Současné technologie precizního zemědělství využívající principu umělé inteligence umožňují vyhodnocovat různé způsoby sběru dat z využívaných senzorů do výstupů, které chovateli napomáhají při řízení farmy. Nepřetržitým monitoringem vybraných zdravotních, produkčních a reprodukčních parametrů zvířat a ukazatelů stájového prostředí lze docílit vyšší úroveň welfare, zlepšit zdraví zvířat a v neposlední řadě zvýšit produktivitu práce, potažmo ekonomickou rentabilitu chovu.
Technologické systémy precizního zemědělství lze využívat u všech druhů hospodářských zvířat.
U skotu jsou základem senzory umístěné na povrchu těla v krčních obojcích, v uchu a na končetinách. Data ze senzorů v krčních obojcích, které měří časovou dynamiku aktivity a chování krav (příjem krmiva, přežvykování, chůze, stání, ležení) v okolo porodním (období, chovatele upozorní na riziko vzniku metabolických onemocnění (poruchy trávení, ketóza, hypokalcémie aj.) a riziko rozvoje infekcí (např. metritidy - zánět dělohy), často ještě před nástupem klinických příznaků.
Senzory pro měření aktivity na končetině (pedometry) snímají počet kroků, počet vstávání a ulehnutí.
Ze senzorů umístěných uvnitř těla zvířat se využívají bachorové bolusy (měření pH, teploty a oxidačně-redukčního potenciálu v bachoru), a čipy (přesná identifikace a lokalizace zvířat ve stáji, kotci, výběhu i na pastvině).
Vyspělé systémy dojicí techniky jsou vybavené senzory pro monitorování vybraných ukazatelů kvality mléka z jednotlivých čtvrtí (počet somatických buněk, barvu, konduktivitu, obsah bílkovin, tuku či laktózy), ale také indikátory zdraví a reprodukce (koncentrace reziduálních látek a progesteronu, případně poměr tuku a bílkovin v syrovém mléce).
U prasat se využívají různé metody detekce polohy a aktivity pomocí analýzy obrazu a zvuku.
Například ušní senzory monitorují u prasat teplotu a srdeční frekvenci, ale také příjem a dávkování krmné směsi a lze je využívat také k detekci říje i začátku porodu a životaschopnosti selat, včetně kontroly zdravotního stravu.
Ve výkrmu brojlerových kuřat se využívají kamerové systémy, které umožňují sledovat úroveň pohody ptáků na základě analýzy přirozených a nepřirozených projevů chování, včetně stresových faktorů. Kromě vybraných aktivit hejna jako jsou příjem krmiva, napájení či shlukování, lze přes nášlapné váhy sledovat i hmotnost ptáků.
V rámci monitoringu chovného prostředí se v současnosti využívají přenosné i stabilní zařízení vybavené senzory, které umožňují kontinuální sledování a vyhodnocování vybraných mikroklimatických ukazatelů (teplota a relativní vlhkost vzduchu, koncentrace oxidu uhličitého a amoniaku) a jejich propojení s řídící jednotkou automatické regulace výměny vzduchu ve stáji v závislosti na druhu, množství a kategorii ustájených zvířat.
Více se dočtete v článku Doc. MVDr. Pavla Nováka, CSc., (VÚŽV, v.v.i., Praha – Uhříněves), který jsme pro vás připravili do dubnového čísla časopisu Náš chov.
