Skleníkové plyny absorbují infračervené záření vyzařované Zemí, což vede k vzrůstu zemské teploty. Hlavní skleníkové plyny jsou oxid uhličitý, methan a vodní pára. Chov hospodářských zvířat, na prvním místě přežvýkavců, spolu s rýžovými poli jsou hlavními zdroji methanu v zemědělství. Tento přehledný referát popisuje mikrobiální syntézu metanu, interakce metanogenů s dalšími mikroorganismy a možnosti jejich inhibice. Nejnižší produkce metanu vztažená na jednotku produkce je u zvířat s vysokou užitkovostí.
Hlavní antropogenní zdroje methanu: http://en.wikipedia.org/wiki/methane
- chov hospodářských zvířat, především skotu (65–100 mil. tun /rok)
- emise z těžby fosilních paliv (40–100 mil. tun/rok)
- skládky odpadů (10–70 mil. tun/rok)
- pěstování rýže (170 mil. tun/rok)
- Produkce methanu probíhá i u zvířat s jednoduchým žaludkem, její velikost je ale málo významná ve srovnání s přežvýkavci. Pozornost byla věnována tvorbě methanu v slepém střevě králíků, v souvislosti s postnatálním vývojem trávení. Marounek a kol. (1999) zjistili, že tvorba methanu v slepém střevu je zpožděna za tvorbou ostatních produktů fermentace, tj. těkavých mastných kyselin. Tvorba methanu začínala u jednoho ze čtyř králíků až ve věku 6 týdnů. Dokonce i ve věku 11 týdnů jeden ze čtyř králíků neprodukoval methan. Ve věku 3 až 6 měsíců však mezi 84 dospělými králíky nebyl ani jeden, který by methan neprodukoval (Marounek a kol., 1998). Mišta a kol. (2015) prokázali tvorbu methanu v slepém střevu zajíců (Lepus europaeus), byla však nižší za srovnatelných podmínek než u králíků (Oryctolagus cuniculus). Tvorbou methanu u kuřat se zabývali Marounek a Rada (1998). Při inkubaci obsahů slepých střev tvorba methanu začala v 2. měsíci života a ve 3. měsíci se zdvojnásobila. Současně se změnila skladba dalších metabolitů.Význačnými producenty methanu jsou prasata. Jensen (1996) v přehledném referátu o methanogenezi u zvířat s jednoduchým žaludkem uvádí, že prase o hmotnosti 120 kg denně vytvoří 1,4 l methanu, je-li v jeho krmivu málo vlákniny, avšak 12,5 l methanu za den při krmivu s vysokým obsahem vlákniny. Methan vzniká u všech prasat v kontrastu s lidmi, u nichž methan tvoří jen polovina jedinců. Tvorba methanu u prasat při různých dietách je přímo úměrná množství přijatých neškrobových polysacharidů.
Jensen (1996) uvádí denní tvorbu methanu (v l) po přepočtu na 1 kg tělesné hmotnosti:
| Kráva |
0,46 |
| Ovce |
0,75 |
| Kůň |
0,16 |
| Prase |
0,10 |
| Husa |
0,01 |
| Potkan |
0,03 |
| Zebra |
0,10 |
| Nosorožec |
0,07 |
- Seznam použité literatury je u autora. K sepsání článku byla využita studie Vědeckého výboru výživy zvířat při VÚ živočišné výroby. Studie byla odborně recenzována.Prof. Ing. Milan Marounek, DrSc.
Výzkumný ústav živočišné výroby, Praha-Uhříněves
Kontakt: marounek.milan@vuzv.cz
Celý článek najdete v Našem chovu 1/2021.
