V době, kdy stagnuje odbyt jatečných kachen v celé Evropě, je těžké obstát i na domácím trhu. Chovatelé v Chlumci nad Cidlinou jsou optimističtí, neboť německý plemenný materiál, na který se zaměřili, se vyznačuje mnohými přednostmi. Genetický potenciál v součtu se správným odchovem a výkrmem kachňat jim přináší vynikající jatečné ukazatele a tím i stálý odbyt.
Trumfy v chovu kachen zajistí odbyt
V době, kdy stagnuje odbyt jatečných kachen v celé Evropě, je těžké obstát i na domácím trhu. Chovatelé v Chlumci nad Cidlinou jsou optimističtí, neboť německý plemenný materiál, na který se zaměřili, se vyznačuje mnohými přednostmi. Genetický potenciál v součtu se správným odchovem a výkrmem kachňat jim přináší vynikající jatečné ukazatele a tím i stálý odbyt.
Českoněmecká Perena, s. r. o, za kterou stojí akciová společnost Rybářství Chlumec nad Cidlinou a G.I.G Viesbeg, se specializuje na líhnutí pekingských kachen německého plemenného materiálu Stolle seddin vital. Vyznačuje se velice dobrými reprodukčními vlastnostmi (snáškou a líhnivostí) a výkrmovými vlastnostmi, dané raností jatečných kachen. Podle jednatele české strany Ing. Václava Pojara se počáteční roční produkce 2,5 milionu kachňat v roce 1998, kdy společnost zahájila činnost, postupně zvyšovala. Nejvíce, a to přes čtyři miliony kachňat vyprodukovala roce 2002. Současná očekávaná produkce bude pod úrovní 3,5 milionu kachňat. Padesát procent produkce se prodá v tuzemsku, zbylých 50 % se exportuje, například do Německa nebo Polska.
„Naším záměrem bylo oddělit výrobu kachen od produkce ryb. Technologii chovu máme na evropské úrovni. V chovu kachen pracuji od roku 1971 a podle dosavadních zkušeností mohu říci, že Stolle seddin vital je špičkový plemenný materiál. Tím jsme si vytvořili podmínky pro konkurenceschopnost a věřím, že se nám podaří navázat na tradiční kachní výrobu,“ uvedl Pojar.
Výkrm kachen na hluboké podestýlce
„Výkrmci kupují od nás kachně za velmi zajímavou cenu 13,50 Kč, včetně dopravy. Při dodržení technologie nepřesáhnou ztráty kachňat tři procenta. Aby byl výkrm rentabilní, nesmí spotřeba krmiva na jednu kachnu přesáhnout 2,50 kg na kilogram přírůstku. V naší výkrmně dodržuje hranici produkce 630 tun jatečných kachen za rok o průměrné hmotnosti 2,90 až 3 kilogramy. Při nedodržení spotřeby krmiva se výkrmci nedostanou na příznivou ekonomiku. Rozhodující je dosažení maximálního přírůstku v počáteční fázi výkrmu, kdy poměr spotřeby krmiva a přírůstku je nejpříznivější. Ranost a nízká spotřeba krmiva je ohromná deviza tohoto genetického materiálu, chovatel toho ale musí umět využít. Není efektivní dohánět hmotnost kachen na konci výkrmu,“ vysvětlil Pojar.
Technologií chovu jatečných kachen se zásadně myslí chov ve stájích na hluboké podestýlce. O takzvaně kaprokachním způsobu hospodaření se hovoří jako o zastaralém. Při výkrmu na rybnících výkrmci nemohou zajistit standardní kvalitu každého zástavu během celého roku. Ať už ve vztahu k venkovnímu prostředí nebo k možnostem přenosu onemocnění od přirozeně se vyskytujícího ptactva není možné ovlivnit kvalitu výsledného produktu tak, jako v řízeném prostředí.
Stáje jsou rozdělené na odchovné a stáje na výkrm. V odchovných stájích jsou kachňata do věku 18 až 21 dnů v počtu 15 kachňat na metr čtvereční, ve výkrmně je potom hustota osazení pět kusů na metr čtvereční. Kachňata je vhodné rozdělit do skupin v počtu 3000 až 5000 kusů v jednom oddělení. Čistá, suchá a nezaplísněná podestýlka v podobě krátce řezané slámy nebo pilin by měla být samozřejmostí. Stele se před naskladněním a potom každý den, ke konci výkrmu pak i dvakrát denně. Za celou dobu výkrmu tak podestýlka vyšplhá až do výšky kolem 30 cm. Spotřeba slámy na kus je 2,5 kg za celou dobu výkrmu, pilin se spotřebuje přibližně 1,5 kg.
Klima ve výkrmnách
Před naskladněním kachňat se stáj temperuje asi na 30 °C, s věkem kachňat se potom teplota postupně snižuje denně o jeden stupeň až na hodnoty shodné s teplotami okolního prostředí. Vedle teploty prostředí se musí v tomto období sledovat i prohřátí podlahy. Důležitá je také přiměřená vlhkost vzduchu ve stáji; standardně by měla být kolem 70 %. Větrání by se v létě mělo pohybovat na úrovni kolem šesti kubíků na kilogram živé hmotnosti za hodinu. V zimě jsou hodnoty potřebné ventilace nižší, a to 1,5 až 2 m3, podle věku kachen. Rychlost proudění vzduchu by neměla překročit 0,3 m/sec.
Osvětlení v prvních pěti dnech života má mít intenzitu 20 luxů, od 6 do 15 dnů 15 luxů, ve výkrmně 8 luxů. Čtyřiadvacetihodinový světelný režim je důležitý zejména v prvních dnech pobytu kachňat ve stáji, a to zejména k jejich lepší orientaci při krmení a napájení.
„Po přesunu kachňat z odchovny do výkrmny je nutné sladit podmínky stájového prostředí, aby nedošlo ke stájovému šoku. Doporučujeme šest hodin před přesunem kachňata vylačnit. Po přesunu musí mít přístup k napáječkám a po dvou až čtyřech hodinách i ke krmným linkám,“ řekl Pojar.
Kvalita směsí a spotřeba
limituje ekonomiku
Kachny ve výkrmu se krmí kompletními krmnými směsmi, které v závislosti na věku obsahují různou hladinu dusíkatých látek a energie. Prvních čtrnáct dnů se podává směs VKCH1 startér, která by měla obsahovat minimálně 22 % NL a 11,9 MJ energie. Od 14 do 25 dnů potom VKCH2 s 19 % NL a 12 MJ energie, od 25. dne se pak pokračuje krmením VKCH3 (17,5 % NL a 12,3 MJ energie). Vzájemná spolupráce s dodavatelem krmných směsí umožňuje v závislosti na změně cen komponentů upravovat složení směsi. Ceny se pohybují nad hranicí 7000 Kč za tunu, a proto úroveň jejich kvality spolu s výší spotřeby je pro ekonomiku výkrmu limitující.
„Při letních teplotách nad 26 °C je třeba zvýšit množství dusíkatých látek, to znamená, že směsi jsou koncentrovanější. V závěrečné fázi výkrmu lze z ekonomických důvodů přidávat ke kompletní směsi krmné obiloviny, a to až do 30 % z denního příjmu, popřípadě se zkrmuje směs VKCH4 s nízkým obsahem dusíkatých látek. Z hlediska příjmu a také ekonomiky je důležité, aby směsi byly dobře granulovány, za ekonomicky přijatelnou hranici se považuje do 5 % odrolu, včetně prachových částic,“ doplňuje.
Na krmnou mísu v prvních deseti dnech se počítá 120 až 140 kachňat, od desátého dne až do konce výkrmu pak s 80 až 90 kachnami. Krmnou hranu krmné mísy je nutné přizpůsobovat velikosti kachňat, optimálně by měla být asi ve výši hrudi. Nutná je i regulace krmné mísy na množství krmiva, zatímco v prvních dnech po naskladnění je krmná mísa plná, později se plní pouze do jedné třetiny.
Spotřeba krmiva na kus a den by měla odpovídat následujícím hodnotám: v 1.týdnu 35 g, 2.týdnu 75 g, 3.týdnu 140 g, 4.týdnu 215 g, 5. týdnu 240 g a od 6. týdne až do konce výkrmu 260 g.
Voda k napájení musí mít charakter pitné vody, musí být stále k dispozici a napájecí linky je nutné udržovat v čistotě. Na jedno napájecí místo (nipl) se počítá 20 kachňat ve věku do 10 dne, od 11 do 20 dnů je to 15 kusů, od 21. dne až do konce výkrmu pak 8 až 10 kusů.
Vyskladňování v šesti týdnech
Jatečné kachny se vyskladňují ve 42 dnech. Z hlediska zatřídění je nutné dbát na to, aby se na porážku přepravovaly jen zdravé, dobře opeřené, čisté, suché a z hlediska hmotnosti vyrovnané kusy. Dvanáct hodin před porážkou již kachny nemají přístup ke krmení a těsně před nakládkou ani k napájecím linkám. Při manipulaci se kachny chytají výhradně za krky, protože při chytání za nohy jsou náchylné na podlitiny – modráky– které jsou potom důvodem k zatřídění do nižší třídy. Nestandardní kachny se vyřazují. Před porážkou veterinář prohlídne zástav a vystaví potvrzení o způsobilosti a zdravotní nezávadnosti kachen.
„Jediným odběratelem našich výkrmců je porážka Jihočeská drůbež Mirovice, a. s., která odebírá kachny pravidelně a poráží celoročně. Cena jatečných kachen rok od roku klesá, letošní farmářská cena za kachnu I. třídy je 28 korun, II. třídy 18 Kč a III. třídy 13 Kč. To znamená, že při 95% zařazení do I. třídy je průměrné zpeněžení 27, 30 Kč za kilogram jatečných kachen,“konstatoval.
Po každém vyskladnění musí být stáj vyčištěná a vydezinfikovaná, šestkrát ročně se čistí okruh niplových napáječek, dvakrát za rok potom zásobníky krmiva.
Finalizace má kopírovat
požadavky trhu
„Celý výkrm probíhá bez podávání léčiv a doplňků, což je z hlediska nezávadnosti masa pro spotřebitele jistě zajímavé. Jatečná výtěžnost je asi 72 %. Podíl prsního svalstva tvoří 15 %, stehenního svalstva nad 13 %. Celkový podíl svalstva je více než 28 % při nízkém podílu tuku, který má z hlediska skladby aminokyselin příznivý vliv na lidský organismus. Tyto velice příznivé hodnoty spolu s vynikajícími chuťovými vlastnosti kachního masa jsou pro spotřebitele přitažlivé. Pro dodržení této vysoké kvality je rozhodující vysoce výkonný hybrid a dodržení technologie chovu. Produkt se finalizuje ve formě mražené a chlazené, jako kachna celá nebo porcovaná. Postupně dojde určitě k další vyšší úrovni finalizace, ale to už je otázka pro zpracovatele,“ uzavřel Pojar.
