12.07.2002 | 12:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Systém SEUROP u prasat - historie, teorie a současná praxe v ČR.

Chovatelé prasat se snažili o zavedení systému pro klasifikaci jatečných těl SEUROP od vzniku Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě (dále jen SCHP) od roku 1990 (tehdy se ještě nazýval EUROP). Smysl jeho zavedení byl od počátku především v tom, že jednotlivá prasata budou zatříděna a zaplacena objektivně. Tedy především podle skutečného podílu libového masa, které je na každém jatečně opracovaném trupu (dále jen JUT) tou nejpodstatnější součástí pro další zpracování a obchod. Závažný přínos této metody byl očekáván také v tom, že po jejím zavedení dojde k výrazně lepšímu zpeněžování u chovatelů, kteří dlouhodobě a intenzivně pracují s nejlepší dostupnou genetikou, ať již jde o chovatele na úrovni nukleového, rozmnožovacího či produkčního chovu. Zmasilost je mimo šlechtění samozřejmě ovlivňována řadou dalších faktorů (např. systém a úroveň výživy). Všichni chovatelé, kteří tyto podmínky splňují, oprávněně očekávali, že jejich chov prasat dojde zaslouženého ocenění.

V rámci zavedení zmiňovaného systému nebylo tedy očekáváno plošné zvýšení cen jatečných prasat, ale pouze přerozdělení cen podle „zásluh“ jednotlivých chovatelů. Systém se měl stát jakýmsi motorem šlechtění a dalších postupů, zvyšujících konkurenční schopnost českého chovu prasat. Ohlédnutí do historie můžeme ukončit konstatováním, že zatřiďování JUT prasat se po dlouhém přešlapování na místě stalo skutečností již více než před rokem (od 1. 4. 2001) a tato povinnost byla uložena zákonem č. 306/2000 Sb.

Teorie systému SEUROP
Problematika SEUROP se skládá z několika problémových okruhů, které je nutno ještě dále rozčlenit. Jak tedy vypadá tato problematika z pohledu standardního řešení v zemích současné EU? Jde v podstatě o čtyři okruhy problémů:
1) Rozvoj a příprava klasifikačních metod pro jejich uplatnění v praxi.
Tato činnost se skládá z:
a) stanovení regresních rovnic pro odhad procenta libové svaloviny, jejich verifikace a inovace,
b) výběr přístrojů (existuje jich celá řada , jsou založeny na různých principech – od vpichových sond přes ultrazvukové snímače až po přístroje poloautomatické či zcela automatické),
c) plnění metrologických požadavků na přístroje podle zákona č.505/1999 Sb. o metrologii.
2) Školení klasifikátorů.
Školení se musí skládat z:
a) teoretické části,
b) praktické části,
c) závěrečných zkoušek,
d) vydání osvědčení o absolvování školení.
3) Kontrola.
Kontrola musí být zaměřena na následující oblasti:
a) správnost zatřídění JUT hospodářských zvířat,
b) dodržování definice JUT,
c) správné zjišťování hmotnosti JUT, včetně kontroly správnosti funkce vah,
d) správné označování JUT,
e) v případě aparativní klasifikace (prasata) se provádí kontrola správnosti seřízení či nastavení přístrojů podle zákona 505/1999 Sb. o metrologii.
 f)správnost vypracování protokolu o klasifikaci.
4) Sběr a zpracování dat.
Tato činnost se skládá z:
a) sběru dat,
b) zpracování dat,
c) vyhodnocování dat,
d) zajištění zpětné vazby.

K přehledu je nezbytné dodat, že realizace jednotlivých bodů se v jednotlivých zemích EU může v nepodstatných detailech lišit. Co je ale podstatné, je nekompromisní požadavek Evropské komise na to, aby byly zajištěny všechny problémové okruhy a fungovaly všechny instituce jejich naplněním pověřené.

Porovnání teorie a praxe
Neboli porovnání skutečné situace v ČR s požadavky EU a to podle jednotlivých, výše uvedených problémových okruhů.
K okruhu 1., - a. Tuto problematiku zajišťuje VÚŽV Uhříněves. Problém je zejména ve skutečnosti, že detailní disekce pro inovaci a verifikaci rovnic se obvykle provádějí každoročně (min. jednou za dva roky). Zatím tuto činnost prováděl VÚŽV v rámci výzkumných úkolů a disekce tak byly provedeny pouze v roce 1992 a v roce 1999, což je z pohledu chovatelů i z pohledu praxe zemí EU nedostatečné jak z hlediska frekvence, tak i celkového počtu. Disekce by měly proběhnout i v letošním roce, ovšem pokud bude zajištěno po finanční stránce.
- b. Výběr přístrojů se v ČR praktikoval, řečeno s mírnou nadsázkou, způsobem „kup si co chceš“. Proto se také v ČR nyní používá více druhů přístrojů, přičemž rozdíly mezi nimi jsou značné.
- c. Tento požadavek není plněn, stejně jako nebylo realizováno metrologické pracoviště ve VÚŽV.
K okruhu 2. Tento okruh je plněn. Plnění zajišťuje VÚŽV Uhříněves.
K okruhu 3., a. – f.Tento okruh, zcela zásadního významu pro objektivitu klasifikace, není plněn v celém rozsahu. Poslední operativní porada ministra, která se tímto problémem zabývala, úkol uložila Státní veterinární správě. Měl by jej tedy plnit počínaje 1. lednem 2003 státní veterinární inspektor, který je na každé porážce fyzicky přítomen. I když připustíme, že všichni veterinární inspektoři budou do té doby proškoleni a budou tuto činnost zajišťovat, je dopředu jasné že ji nemohou zajišťovat v potřebném rozsahu. Veterinář samozřejmě může kontrolo, zda je klasifikace prováděna, může namátkově kontrolovat správnost dodržování definice JUT a správnost postupu klasifikátora, příp. jeho proškolení. Nemůže ale kontrolovat správnost nastavení či seřízení přístrojů, ani jejich software, stejně jako správnost seřízení a funkci moderních typů vah. Z uvedených důvodů nemůže ani plnit základní povinnost danou písmenem a, tj. kontrolovat správnost zatřídění JUT prasat. Zejména ale nesmíme zapomínat na základní povinnost příslušného veterináře, tj. chránit zdraví spotřebitele. S přihlédnutím k uvedeným důvodům se rozhodnutí operativní porady ministra jeví jako problematické.
V porovnání se zeměmi EU v současné době na úseku kontroly neostojíme.
K okruhu 4. Tento úsek je u prasat na úplném počátku, protože je spojován s počátkem zavádění ústřední evidence.
Co tedy vyplývá ze současné situace pro chovatele prasat?
- chovatel má jistotu, že jeho jatečné prase bude na jatkách zatříděno pomocí některého z používaných aparátů, či pomocí dvoubodové metody do některé ze tříd systému SEUROP; povinnost zatřiďování jatečných trupů prasat dle tohoto systému je většinou plněna (pokud pomineme takové „drobnosti“, jako je nedodržování legislativy – např. měření na kruponovaných či nevykolených kusech a používání dvoubodové metody v rozporu s vyhláškou);
- dále má jistotu, že (ve většině případů) klasifikaci provedl zaměstnanec jatek, o jehož objektivitě z tohoto důvodu pochybuje;
- má jistotu také v tom, že aparát, který je pro klasifikaci používán, nebyl a není nikým kompetentním a oprávněným kontrolován, seřizován, cejchován, či plombován; proto o jeho správné funkci pochybuje;
- má jistotu v tom, že pokud se mu zatřídění jeho jatečných prasat nelíbí (například na základě zkušenosti s předchozí dodávkou na jiná jatka, anebo na základě zkušenosti s jiným aparátem, či s jiným klasifikátorem), nemá se ke komu odvolat, protože takováto objektivní autorita neexistuje;
- má jistotu v tom, že pokud vůbec za svá prasata dostane zaplaceno, bude to na základě výše popsaného neobjektivního procesu;
- má jistotu v tom, že pokud se následkem toho procesu cítí finančně poškozen, nikdo za to nemůže být pokutován či jinak trestán, protože to v podstatě vůbec nelze prokázat;
- má jistotu, že celý systém SEUROP, tak jak je v ČR provozován, není z pohledu EU standardním řešením
Naši chovatelé prasat bezpochyby mají právo na objektivní klasifikaci svojí produkce a tedy i na její objektivní zaplacení. Systém SEUROP tedy musí fungovat tak jak má, protože zjišťuje kvalitu produkce. (Otázka kvality v současnosti i do budoucna nabývá na významu. Příkladem může být i nyní probíhající diskuse o přímých platbách v EU, kde se zdá, že převáží názor platit zemědělcům nikoliv za objem produkce, ale za její kvalitu.)
K tomu, aby systém fungoval, je ale nutné, aby byl v nezbytném rozsahu financován. Zatím byla přijata některá rozhodnutí bez finančního zajištění, proto také zůstala pouze na papíře.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down