Předseda komise pro novinky na EuroTieru 2004 v Hannoveru dr. Jens-Peter Ratschow informoval v září na tiskové konferenci v Göttingenu o nových směrech v chovu hospodářských zvířat. Zemědělství a zejména živočišná produkce prošly v uplynulých letech velkými zvraty. Po mnoha skandálech opět zemědělské produkty postupně získávají důvěru spotřebitelů. Ale již několik let chybí jasné podmínky pro chovy zvířat,
„Vývoj chovu nosnic v malých skupinách do šedesáti kusů dosáhl vysokého stupně a mohl by být zkušeností pro budoucnost,“ konstatoval dr. Jens-Peter Ratschow. Optimalizuje se i popeliště, hnízda či hřady. V tomto chovném systému se dosahuje dobrých hygienických podmínek jak pro nosnice, tak u snesených vajec. Tyto chovatelské způsoby lze vnímat jako účelný kompromis mezi různými představami.
Voliérový chov a ve venkovních výbězích se také úspěšně dále vyvíjí, byť se vyskytuje často oštipování peří a kanibalismus. Není proto vyloučen chov specializovaných plemen vhodných pro tyto technologie. Umístění hnízd v různých rovinách při voliérovém chovu zvyšuje počet vajec snesených ve hnízdech a snižuje jejich zašpinění. Zatím není dořešeno snížení prašnosti v popelištích a rovnoměrné zatížení plochy ve volných výbězích. Podíl prodaných vajec z těchto systémů se již na trhu ustálil a lehce narůstá. „Během dvou let se diskuse uzavřou a budou jasné linie,“ uzavřel Ratschow.
Rentabilní chovy prasat
Chov prasat prošel v posledních letech mnohými změnami. Zákaz individuálního ustájení prasnic podpořil vývoj skupinových systémů ustájení. Ještě více technický vývoj ovlivnily zvyšující se velikosti stád a požadavky na pohyb zvířat. Pokud jde o požadavky na přehlednost v chovu, ubírají se systémy vedení stáda dvěma směry:
První skupina chovatelů prasnic volí management pevných skupin, takzvaných konstantních. To je možné u stád nad 200 prasnic. Lze použít krmné technologie jednoduché, bez rozeznávání jednotlivých zvířat, v konstantních skupinách je o jednotlivých zvířatech dobrý přehled. Systém však vyžaduje dodatečné náklady, například při systémech produkce selat podle QS – kvalitativního standardu. Přitom přechodné období končí 31. 12. 2004 a bude vyžadována povinnost předložit kompletní dokumentaci o výrobním procesu. Ukazují se jasné tendence: pro povinnost označování k zoohygieně, pro použití léčiv a kvalitativních systémů budou používána mobilní elektronická zařízení, aby nedocházelo k nadměrnému zvýšení potřeby práce a chovatelé se vyvarovali chyb.
Druhá skupina chovatelů volí systémy s automatizovaným rozlišováním prasnic. Pak může být skupina konstantní nebo se měnit. Přednost systému se ukazuje při měnících se podmínkách pro dokumentaci a průběhu procesu a umožňuje i optimalizovat vedení provozu. Systémy managementu přes nově vyvinutý software k vedení stáda, krmné režimy, řízení stájového prostředí, rovněž tak síťové systémy s částečně již datovou komunikací podle ISO budou představeny na EuroTieru jako součást Precision Lifestock Farmings. To je patrné i na počtu těchto exponátů přihlášených jako novinky.
Výkrm prasat
„Je dobré, aby měl zemědělec v ruce systémy pro management,“ tvrdil přednášející. Také ve výkrmu prasat je patrný vývoj v oblasti managementu. Elektronicky řízené krmné systémy lze využít až pro skupiny od 200 kusů. Umožňují z části automatizovat selekci, určovat jatečnou masku. Kompletní dokumentace může být využita pro systém QS nebo splnění podmínek daných vyhláškou o léčivech. K tomu ještě přistupují vylepšené systémy pro vyšší přesnost dávkování mikrokomponent, jakými jsou minerální látky nebo medikamenty.
Zcela nová je nabídka speciálního softwaru, který propojuje vnější hospodaření se šlechtěním. Například jde o výpočet bilance na výstupu ze dvora podle spotřebovaných krmiv, jatečné srážky pro analýzu zlepšení produkčně-technických podmínek. Poprvé vystavovatelé představí senzory, které optimalizují intenzitu větrání a dávkování množství krmiva.
Technický vývoj v chovu skotu
V popředí se v posledních letech udržuje komfort krav. S tím je spojeno i samozřejmě zvýšení užitkovosti. Díky stoupajícím velikostem stád směřuje vývoj směrem přestaveb a budování nových stájí. Stavějí se stáje volné, prostorné a vzdušné. Zlepšení zdraví zvířat a hygieny mléka se ubírá směrem dobrého chlazení mléka. K úspoře pracovních nákladů směřují systémy krmení či automatizované dojení. V oblasti produkce mléka jsou ostré konkurenční podmínky. Experti upozorňují, že náklady na produkci mléka by měly být významně nižší než 30 eurocentů na litr. Právě probíhá diskuse k optimalizaci plochy na dojnici, velikosti výběhu a shromažďovacích prostor – výsledkem by měl být kompromis požadavků na ekonomiku produkce a ochranu životního prostředí. Samozřejmě se objeví další výživářské koncepty – například využití mikroorganismů ke snížení produkce metanu.
Pokud jde o náklady, nejvýznamnější jsou podle Ratschowa pracovní náklady. Je nutné je snižovat na všech úrovních. Pokud se vezme v úvahu komfort, je třeba vždy hledat technická řešení s nejlepším poměrem ceny a užitkovosti. Veškerá elektronická pomoc při vedení stáda zlepšuje dále práci a přehled o vedení stáda.
