Svalová bolest, svalová atrofie a podráždění hřbetních nervů bývá spojeno se ztrátou výkonnosti a s neochotou koně pracovat. Příčinou těchto problémů může být u jezdeckých koní nevhodné, nebo špatně napasované sedlo. Nebývá výjimkou, že jedno sedlo bývá používáno pro více koní. Po jednotném tréninku byla sedla snímána za konstantních podmínek. U každého sedla byly hodnoceny tři parametry. Zjištěná skutečnost je alarmující a ukazuje na zvýšenou potřebu kontroly sedel používaných v ČR.
Jezdecké sedlo je pro sportovní a rekreační koně používáno prakticky denně. Kvalita sedla a jeho správné umístění může zajistit kvalitní pohyb koně a progresivitu ve výcviku. V opačném případě může docházet k otlakům a bolestivým stavům negativně ovlivňujících fyzickou i psychickou pohodu
Do tréninku, který trval 25 minut bylo zařazeno 129 koní různých plemen (82,2 % teplokrevných koní, 15,5 % poníků, 2,3 % plnokrevníků), různého pohlaví (hřebci, klisny, valaši) ve věku 3–20 let. Hodnoceno bylo celkem 85 sedel (80 skokových, 5 drezurních) rozdělených podle doby používání na mladší 5 let, 5–10 let a nad 10 let. Některá sedla (n=22) byla použita na více koní. Bezprostředně po sesednutí bylo sedlo, použité pro účely studie bez korekční dečky sejmuto z koně a snímáno termokamerou FLIR E8 ze vzdálenosti 1 m. Celková plocha sedlových polštářů byla považována za 100 %, skutečná plocha kontaktu s koněm byla stanovena podle termografického snímku odečtem pixelů. Plocha mezi sedlovými panely byla označena jako páteřní kanál. Jakýkoliv kontakt v této oblasti je považován za nežádoucí. Tzv. most je důkazem nadměrné strmosti v oblasti komory.
Bez ohledu na věk koně a sedla se naměřené kontaktní plochy sedlových panelů pohybovaly v rozmezí 13,89 % až 81,34 %. Žádné z hodnocených sedel nevykazovalo 100 % kontakt. Všechna sedla vykazovala určitý stupeň asymetrie v rozmezí 0,32 % až 30,46 %. Kontakt s páteřním kanálem, u kterého byla stanovena nulová tolerance, byl zjištěn ve 26 případech (20,16 %) a dosáhl maximální hodnoty 67,5 %. Přítomnost tzv. mostu byla stanovena u 10 sedel (7,75 %). Vliv plemene se statisticky významně neprojevil, avšak u sedel na pony nebyla v žádném případě pozorována přítomnost mostu. Patrné je, že pouze v pěti případech opakovaného použití sedla na více koní byly splněny požadavky ve všech parametrech, z toho sedlo číslo 10 vyhovovalo ve všech parametrech dvěma koním.
Jako problematičtější se jeví hodnocení asymetrie. Domníváme se, že nerovnoměrné rozložení hmotnosti představuje pro pracující zvíře značný diskomfort. Je žádoucí, aby hodnoty asymetrie byly nízké nebo nulové. Vzhledem k absenci hodnotících kritérií v této oblasti, velmi opatrně navrhujeme jako kritérium pro stanovení použitelnosti sedel v ČR hodnotu asymetrie do 5 %. Uznáváme, že tato volba bude předmětem diskuse. Oproti tomu kontakt v oblasti páteřního kanálu vyžaduje nulovou toleranci, neboť tlak a nárazy mohou způsobovat přímou bolest, která je neslučitelná s dobrými životními podmínkami zvířat. Důležitým faktorem ovlivňujícím četnost výskytu sledovaných parametrů může být i jezdec.
Na základě našich výsledků doporučujeme považovat za vyhovující hodnoty více než 70 % celkového kontaktu sedlových panelů, nulový kontakt v oblasti páteřního kanálu a méně než 5% asymetrii sedla. Závažnost situace dokládá potřebu odborné kvalifikace a certifikace prodejců sedel a převážně zodpovědnost majitelů koní při pravidelných kontrolách kvality usazení sedla.
Ing. Martina Janošíková, Ph.D., Ing. Kristýna Petričáková, Ing. Cyril Neumann, Ph.D., Ing. Martina Janošíková, Ph.D., katedra chovu hospodářských zvířat, FAPPZ, ČZU v Praze
Podrobněji v NCH4/2024.*
