků (80 % selat), korunky spárků (50 %) a ocásků (20 %). Výskyt těchto změn byl ovlivněn věkem, tzn. postupně klesal ve druhém týdnu života. Během celé této studie nebyly zaznamenány žádné případy okusování ocásků a uší. Časný nástup a výskyt zánětlivých změn na více částech těla mohou naznačovat ovlivnění imunitního systému pomocí infekčních a neinfekčních agens. Tímto se takto popsaný nález značně odlišuje od dříve popsaných etiologií vzniku nekróz uší a ocásků.
Swine Inflammation and Necrosis Syndrome
Zmínění autoři považují tyto zdravotní komplikace za samostatnou nosologickou jednotku tzv. syndrom zánětů a nekróz u prasat, pro kterou se používá zkratka SINS (Swine Inflammation and Necrosis Syndrome).
Příčiny vzniku této zdravotní poruchy nejsou zatím zcela přesně známy. Na již zmíněnou studii navazuje další experimentální práce realizovaná rovněž německými autory (Löwenstein et al. 2019). Jejich experiment zahrnoval 40 prasnic, 115 sajících selat, 111 selat po odstavu a 103 prasat ve výkrmu. Syndrom SINS byl diagnostikován u všech těchto kategorií prasat. Jedna polovina prasat byla chována ve standardních podmínkách, druhá polovina prasat byla držena ve zlepšených podmínkách, tzn. prasata měla navíc k dispozici zdroj hrubé vlákniny, volně dostupné misky s vodou a byla prováděna dezinfekce napájecí vody. Bylo prokázáno, že zlepšení podmínek chovu mělo za následek snížení prevalence lézí vyskytujících se při syndromu SINS. Byla prokázána souvislost mezi stupněm postižení syndromem SINS a užitkovostí zvířat. Prasata s vyššími hmotnostními přírůstky vykazovala větší stupeň postižení syndromem SINS.
Doc. MVDr. Martin Svoboda, Ph.D.
Klinika chorob přežvýkavců a prasat
VFU Brno
Kontakt: svobodama@vfu.cz
Celý článek najdete v NCH 6/2020.
