Před dvěma lety nás tropické teploty překvapily délkou trvání, což narušilo chovné prostředí skotu až do vzniku dlouhodobých tepelných stresů. Tento stresor je u skotu nejvýznamnější v narušení fyziologické rovnováhy organismu. Nespecifické reakce se někdy přes všechna preventivní opatření projevily až fází vyčerpání organismu. Chovatel dokáže mnoha opatřeními omezit výskyt stresu, ale v objektech s neodpovídajícími tepelnými a světelnými parametry nemá žádnou šanci. Pomocí termokamery se sledovaly údaje o tepelných, respektive izolačních vlastnostech odlišných materiálů přímo ve stavbách.
Společně s pracovníky firmy PAMA, a. s., která dodává krytiny a opláštění staveb, a podněty od doc. Ing. Oldřich Doležala, DrSc., jsme pomocí termokamery začali sledovat a zpracovávat údaje o tepelných, resp. izolačních vlastnostech odlišných materiálů přímo ve stavbách. Šlo o údaje o průchodnosti tepla střešním pláštěm, štítovými stěnami, o vlivu prosvětlovacích prvků, teplotě založeného krmiva, chodeb i zvířat. Neměřili se další parametry jako teplota vzduchu uvnitř stájí, pohyb vzduchu a podobně. Ale byly sledovány základní fyziologické reakce zvířat a produkce mléka.
Vytipovali jsme stáje, kde jsou na střešních pláštích a štítových stěnách použité standardní materiály (plech, eternit) a dále nové stáje, kde jsou aplikovány zkoušené materiály s odlišnými teplotechnickými vlastnostmi. Vizualizace se provedla asi u deseti stájí se snímkem černobílým a z termokamery. Rozsah záznamů přesahuje možnosti rozšířenější prezentace. U každé stáje jsme zaznamenali den a hodinu měření, venkovní teplotu, počet ustájených zvířat, rozměry a orientace půdorysu ke světovým stranám a také to, jaký je použitý materiál na opláštění, a zda je používána nucená ventilace. Teploty se měřily z vnějšku, na střechách, štítech, i uvnitř objektu na stropech, prosvětlovacích prvcích, podlahách, ložích, krmivu, roštech a také zvířatech. Získali se velmi zajímavé údaje z jednotlivých staveb využitelných pro praxi i pro přípravu nových projektů.
Termokamera měří vyzářené plus odražené plus propuštěné tepelné záření. To převádí na ekvivalentní teplotu černého tělesa, při které by černé těleso vyzářilo stejné množství tepelného záření. Ekvivalentní teplota černého tělesa je názorná referenční fyzikální veličina, která se jeví jako vhodná pro tuto studii. Termovizí porovnáváme to, jak na nás krytina působí z hlediska tepelného záření.*
Ing. František Vetyška, Zemědělské technologie a technika, Čestr FULL, s. r. o., Ing. Petr Pejchal, Pama, a. s.
Podrobněji v časopisu Náš chov 8/2018.
