Letos v létě byla fyzologická rektální teplota dojnic pohybující se okolo 38,5 oC, mnohdy zvýšena i u dojnic bez příznaků nějakého onemocnění. A to až o jeden stupeň celsia, případně i více. Takže běžná zásada podávat injekčně antibiotika u "horečkujících" dojnic, nebyla letos leckde dodržována. I v dobře větraných stájích, letos teplota i dlouhodoběji přesahovala 30oC – tepelný stres.
Na tuto stresovou situaci asi tak hned nezapomenou mnozí z našich chovatelů dojnic a to zejména díky enormnímu výskytu mastitid. I v Zemědělci (č.31) bylo koncem července "téma týdne" zaměřeno na záněty vemen dojnic, avšak aniž by byla více a konkrétněji zdůrazněna diagnoza "letní mastitida". Byly velice fundovaně a zajímavě popsány vztahy mezi chybami ve výživě, hygieně dojení a ustájení. Nebylo však náležitě zdůrazněno to klasické co k mastitidám patří a to je obvykle infekční charakter tohoto onemocnění.
V této souvislosti z publikací zveřejněných zejména v Evropě začínají nabývat na důležitosti tzv. letní mastitidy ("summer mastitis"), k nimž dochází v období tepelného stresu. Hned úvodem je třeba připomenout, že velmi často se jedná o subklinické mastitidy (bez výraznějších makrokopických změn mléka, bez "akutního" a výraznějšího zvýšení tělesné teploty…), avšak s výrazným vlivem na zvyšování počtu somatických buněk kravského mléka. Kdy jako "klasické" infekční agens nedominuje Streptococcus agalactiae ani Staphylococcus aureus a ani další známé bakterie.
Avšak ani při tomto "negativním" nálezu ať již v bazénovém nebo čtvrťovém vzorku není vhodné zapomínat na to, že i při "letní mastitidě" se jedná o onemocnění infekční, které mohou vyvolávat i další u nás zatím ještě málo známé bakterie.
Takže je vhodné ke zmíněnému "Zemědělci" doplnit i některé poznatky ze zahraniční literatury, dokud ještě všichni máme živé vzpomínky na "letní" boj s mastitidou. Abychom si tak mohli porovnat poznatky vlastní a potvrdit to, zda se jednalo nebo nejednalo o popisovaný problém v příslušném chovu.
Zahraniční zkušenosti
Například v jedné studii se uvádí (1991), že každoročně je letní mastitidou ve Velké Británii postiženo 35 až 60 % stád dojnic a ještě více jich je například v Dánsku. Je známo (údaje z roku 1995) celkem šest druhů choroboplodných (patogenních) bakterií:
Actinomyces (Corynebacterium) pyogenes: častá příčina (70 – 85 %) letní mastitidy vyvolávající těžkou nekrozu (odúmrť) a destrukci postižené čtvrti vemene
Peptococcus indolicus: rovněž častá příčina (60 – 90 %) mastitidy, který fermentuje mléko a poškozenou tkáň vemene na organické kyseliny a indol a vyvolává tak charakteristický až odporný zápach
Streptococcus dysgalactiae: méně častý (20 – 40 %) původce letní mastitidy, důležitý však z toho důvodu, že může být zdrojem primární infekce, umožňujíce tak actinomycetám vstup a patogenní působení v mléčné žláze. Obvykle se běžně nachází na těle mouchy ("Hydrotea irritans") a na poškozené pokožce (sliznici) struků vemene
dále již méně významný je tzv. Str.Stewart-Schwann coccus, Fusarium necrophorum a Bacteroides melaninogenicus
Mezi příznaky onemocnění patří zvýšení teploty, ztvrdnutí a otok postižené čtvrti vemene, obvykle ze zvětšením a "napnutím" struku. Mléčný sekret je hustší, obsahuje sraženiny (cucky) a má charakteristický až "hnilobný" zápach. Více postižené dojnice mají výrazněji zvýšenou tělesnou teplotu, některé mohou i zmetat: Letní mastitida postihuje primárně březí skot, onemocnění však je obvykle pozorováno až po otelení. Struk je viditelně zvětšený, při pohmatu je znát učité "fibrozní" zesílení ve středové vnitřní části struku. Při aplikaci většího množství roztoku (léčiva) do struku je zřejmé, že cisterna struku je málo objemná, léčivo se musí aplikovat pod větším tlakem a může vytékat ze struku ven.
Prevence
Jakmile se zjistí tento druh mastitidy u otelené (jalovice) dojnice, je nutné ji co nejrychleji separovat od ostatních vysokobřezích plemenic. K nakažení dojnic (již "suchostojných") obvykle dochází přes poškozený struk s následným rozvlékáním mastitidy mouchami (sajícími krev), které se považují za jednoho z důležitých přenašečů letní mastitidy (zejména na pastvinách). Takže jsou důležitá i opatření za účelem jejich likvidace (desinsekce, "večerní" pastva ...).
Léčení
Zmíněné mikroorganismy jsou vysoce citlivé na penicilin, takže antibiotika penicilinového typu by měla být základním a důležitým léčivem. Jsou však určité pochybnosti o účinku přípravků intramamárních. Postižený struk se doporučuje pravidelně "vymačkávat" (frekventní vydojování), zejména v prvních dnech zjištěného onemocnění.
Podrobnější poznatky o letní mastitidě uvedeme ve listopadovém čísle časopisu Framář.
