V poslední době ekonomika chovu ovcí stojí na produkci jehněčího a skopového masa. Přechod z vlnařských typů ovcí na specializovaná plemena s masnou užitkovostí v tuzemsku odstartoval nezájem o vlnu na počátku devadesátých let minulého století. Tento stav přinesl zánik prádelen a velký úbytek podniků, které se zpracováním ovčí vlny zabývaly. Vydrželi jen nadšenci. Jedním z nich je i Zdeněk Mitura, jenž podniká v tomto oboru čtrnáct let a udržuje tradici šití vlněných přikrývek v Čeladné.
“Jako rodinná firma fungujeme od roku 1991. Ještě šest let potom, co jsme začali podnikat jsme měli vlastní přádelnu. Vyráběli jsme pletací přízi ve dvaceti odstínech, ale z ekonomických důvodů jsme od této aktivity upustili. Zaměřili jsme se na ruční výrobu vlněných přikrývek. Ovšem abychom se uživili zpracováváme také polyesterová silanizovaná vlákna a peří,” uvedl vlastník firmy Mitura.
Služba drobnochovatelům
Zmiňovaná firma s provozovnou nedaleko Frýdku Místku a čtyřmi stálými zaměstnanci ročně zpracuje okolo pěti tun vlny, což po převedení na výrobky představuje ušití například 40 až 45 přikrývek denně. Surovina ze které se v Čeladné šije pochází z tzv. vlnařských plemen s jemnou až polojemnou vlnou. Protože ale ve velkých chovech převažují masná plemena, jejichž vlna – snad vyjma texela není k tomuto účelu zpracování vhodná, stěžejními dodavateli jsou drobnochovatelé.
“Chovatelům ovcí nabízíme efektivní zhodnocení potní nebo prané vlny ve výrobek. Pro naše účely je ideální světlá vlna merinových ovcí. Ty se ale ve velkém nechovají, atak oslovujeme chovatele z celé republiky, kteří mají plemena zmiňovaného typu ovcí včetně kříženců. Z menších vzdáleností do 50 km k nám jezdí osobně, ostatní ji posílají poštou. Vlnu přebíráme vytříděnou, nezakrmenou a zbavenou nečistot, například v podobě výkalů, slámy, bodláčí a podobně. Po převzetí každou zásilku nejprve zaregistrujeme. Potom se musí ještě přebrat a vytřídit na speciálním třídicí stole. Přebranou kvalitní vlnu pak nažokujeme a v množství 1200 až 1300 kg ji vozíme do prádelny,” pokračoval.
Pere se za hranicemi
Protože při problémech s odbytem vlny v devadesátých letech minulého století se u nás prádelny vlny přestaly provozovat, nezbývá zpracovatelům tohoto přírodního materiálu jiná možnost, než hledat tuto službu za hranicemi. Pro Zdeňka Mituru je nejblíže fungující prádelna v Polsku.
Co vlastně praní vlny obnáší? Prakticky jde o tři navazující operace, a to praní, sušení a lisování vlny. Před vlastním praním se vlna na speciálním zařízení nejprve natrhá. Potom pokračuje přes systém několika van s vodní lázní se sodou, kde vlna změkne. Cestou z jedné vany do druhé jde praná surovina přes ždímací válce. V další fázi se vlna suší ve speciální sušičce, musí se ale hlídat teplota. Při přesušení se vlna láme, naopak při vlhkosti vyšší než 15 % plesniví. Nakonec se surovina lisuje a skladuje v žocích.
Po vyprání se vlna ještě mechanicky dočišťuje. Pro tuto fázi jejího zpracování je pro firmu z Moravskoslezských Beskyd nezbytné vyjet za hranice, konkrétně na Slovensko.
Vlnu lze dočišťovat také chemicky v pětiprocentním roztoku kyseliny sírové. Po následné neutralizaci je bezvadně vyčištěná, ale podle Zdeňka Mitury to textilního hlediska není to pravé, protože dochází k porušení struktury mikrovláken ve vlně a zvyšuje se její prašnost.
Poslední fází před vlastním šitím je úprava vlny na mykacím stroji.
Široký sortiment
“Vlna je hřejivá, termoregulační, pružná, hygroskopická, antistatická a proto je ideální na výrobu lůžkovin, například v podobě přikrývek, polštářů nebo podložek na ležení. Jsme schopni vyhovět i speciálním požadavkům a vyrobit přikrývky atypických rozměrů, šijeme až do délky 260 cm. V nabídce máme také spací pytle nebo přírodní pletací přízi. Našimi zákazníky jsou především rodiny preferující trend návratu ke kvalitním přírodním materiálům,” prozradila spolumajitelka firmy a manželka v jedné osobě Helena Miturová.
Výrobce uvádějí životnost vlněné přikrývky osm až deset let. Ani potom ale vlna v přikrývce nekončí. Pokud není mechanicky nebo chemicky poškozena, je takřka nezničitelná. Proto lze výrobek takzvaně přepracovat. Tento textilní termín zahrnuje rozpárání sypkoviny, vyčištění vlny a přešití přikrývky. Přepracovaná přikrývka může sloužit stejně dlouho a navíc s každým praním vlny je kvalitnější.
Někoho může odradit čištění vlněných přikrývek, pro které se doporučuje využít čistírnu vybavenou speciální pračkou. Pokud byste totiž prali lůžkovinu z vlny v běžné pračce s otáčivým bubnem, vlna by zplstnatěla a získala by jiné vlastnosti.
Perspektiva existuje
Nejsou to ale jen lůžkoviny, pro které se vlna zpracovává. Má širší využití, například v Rakousku, Německu nebo Švýcarsku se hojně preferuje jako vynikající stavební izolační materiál. “Mám za to, že převážná většina tuzemské exportní vlny skončí právě jako surovina pro výrobu izolací. Je to cesta, jak efektivně využít přírodní zdroje a vylepšit ekonomiku chovu ovcí, které jsou často jedinou alternativou údržby krajiny v těžko přístupných oblastech. A pokud bych měl mluvit za naši firmu, tak bychom chtěli u vlny zůstat, protože s manželkou jsme vyučení textiláci a tato práce nás naplňuje,” řekl na závěr Zdeněk Mitura.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den,
prosila bych o upřesnění informace ohledně významu přepracovat kapnu z ovčí vlny, tj. rozpárání, vyčištění a přešití přikrývky. mám kapny z ovčí vlny obdržené jako svatební dar, spíme pod nima pořád, jenom by potřebovaly přešít do nového obalu, sypkoviny.
chemicky čistit bych je nechtěla.
provádíte pouze překramplování a ušití do nové sypkoviny?
případně kolik by stály 2 kapny.
děkuji