Konec minulého režimu znamenal pro mnohé nový začátek. Své o tom vědí rodiny takřka všech členů Asociace soukromého zemědělství. Před potomky starých selských rodů stála velká výzva. Změnit svůj dosavadní život, často zcela mimo obor, a pokračovat v násilně přerušené rodinné tradici, nebo ne? Velké rozhodnutí čekalo na počátku devadesátých let i Karla Kuthana, jenž se v té době věnoval chemickému inženýrství na Akademii věd, a se svými blízkými bydlel v Praze.
Nyní, po více než 25 letech hospodaření, se potvrzuje, že přesídlit na statek v Suchohrdlech u Miroslavi a převzít zodpovědnost za dosti rozsáhlé hospodářství, na němž v minulosti sedlačil jeho děda a po válce strýc, bylo trefou přímo do černého. Mistrné propojení zemědělství se znalostmi a zkušenostmi z oboru, jemuž se Karel Kuthan do té doby věnoval, vedlo ke vzniku ukázkového a na české poměry ne úplně typického hospodářství, které je již mnoho let cílem a inspirací pro řadu tuzemských i zahraničních exkurzí.
Vale dal Karel Kuthan akademické sféře na jaře roku 1992, kdy se zaregistroval jako soukromě hospodařící rolník. K původním 120 hektarům orné půdy, jež ke statku náležely, postupně přibíral další, opravovaly se zdevastované budovy, živočišnou výrobu reprezentoval chov prasat o počtu sto prasnic v uzavřeném obratu stáda.
Zhruba deset let po začátku zemědělského podnikání začal Karel Kuthan pracovat na konceptu propojení živočišné a rostlinné výroby s výrobou energie v bioplynové stanici.
„Lákalo mě využití synergických výhod plynoucích z této kombinace. Od prvotní úvahy k samotné realizaci ale uplynulo několik let, prodleva byla způsobena zejména neustálými změnami při nastavování podpor určených na výstavbu bioplynové stanice,“ informuje hospodář.
S cílem dále rozvíjet chov prasat pouze v kombinaci s bioplynovou stanicí zakoupil Karel Kuthan v roce 2004 sousední areál živočišné výroby ZD Jiřice, který byl postupně přestavován. Nejrozsáhlejším počinem v tomto směru byla v roce 2008 zrealizovaná novostavba stáje pro prasnice a selata a rekonstrukce výkrmových hal, včetně technologického vybavení a zásobní jímky na kejdu o celkové investici 55 milionů korun. Dotace z operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství tehdy činila 23 procent. Zhruba čtyřicetimilionovou investici si o rok dříve vyžádalo vybudování bioplynové stanice o výkonu 500 kW, přičemž dotace z operačního programu Průmysl a podnikání byla ve výši 38 procent.*
Více si přečtete ve Farmáři č. 11/2020
