Virus afrického moru prasat je noční můrou chovatelů prasat v mnoha zemích na celém světě. V posledních třech letech se infikovaná zvířata objevila nejenom v Asii, ale virus byl detekován i na území západní Evropy. Komerční vakcína zatím není k dispozici, ale vědci v řadě institucí usilovně pracují jak na jejím vývoji a testování, tak na opatřeních, která zabrání šíření nákazy.
Africký mor prasat (AMP) postihuje zvířata ve více než 55 zemích tří kontinentů. Jedná se o vysoce nakažlivou chorobu, která se může šířit mnoha způsoby. K přenosu viru dochází zejména při přesunech infikovaných zvířat a díky migrujícím divočákům, ale také např. kontaminovaným krmivem a vepřovými produkty, stejně tak jako na botách, oblečení, vozidlech, nástrojích a přístrojích. Infikovaná zvířata velice trpí a mezi příznaky patří zejména vysoká horečka, skleslost, ztráta chuti k jídlu, zvracení, průjmy, zmetání, výrazné zčervenání kůže uší, břicha a končetin. Nejvirulentnější a nejnebezpečnější kmeny tohoto viru vedou k úhynu všech nakažených jedinců.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) publikoval zprávu o šíření AMP v rámci EU, ve které byla mimo jiné popisována i opatření, která by měla být přijata v členských zemích v případě izolovaného výskytu infekce na jejich území, tj. pokud se infikované zvíře či zvířata objeví na území, které je daleko od dosavadních míst rozšíření. Základ pro tato doporučení pocházel od vědeckého týmu z Helmholtz Centre for Environmental Research (UFZ) v Lipsku.
V porovnání s předchozími roky se objevovala nová ohniska i velmi daleko od původního centra epidemie v severovýchodní Evropě, přicházela hlášení z Rumunska, Bulharska a dokonce i v Belgii bylo necelých 60 km od území Německa nalezeno mnoho uhynulých divokých prasat. Bylo zřejmé, že v tomto případě se virus rozšířil prostřednictvím člověka a nikoliv v důsledku migrace divokých prasat nebo volně chovaných domácích prasat. Proto je potřeba počítat s tím, že AMP se může objevit v podstatě kdykoliv, kdekoliv a způsobit vážné ekonomické škody.
