V hotelu Tři Věžičky ve Stříteži u Jihlavy se sešli chovatelé prasat na své tradiční podzimní konferenci. Již samotný název mezinárodně pojaté akce – Chov prasat 2014: Zaostřeno na reprodukci srozumitelně avizoval obsah diskutovaných témat. V jejich rámci se probíral například management chovu prasnic v období březosti, porodu a kojení, dále vliv kvality inseminační dávky na reprodukci prasnic, výživa prasnic v období okolo porodu nebo reprodukce prasat z pohledu veterinární péče. Samostatným tématem pak byly aktuální změny v klasifikaci jatečných prasat, k nimž došlo letos v pololetí a informace o dotačních titulech pro nadcházející období.
Mezinárodní konference, kterou pro chovatele prasat uspořádal Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě se uskutečnila 31. října ve Stříteži u Jihlavy.
Vzhledem k tématu letošního celorepublikového setkání chovatelů prasat nikoho ze třísethlavého publika v sále nepřekvapilo, že se úvodního slova ujal doc. Ing. Josef Čeřovský, DrSc., který se do povědomí chovatelské veřejnosti zapsal jako zakladatel inseminace v domácích chovech prasat. Svým výzkumem a výsledky v oblasti reprodukce se velkou měrou zasloužil také o to, že tehdejší Československo patřilo v sedmdesátých letech minulého století mezi světovou špičku v oboru.
Mezinárodně uznávaný odborník, který na pracovišti Výzkumného ústavu živočišné výroby v Kostelci nad Orlicí zasvětil svému zamilovanému oboru celý svůj profesní život ve své zdravici zopakoval, jaký význam má chov prasat pro lidskou populaci.
„Prase, které v domestikované formě chováme již devět tisíc let má pro lidskou populaci čím dál tím větší význam. Především je zdrojem cenných bílkovin. Ročně udávaná celosvětová produkce 100 miliónů tun vepřového masa ale zdaleka nepokrývá světovou potřebu živočišných bílkovin. Z tohoto úhlu pohledu by se tak dalo říci, že chovu prasat se otevírají dveře a okna, jinými slovy, že má perspektivu. A to i z toho důvodu, že prasata dostávají stále větší prostor i v humánní medicíně a farmacii. Bylo by tak nejlépe, abychom se s prasetem kamarádili co možná nejdéle. Pokud se jedná o disciplínu, o níž bude na dnešní konferenci řeč, tak jen připomenu, že významným mezníkem pro inseminaci, bez níž si dnešní chov prasat ani neumíme představit, byl objev nizozemského přírodovědce Antoni van Leeuwenhoeka, který v roce 1677 ve svém amatérsky sestrojeném mikroskopu poprvé uviděl spermii. Asi 200krát větší vajíčko bylo objeveno bezmála až o 150 let později,“ řekl docent Čeřovský, který je za svůj přínos v oblasti reprodukce prasat držitelem mnoha uznání prestižních ocenění.
Více informací najdete v týdeníku Zemědělec a časopisu Náš chov.
