Tepelný stres působí také na plodnost ovcí

Dny s příliš vysokými teplotami se objevují čím dál dříve a působí déle. Vyvolávají u hospodářských zvířat tzv. tepelný stres, který u nich ovlivňuje pohodu a užitkovost. Rozsah vlivu na různé druhy a kategorie prověřují vědci v řadě institucí a zároveň se snaží nalézt způsoby na zmírnění škod.

Na efektivitu různých systémů chovu a welfare hospodářských zvířat má vliv řada faktorů a teplota prostředí patří k nejvýznamnějším, protože působí na vývoj, růst, užitkovost a reprodukci všech druhů a kategorií. U ovcí dochází k působení stresu při poklesu teplot pod 12 °C nebo při vzestupu nad 25 °C. Přičemž 31 °C je označována za horní kritickou teplotu, kdy jsou vážně ohroženy termoregulační mechanismy. Nicméně již dlouho před dosažením těchto teplot, dochází u ovcí k fyziologickým a behaviorálním změnám, díky nimž mohou udržovat stálou tělesnou teplotu, ale mají negativní vliv na welfare, růst i reprodukci.

Zhoršení plodnosti

Kvůli tepelnému stresu v periestrálním období očekávat nižší oplozenost a časnou embryonální mortalitu, přičemž podíl „přebíhalek“ kladně koreloval s počtem dnů, kdy se v období připouštění teplota dostala nad 32 °C (každý den zvýšil ztrátu o 3,44 %). Tepelný stres působící v době od 2 dnů před říjí zvýšil odumírání embryí až o 71,4 %, ale k významným ztrátám došlo i při jeho nástupu po říji (závažnost klesala s delší dobou mezi říjí a počátkem stresu, a to až 24 dnů).

Nejasností je víc než dost

Optimální produkce morfologicky normálních a pohyblivých spermií vyžaduje, aby teplota varlat byla nižší než jejich tělesná teplota. Laboratorní experimenty poukázaly na negativní vliv tepelného stresu na spermatogenezi a kvalitu spermatu u beranů, ale jen málo studií testovalo vliv teploty na kvalitu jejich spermatu v polních podmínkách. Běžný byl zvýšený podíl abnormálních a nepohyblivých spermií po vystavení tepelnému stresu, avšak neprokázal se jeho vliv na koncentraci spermií. Dlouhodobé působení vysokých teplot na březí samice ovlivnilo růst plodu a snížilo i porodní hmotnost jehňat. Nejvýrazněji se to projevilo u matek, které byly vystaveny tepelnému stresu ve druhé polovině březosti. Objevily se i morfologické změny, např. zkrácení dlouhých kostí či zúžení lebky. Nižší porodní hmotnost byla zjištěna při působení tepelného stresu v posledních dvou třetinách březosti – v průměru o 1,16 kg u jedináčků či 0,99 kg u dvojčat.  V závěrečné třetině březosti se snížila hmotnost plodu o 30 %, a to navzdory nezměněné hmotnosti placenty, tj. zhoršila se její funkce. Mimo to přetrvávaly důsledky tepelného stresu působícího do poloviny březosti, i když se matky po polovině březosti vrátily do termoneutrálních podmínek.

Více stresorů, horší problémy

Většina studií, v nichž se vědci zabývali vlivem tepelného stresu na reprodukční ukazatele u ovcí, sledovala zvířata v termokomorách, kde se jeho účinky daly testovat s minimálním vlivem „vedlejších“ faktorů. Jenže v pastevním systému jich působí mnohem víc. Tepelný stres redukuje příjem krmiva a u bahnic v pastevním systému chovu se objevuje nejen ztráta apetitu a nutriční deprivace, ale mohou je stresovat i dlouhé vzdálenosti, které musí absolvovat při cestě za potravou a ke zdroji vody. Nejčastěji se ovce na pastvině vyrovnávají s působením tepelného stresu změnou „denního rytmu“, tráví více času ve stínu a u napajedel. Vysoké teploty po říji (a zapuštění) již sice nenarušily index oplodnění, ale mohly v důsledku embryonální mortality snížit počet narozených jehňat až o 80 %, přičemž tyto ztráty bývaly výraznější, čím dříve po říji začal tepelný stres působit. V současnosti mají chovatelé jen omezené možnosti, jak by mohli zmírnit účinky tepelného stresu na ovce, a to prostřednictvím změn v chovatelských postupech, přizpůsobení podmínek prostředí nebo třeba v genetické selekci. Intenzivnější globální oteplování zvyšuje pravděpodobnost, že bude větší část reprodukčního cyklu zvířat ovlivněna dlouhodobým působením tepelného stresu, a proto je stále důležitějším a naléhavějším úkolem vyvinout efektivní intervenční strategie ke zmírnění negativních dopadů.

Ekonomické ztráty

Pro efektivitu chovu jsou důležité výsledky reprodukce a užitkovosti, jenže vysoké teploty během klíčových fází reprodukčního cyklu ovcí vedou k tomu, že se chovatelům (přesněji jejich zvířatům) nepodaří dosáhnout na optimální hodnoty.

Ing. Anna Mikšovský Marcinková

Podrobněji v NCH 5/2025.

Foto Pavel Mikšovský