18.03.2001 | 10:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Také býci českého strakatého plemene dostanou svá jména

Chovatelsví je jedním z oborů, v němž vztah člověka a zvířete, myšleno v dobrém smyslu slova, nabývá na významu. A i zde platí, že člověk, v tomto případě chovatel, má tendenci nějak pojmenovat vše, cokoli je mu blízké.
V chovu skotu a jeho šlechtění mají plemenní býci jako potenciální nositelé největší části genetického pokroku své výsadní postavení, které je vyjádřeno zcela spontánním, živým zájmem chovatelů o nejkvalitnější zástupce toho kterého plemene snad na celém světě. Není tedy divu, že valná většina plemeníků zapsaných v plemenných knihách vyspělých chovatelských velmocí má po mnoho generací vedle identifikačního čísla také své jméno, které je tím, co býka, v případě jeho úspěšného působení v populaci, vyzdvihuje z anonymity pouhého hůře zapamatovatelného čísla zvířete.

V populaci českého strakatého plemene byla identifikace jednotlivých plemeníků zapisovaných do plemenné knihy dosud zajištěna přidělením státního registru býka, který se skládá ze zkratky jména linie, ze které býk pochází, a z pořadového čísla. Takový způsob identifikace má své výhody – jako příklad lze uvést jednoznačné určení linie býka, kterou je vhodné znát například při sestavování rodičovských párů a zamezit tak většinou nežádoucí příbuzenské plemenitbě. Navíc číslo uváděné ve státním registru za zkratkou linie může chovateli či šlechtiteli napovědět, jak stará, nebo chcete-li, jak dlouhá je ta která linie, a tak lze do jisté míry odhadnout, o jak úspěšnou linii jde.
Svaz chovatelů českého strakatého skotu rozhodl spojit od ročníku zápisu býků do plemenné knihy 2001 (od 1. 2. 2001) výhody státního registru s pojmenováním býka, které se řídí určitými pravidly a je tak nepřímo dalším důležitým vodítkem při výběru plemeníka.
Tím důležitým vodítkem je bezpochyby hned první zásada, která říká, že počáteční písmeno jména se řídí ročníkem narození býka, tzn. že chovatel či šlechtitel tak okamžitě může porovnat býky napříklaf v nabídkovém katalogu z hlediska jejich věku. Za základ řady počátečních písmen jmen býků byla vzata česká abeceda bez písmen s čárkami a háčky, z níž byla dále vypuštěna písmena CH, Q a W, přičemž k písmenu A byl přiřazen ročník narození 2001. To znamená, že při zápisu býků do plemenné knihy v roce 2001, kdy budou zapisováni převážně býci z domácí produkce z ročníku narození 2000, respektive 1999 budou využita počáteční písmena Z, respektive V (viz tabulka). Po vyčerpání všech písmen takto upravené abecedy (v našem případě v roce 2022) se v roce 2023 začnou jména přidělovat opět od písmene A.
Z dalších zásad, které byly pro přidělování jmen stanoveny, je třeba říci, že přidělené jméno musí být jednoslovné s maximálním počtem písmen ve jméně 16 a že jména budou přidělována bez diakritických znamének (háčků a čárek). Jméno přidělované při zápisu do plemenné knihy býkovi vybírá jeho majitel, který může najednou navrhnout tři varianty jména pro jednoho býka tak, aby v případě duplicity jmen mohlo být použito jméno uvedené ve druhém, popř. třetím pořadí. Pro pojmenování není dovoleno používat jména shodná se jmény linií českého strakatého skotu, jejichž seznam bude mimo jiné umístěn také na internetové stránce Svazu chovatelů českého strakatého skotu (www.cestr.cz).
U dovezených býků (spermatu) zapisovaných do plemenné knihy českého strakatého skotu bude plemeníkovi ponecháno jeho jméno ze země původu uvedené na původním potvrzení o původu (POP). Dovezenému býku bude jméno v ČR přiděleno podle platných zásad pouze v případě, kdy na tomto POP nebude uvedeno, což se v praxi bude týkat pouze některých mladých neprověřených dovezených býků, kteří budou určeni k testovacímu připařování v ČR. Na tomto místě je vhodné připomenout, že i identifikační číslo býka má svůj nedílný význam, neboť právě v případě dovezeného býka, který si jméno přinese ze země svého původu, velmi pravděpodobně nebude možné podle počátečního písmena a níže uvedené tabulky rozpoznat ročník jeho narození. A zde sehraje svůj úkol právě úplné identifikační číslo takového býka, jehož součástí je i třípísmenný kód země původu (viz www.cestr.cz), který chovatele upozorní na to, že býk nebyl (až na výjimky) pojmenován podle uvedeného přehledu počátečních písmen.
Pojmenováním plemeníků se tak i populace býků českého strakatého skotu přibližuje obecně uznávaným principům uplatňovaným v chovatelsky vyspělých zemích, avšak je patrné, že „pouhé“ jméno neponese všechny informace o býkovi a i v budoucnu bude na POP vedle jména vždy uváděn také státní registr a identifikační číslo.
Podle jména býka českého strakatého plemene zapsaného do plemenné knihy v ČR tedy nebude možné určit například linii býka, případně zemi jeho původu, ale třeba nám každé přidělené jméno alespoň připomene, že „chovatelsví je jedním z oborů, v němž vztah člověka a zvířete, myšleno v dobrém smyslu slova, nabývá na významu...“.

Ing. Petr Pytloun, Svaz chovatelů českého strakatého skotu

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down