Trh s drůbežím masem je závislý na dovozech

Podle údajů Ministerstva zemědělství ČR se u nás v komerčních chovech v loňském roce vyprodukovalo okolo 183 tisíc tun drůbežího masa, což oproti roku 2016 představuje nárůst o 1,5 %. S ohledem na zvyšující se spotřebu drůbežího masa v České republice odpovídající úrovni bezmála 27 kg na obyvatele a rok však tuzemská produkce saturuje náš trh jen ze 60 %.

V loňském roce se k nám dovezlo asi 131 tisíc tun drůbežího masa, přičemž největší podíl pocházel z Polska, odkud to bylo 92 tisíc tun. Dále se k nám dovezlo také 12,5 tisíce tun z Německa a osm tisíc tun z Maďarska. Naproti tomu mírně roste i vývoz drůbežího masa, když v roce 2017 dosáhl úrovně 36,5 tisíce tun, z nichž 24 tisíc tun směřovalo na Slovensko.
V celosvětovém měřítku jsou největším výrobcem drůbežího masa Spojené státy americké, kde v roce 2016 vyprodukovali 21 milionu tun drůbežího masa, následované Čínou s 18,7 miliony tun a Brazílií se 13,8 miliony tun. V celé Evropské unii se v tomtéž roce vyrobilo 14,8 milionu tun drůbežího masa s tím, že největším evropským producentem je Polsko, které vyprodukovalo 2 486 tisíc tun drůbežího masa. To je pro zajímavost téměř čtrnáctinásobně více, než se vyrobí v České republice. Na čelních místech figurují také Francie s 1828 tisíci tunami, dále Německo s 1776 tisíci tunami, Velká Británie s 1666 tisíci tunami, Španělsko s 1525 tisíci tunami a Itálie s 1387 tisíci tunami drůbežího masa. Předpokládá se, že výroba a spotřeba drůbežího masa nadále poroste jak ve světě, tak i v České republice.
Neustále se zvyšuje podíl chlazeného masa v neprospěch masa zmrazeného. Odhaduje se, že z celkové spotřeby přesáhl podíl chlazeného masa 80 %. Současně spotřebitelé preferují drůbeží díly a výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Podíl spotřeby celých kuřat klesá.
Vzhledem k vysokému objemu dovážené drůbeže je třeba dodat, že maso chlazené vodou mnohdy není nejkvalitnější. Navíc je v něm vyšší množství absorbované vody, za kterou spotřebitel zaplatí jako za maso. Stejně tak mohou být problematické dovozy ze třetích zemí, například z Brazílie, kde může být drůbež krmena masokostní moučkou a chovatelé nemusí splňovat náročné požadavky na welfare vykrmovaných kuřat, což se opět může negativně odrazit v kvalitě finálního produktu. To se při nákupu českých kuřat nemůže stát, protože výkrmci dodržují českou i evropskou legislativu a jejich plnění se důsledně kontroluje.*
Více se dočtete v březnovém čísle časopisu Náš chov.