19.11.2001 | 10:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Tajemná choroba koní z Kentucky

Chovatelé koní jsou zvyklí na tvrdou práci, jejíž výsledky mohou přijít vniveč během jediného okamžiku. Choroba, která zasáhla koně v amerických státech Kentucky a částečně i Ohio a Pennsylvania, patří k takovým ranám osudu.

Záhadná nemoc
V dubnu 2001 měli chovatelé koní z Kentucky těžké spaní. Hříbata se nakazila neznámou chorobou a navzdory všestranné péči jich bezmála čtyři stovky uhynuly. To ale byla jen předzvěst daleko větší tragédie, protože v zápětí začaly zmetat klisny, které se měly v dohledné době hřebit. Některá hříbata sice přišla na svět živá, ale byla tak slabá, že záhy uhynula, nebo musela být utracena. Nejtvrdší úder choroby na chovatele teprve čekal, když začaly masově zmetat klisny připuštěné v prvních měsících roku. Bašta amerického chovu koní byla zasažena na nejcitlivějším místě. Jen některé klisny stihli chovatelé nechat do konce sezóny znovu připustit, většina zůstala jalová.
Nikdo zatím není schopen přesně určit rozsah škod, které vznikly. Ročně přijde v Kentucky na svět asi 10 000 hříbat v celkové ceně 1,2 miliardy dolarů. V příštím roce ale narodí podle hrubých odhadů o 30 až 40% hříbat méně. Škody jistě vyšplhají na stovky milionů dolarů.

Konec Supermana
Uveďme si jen jeden případ za všechny. Chovatel Arthur Hancock vkládal největší letošní naděje do klisny Angel Fever. Angel je klenotem jeho stájí. Klisnu koupil za půl milionu a první hříbě od ní získal v roce 1998. Otcem hříběte, které dostalo v Hancockových stájích přezdívku „Superman“, byl slavný hřebec Mr. Prospector. Jako roček byl „Superman“ vydražen za čtyři miliony dolarů. Jeho japonský vlastník jej překřtil na Fusaichi Pegasus, a když pro něj vyhrál Kentucky Derby, prodal jej za 60 milionů dolarů.
Letos měl Hancock políčeno na druhého koňského supermana. Vsadil na stejnou kombinaci genů, ale protože Mr. Prospector mezitím uhynul, nechal klisnu Angel Fever připustit nejslavnějším plemeníkovým synem Seeking the Gold. Ten prokázal své plemenné kvality kromě jiného i jako otec nejlepšího koně loňské dostihové sezóny Dubai Millenium. Dohoda s vlastníkem hřebce Seeking the Gold zněla jasně. Majitel hřebce dostane 200 000 dolarů ve chvíli, kdy klisna Angel Fever porodí živé hříběte.
Vše vypadalo velice nadějně. Klisna byla připuštěna v březnu a první ultrazvuková vyšetření potvrdila, že je březí.
V té době už se projevila choroba u klisen, které se připravovaly k porodu, a všichni z toho byli nervózní. Připuštěné klisny se ale zdály být v bezpečí. Arthuru Hancockovi se tato iluze rozplynula při druhé kontrole březosti prováděné pomocí ultrazvuku 42 dní po připuštění.
„Angel Fever prázdná,“ hlásil veterinář.
Obrazovka sonografu hovořila jasnou řečí. Místo plodu byl v děloze klisny jen beztvarý rosol. Vyhlídky na druhého „Supermana“ se rázem rozplynuly. Majitel plemenného hřebce přišel o svých 200 tisíc, Hancock možná o další čtyři miliony za ročka na aukci a potenciální kupec snad i o vítěze Derby.Na Hancockově farmě Stony Farm to nebyl jediný případ. Zmetalo tu dalších pět špičkových klisen. Ztráta hříběte od Angel Fever ale představovala pro Hancocka zdaleka nejtěžší ránu. Jen ztěží ho mohlo utěšit vědomí, že podobně se zhroutily naděje i dalším chovatelům.

V podezření plíseň
Naposledy stihla podobná tragédie chov koní v Kentucky v roce 1981. Přesnou příčinu tenkrát nikdo nezjistil. Chorobu měl v obou případech zřejmě na svědomí atypický průběh jara. Jak v roce 1981, tak i letos byly kruté mrazy vystřídány několika týdny horkého a suchého počasí.
Veterináři předpokládali , že za těchto klimatických podmínek může travinami na pastvinách prorůst plíseň produkující jedovaté mykotoxiny. Veterináři zaznamenali ve stejném období u koní zvýšený výskyt dalších zdravotních problémů, např. vřídky na rohovce oka, které mohou způsobit oslepnutí. Koně trpěli také vředy v tlamě a záněty osrdečníku, které dokážou zvíře dokonce zabít. I tyto zdravotní poruchy mohly mít na svědomí mykotoxiny. Chovatelé okamžitě omezili pastvu klisen a přidávali jim do krmiva preparáty z kvasinek, které by měly napomoci vyloučení mykotoxinů z těla.
Už počátkem května se sešly stovky postižených chovatelů koní v kentuckém Lexingtonu, aby dali hlavy dohromady. Na nic nepřišli. Nepomohli jim ani pozvaní odborníci. Specialista na choroby koní Roger Allman řekl vystrašeným chovatelům: „Vůči každé teorii, kterou jsem zatím o původu choroby slyšel, lze vznést vážné námitky.“
V polovině května se zdál být hlavní nápor choroby na ústupu. Někteří chovatelé byli přesvědčení, že zabraly preparáty z kvasinek. Záhy se ale ukázalo, že podezření na otravu mykotoxiny zavedlo veterináře na falešnou stopu. Důkladné toxikologické testy nenašly po nebezpečných toxinech ani stopy. Zato objevily něco jiného - kyanid, lépe řečeno stopy po sloučeninách obsahujících tento prudký jed. Jenže kde by se vzal smrtící kyanid na pastvinách nebo v hřebčínech? Otrava se projevila na území celého státu Kentucky a v menší míře i ve státech Ohio a Pennsylvania. Nikdo si nedokázal představit, že by se kyanid mohl rozptýlit na tak rozsáhlém území například v důsledku ekologické havárie.

Vraždící housenky
Nakonec se podařilo zdroj kyanidu odhalit. Byly jím střemchy, mohutné stromy rostoucí roztroušeně po pastvinách. Střemchy produkují sloučeniny obsahující kyanidovou chemickou skupinu. Prozrazuje to například vůně jejich květů po hořkých mandlích. Prudké jarní teplotní výkyvy zvýšily v listech střemchy koncentraci kyanidových sloučenin na extrémní úroveň. Jenže jak se dostal jed ze stromu do těla klisen? Koně střemchové listí nežerou.
Odborníci se znovu pustili do pátrání a nakonec tajemného traviče koní přeci jen odhalili. Byly jím housenky bourovců, které se na střemchách přemnožily. Těm kyanidové sloučeniny neškodí, protože je dokážou vyloučit s výkaly. Veterinárním lékařům se odkryl na první pohled absurdní řetězec náhod a nešťastných souher okolností. Na jeho konci byly stovky mrtvých hříbat a tisíce jalových klisen.
Když na pláních Kentucky polevily nezvykle tuhé mrazy, vyhnali chovatelé koně na pastvu. Střemchy byly „nabity“ jedovatými kyanidovými sloučeninami a na jejich listí hodovaly zástupy housenek bourovců. Jedy ve výkalech housenek padaly pod stromy a znečistily trávu. V horku hledaly klisny stín právě pod rozložitými korunami střemch. Postávaly v chládku a popásaly se na trávě. Nikdo netušil, že s každým soustem polykají i jedovaté housenčí výkaly. Následky byly tragické. Původce otravy byl sice objeven, ale na nápravu škod už bylo pozdě.
Chovatelé koní se mohou utěšovat jen tím, že příště už se jim nic podobného nestane. Jakmile se na střemchách objeví housenky bourovců, přestanou vyhánět klisny na pastvu nebo zabrání přístupu koní pod stromy. Za celkem jednoduchý recept byla zaplacena až příliš vysoká cena. Stejně jako Arthurovi Hancockovi se zhroutily životní sny i dalším chovatelům z Kentucky.
S obavami vyhlíží do příštích let celý americký dostihový sport. Za dva za tři roky přijdou ročníky zdecimované touto chorobou na závodní dráhy. Už dnes je jasné, že ročník bude slabší než obvykle. Bude méně koní a tudíž méně práce pro trenéry a ošetřovatele. Bude i méně dostihů pro lidi na závodištích, pro žokeje, diváky, bookmakery, pro televizní přenosy. Lidi, kteří se prací s dostihovými koňmi živí, čekají hubené roky.

Jaroslav Petr
VÚŽV Praha - Uhříněves

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down