Mykotoxiny, nazývaní tiší vrazi, pro svou, často na první pohled nezřetelnou škodlivost, se obecně považují za nevyhnutelné kontaminanty potravin i krmiv. Celosvětově představují obrovský problém. Velké ekonomické ztráty způsobují zvláště na zdraví, užitkovosti a v metabolismu hospodářských zvířat. Jedním z možných řešení, jak se mykotoxinům bránit, je využití organických adsorbentů.
Právě závažnost tématu mykotoxiny se stala důvodem pořádání Evropského vzdělávacího turné společnosti Alltech. V České republice naslouchalo pozvaným odborníkům koncem února kolem dvou stovek účastníků.
Podle Dr. Julie Dvorske ze Sumy National Agrarian University na Ukrajině se odhaduje, že mykotoxiny celosvětově kontaminují zhruba čtvrtinu celkové úrody. Nejznámějšími toxiny v přirozeně napadených potravinách a krmivech jsou aflatoxiny, ochratoxiny, zearalenon, T-2 toxin, deoxynivalenol a fumonisiny.
Mykotoxiny se objevují v různých stádiích produkce obilí. Například rody Fusarium napadají obilí v době růstu rostliny a produkují takzvané polní mykotoxiny. Skladové mykotoxiny jsou naopak následkem působení rodů Aspergillus a Penicilium v již sklizené hmotě.
Důsledky mykotoxikóz
Biochemické změny při napadnutí organismu mykotoxiny se zpravidla liší. Za nejvýznamnější důsledky mykotoxikóz se považuje peroxidace tuků a porušení membrán, dále odumírání buněk (apoptóza) a zhoršená syntéza DNA, RNA a proteinů. Následkem těchto poruch je imunosuprese, hepato-, nefro-, neuro- a genotoxicita.
„Zabezpečení rovnováhy mezi antioxidanty a oxidanty v organismu je jedním ze základních předpokladů regulace metabolických drah vedoucích k udržení imunitních schopností, růstu a vývinu a ochraně proti nepříznivým podmínkám u drůbeže,“ uvedla Dr. Dvorska. Tuto rovnováhu je možné regulovat pomocí dodávaných antioxidantů, například selenu, vitamínu E nebo karotenoidů. Na druhou stranu je podle slov přednášející rovnováha ovlivňována také stresem, přičemž mykotoxiny se považují za jeden z nejzávažnějších stresových faktorů.
Podle jednoho z výsledků kolektivu Dr. Julie Dvorské významně vzrostly při experimentu s křepelkami hladiny primárních jaterních antioxidantů, pokud byli ptáci krmeni dietou obsahující T-2 toxin. „Podle toho se dá usuzovat, že organizmus reaguje na zátěžový faktor zvýšenou tvorbou vlastních antioxidačních látek,“ vysvětluje dr. Dvorska. K podobným výsledkům podle ní dospěli i další výzkumní pracovníci, například Hoehler a Marquardt nebo Tyczkowski a Hamilton.
Odolnost imunitního systému
Bojeschopný imunitní systém je základní podmínkou plnohodnotného života každého vyššího organismu. Produkce hospodářských zvířat je založena na vyrovnané potravě, zajištění požadavků na hlavní živiny a optimalizovaném prostředí. Konzumace některých mykotoxinů v množství nevyvolávajícím zjevné klinické příznaky potlačuje imunitní funkce a snižuje tak odolnost k onemocnění. Imunosupresivní účinky jednotlivých mykotoxinů se ovšem liší. Ve výzkumech in vitro provedených Berekem a kol. (2001) vykázaly největší imunosupresivní účinek T-2 toxin, nivalenol, fusarenon X a deoxynivalenol. Potlačení imunity způsobené mykotoxiny zároveň souviselo se sníženou činností lymfocytů T a B.
Také u dalších mykotoxinů se prokázaly negativní účinky na imunitní systém. Například aflatoxin působí u drůbeže jako imunomodulační činidlo a přímo tak ovlivňuje imunitu na buněčné úrovni. Může se však přenášet do vejce a vyvíjejícího se embrya a potomstvo napadených slepic je v důsledku snížené odolnosti více náchylné k běžným infekcím.
Na podobném principu působí i ochratoxiny ovlivňující humorální imunitu u kuřat, krys a myší. U prasniček došlo při podávání ochratoxinů ke snížení fagocytární činnosti makrofágů.
Fumonisin vykazuje různorodé působení na imunitní systém jedince. Vyvolává totiž stimulaci (např. u krůt) i potlačení odezvy na prostřeďové antigeny (např. u kuřat). Podobné účinky vykazují i trichotheceny.
Boj za pomoci adsorbentů
Na toto téma se ve svém příspěvku zaměřil profesor University of Guelph z Kanady Trevor Smith, PhD. Kromě již delší dobu používaných anorganických jílů nebo krmných aditiv obsahujících enzymy považuje přednášející za velmi účinné adsorbenty na bázi polymerního glokomananu extrahované z buněčných stěn kvasinek. „Jedním z nich je i přípravek Mycosorb, který váže široké spektrum mykotoxinů a je netečný vůči vitamínům, mikroprvkům a dalším potřebným látkám v krmné dávce,“ uvedl prof. Smith.
Pokus na prasatech
Zhruba desetikilogramová zvířata dostávala při tomto experimentu (Swamy a kol., 2002) pět typů krmných dávek, kromě kontrolní skupiny šlo o směs kontaminovanou mykotoxiny hub Fusarium s glukomananovým adsorbentem (Mycosorb) nebo bez něj. Už pouhé tři týdny krmení kontaminovanou směsí vyvolaly v mozku prasat vážné neurochemické změny, projevující se například sníženou žravostí, ztrátou svalové koordinace nebo letargií. Krmení s přídavkem glukomananového adsorbentu většině těchto změn zabránilo.
V následujícím pokusu téhož kolektivu zkoumali autoři vliv kontaminace mykotoxiny na přírůstky a příjem krmiva. Při zvyšující se koncentraci mykotoxinů v obilí došlo k významnému snížení hmotnostního přírůstku spolu se spotřebou krmiva. „Další výsledky naznačovaly i nežádoucí metabolické změny,“ doplnil přednášející. Naproti tomu při konzumaci diet obsahujících Mycosorb podle jeho slov podobná situace nenastala.
Brojleři, nosnice a krůty
Také u brojlerů se při krmení kontaminovaným krmivem snížil příjem potravy a došlo ke zpomalení růstu, převážně ve fázích vykrmování a před porážkou. Biochemicky se v tomto období zvýšil počet červených krvinek, koncentrace hemoglobinu a kyseliny močové.
U nosnic se podle prof. Smithe při použití obdobných diet došlo ke srovnatelným závěrům, pouze s tím rozdílem, že slepice projevují menší citlivost k anorektickému účinku kontaminantu než brojleři. To se následně projeví v horších výsledcích metabolických testů než u vykrmovaných kuřat.
U jednodenních krocanů snížilo krmení kontaminovaným obilím rychlost růstu v počátku výkrmu, ve fázi vývinu a před porážkou i celkově. Ve všech třech případech se potvrdil pozitivní účinek Mycosorbu přidaného do krmné dávky jedné z pokusných skupin.
Velká zvířata
Závěry obdobné předchozím vyplynuly i z experimentů na dospělých koních. Jejich krmení jadrným krmivem napadeným mykotoxiny vedlo ke sníženému příjmu koncentrátu v porovnání s kontrolní skupinou. Došlo také k biochemickým změnám krve zvířat. Přidání glukomananových adsorbentů do krmných dávek přirozeně kontaminovaných mykotoxiny zabránilo poklesu příjmu krmiva i metabolickým změnám u dospělých jedinců.
U dojnic byl v experimentech prokázán negativní vliv mykotoxinů na množství mléka a obsah složek. Došlo také ke zvýšení počtu somatických buněk. Přidáním Mycosorbu do krmné dávky se významně zlepšily všechny uvedené ukazatele.
