Malebná obec Liptál leží na potoce Rokytence, oddělující stráně Hostýnských vrchů od vrchů Vizovických, s jednotlivými staveními rozesetými v krásné valašské krajině. Její obyvatelé jsou nevšedně hrdí na svůj domov a ctící tradice. Patří mezi ně i člen Asociace soukromého zemědělství Vsetín Zdeněk Mrlina, jehož předci v této obci sedlačili na největším gruntu již od roku 1630. To dokládá ukázkový rodokmen, vyvěšený na zdi zdejšího hospodářství, kde se v rodinné tradici pokračuje dodnes.
První písemná zmínka o Liptále pochází z roku 1361, přičemž ke svému názvu přišel z německého Liebenthal, což znamená milé údolí. Dominantou obce je barokní zámek z přelomu 17. a 18. století, nachází se tu ale také jeden z největších evangelických kostelů na Moravě, který byl postaven na počátku minulého století podle plánů vídeňského stavitele Josefa Zlatohlávka. Místní jsou také velmi hrdí na řezbářské dílo Strom života, které si mohou návštěvníci Liptálu prohlédnout před obecním úřadem. Potvrzují to slova Zdeňka Mrliny, dlouholetého zastupitele obce: „Když v Liptále probíhalo rozšíření silnice, kterému musely ustoupit některé staleté lípy a jasany, bylo rozhodnuto zachovat jeden krásný kmen a ozdobit ho dřevořezbou. Strom života je dílem řezbáře Zdeňka Matyáše z Valašských Klobouk a obsahuje 17 reliéfů zpodobňujících životní cyklus. Slavnostně odhalen byl v říjnu roku 2008 u příležitosti 90. výročí vzniku naší republiky.“
Každoročně v srpnu ho obdivují i účastníci Liptálských slavností, což je vyhlášený mezinárodní folklorní festival, jehož hlavními organizátory jsou členové Folklorního sdružení Lipta Liptál. Obec má zkrátka bohaté kulturní a společenské tradice, které se daří zachovávat i současným generacím.
Zdeněk Mrlina se tu se svým starším synem Zdeňkem věnuje hospodaření na 170 hektarech trvalých travních porostů a 15 ha lesa. Ačkoliv většina výměry je pronajatá, jde s přihlédnutím k tomu, že oproti většině kolegů začínal se sedlačinou až v roce 2001, při práci a na 25 hektarech půdy, o velmi slušný výsledek.
„Ceny pachtovného jsou v naší oblasti zatím rozumné, ale samozřejmě mě nenechává klidným pomyšlení na to, co může způsobit změna půdní držby a její další roztříštěnost, až dojde ke generační výměně vlastníků,“ říká sedlák.
Pozemky jsou využívány k celoročnímu pastevnímu chovu masného skotu plemene aberdeen angus o počtu 44 matek, nechybí ani plemenný býk. „Zprvu jsme začínali s kříženkami, ale v roce 2003 jsem založil nový chov na dvaceti jalovičkách nakoupených od výborného chovatele masného skotu a ovcí na Zlínsku – Jana Švédy. Jako zázrakem skončily problémy při telení, které nás předtím s kříženkami trápily. Aberdeenky jsou navíc opravdu výborné matky a v naší oblasti si samozřejmě nemůžu vynachválit jejich odolnost vůči nepříznivým klimatickým podmínkám,“ pochvaluje si hospodář.
